Využití práce z domova v současné době

Práce z domova (home office) se stává v současné době významným zaměstnaneckým benefitem a stoupá počet profesí, ve kterých je možné vykonávat částečně (jeden nebo několik dnů v týdnu) nebo plně práci z domova. Přitom v ČR je dosud tento benefit málo využíván – z členských zemí EU pracuje z domova nejvíce zaměstnanců v Nizozemí a Švédsku (33–36 %), zatímco v ČR se jedná dle statistických údajů o cca 9 %.

Na mimořádném jednání vlády v neděli 15. března 2020 vláda rozhodla v rámci preventivních kroků proti šíření koronaviru SARS CoV-2 o dalších mimořádných opatřeních. Mimo jiné vláda vyzvala zaměstnavatele, aby v maximální možné míře u svých zaměstnanců využili práci z domova.

Při práci z domova zaměstnanec pracuje podle pokynů zaměstnavatele, ale zaměstnanec si určuje sám rozvrh pracovní doby a ovlivňuje si tak svůj pracovní režim. To klade na zaměstnance mnohem větší nároky, co se týče jeho zodpovědnosti, ale současně mu to dává mnohem větší prostor pro skloubení pracovního a soukromého života. Tento způsob výkonu práce je vhodný zejména pro činnosti, které může zaměstnanec vykonávat sám bez přispění dalších zaměstnanců, anebo kdy může k vlastnímu řešení komunikovat s ostatními přes telefon nebo internet.

K výhodám práce z domova hlavně patří:

• možnost vlastního rozvrhu pracovní doby,
• úspora času a cestovních nákladů, protože odpadá každodenní cesta na pracoviště,
• sladění pracovních povinností s rodinným a osobním životem,
• zajištění péče o děti (výhodné v případě jejich nuceného volna po uzavření škol z důvodu koronaviru).

Práce z domova však přináší i jisté nevýhody, především:

• nezbytné vybavení vymezeného pracoviště doma, a dále nezbytné vybavení nářadím, nástroji, počítačem, tiskárnou, výkonným internetem a dalšími potřebnými předměty dle druhu výkonu práce z domova,
• náročnost na kontrolu své práce a nutná vlastní sebekázeň,
• ztráta kontaktu s kolegy v zaměstnání (s nadřízenými a spoluzaměstnanci).

V dalším textu se zaměříme na řešení práce z domova v zákoníku práce a hlavně si zodpovíme otázky, týkající se daňového řešení práce z domova jak u zaměstnance, tak u zaměstnavatele.

Kde najdeme v zákoníku práce pracovněprávní řešení práce z domova a co z něho vyplývá?

Zákoník práce (dále ZP) dosud přímo neobsahuje definici práce z domova. Práci z domova lze podřadit mezi tzv. „zvláštní povahu práce některých zaměstnanců“, kterou nalezneme v § 317 ZP. V tomto ustanovení se uvádí, že na pracovněprávní vztahy zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, se vztahuje zákoník práce s tím, že

1. se na něj nevztahuje úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,
2. při jiných důležitých osobních překážkách v práci mu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, nestanoví-li prováděcí právní předpis jinak (§ 199 odst. 2 ZP) nebo jde-li o náhradu mzdy nebo platu podle § 192 ZP; pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu podle § 192 ZP platí pro tohoto zaměstnance stanovené rozvržení pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tento účel povinen určit,
3. mu nepřísluší mzda nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek.

Dohoda o výkonu z domova (home office) může být součástí pracovní smlouvy, nebo může být uzavřena jako samostatná dohoda upravující podmínky výkonu práce, včetně ujednání podmínek odměňování, ujednání o náhradách za používání vlastního pracovního zařízení, vlastních přístrojů a nářadí používaných v rámci práce z domova, ujednání o náhradě nákladů za telekomunikační poplatky hrazené zaměstnancem ad. Vždy však bude obsahovat specifické ujednání o jedné z podstatných náležitostí pracovního poměru, kterou je místo výkonu práce.

V případě, že zaměstnanec pracuje v rámci svého rozhodnutí ve svátek, nenáleží mu za takovou práci ani náhrada mzdy, ani náhradní volno, ani příplatek. Totéž se týká práce přesčas, ke které se zaměstnanec sám rozhodne. Krom těchto dvou výjimek stanovených přímo v § 317 písm. c) ZP má zaměstnanec pracující z domova nárok na všechny ostatní příplatky, které zákoník práce umožňuje a upravuje.

Shrnutí základních předpokladů práce z domova:

• jedná se o práci mimo pracoviště zaměstnavatele, přičemž nic nebrání tomu, aby zaměstnanec docházel na pracoviště dle potřeby výkonu práce z domova, a to za účelem převzetí podkladů, předání výsledků práce nebo komunikace s ostatními ...