Poskytování zaměstnaneckých benefitů ve formě peněžitých a nepeněžitých plnění zaměstnancům je součástí motivace zaměstnanců a vede k posílení pozitivního vztahu zaměstnance k zaměstnavateli. Správně zvolený systém zaměstnaneckých výhod spolu s optimálně zvoleným systémem odměňování zaměstnanců přispívá rovněž ke zvýšení konkurenceschopnosti zaměstnavatele na trhu práce při získávání a stabilizování kvalifikovaných pracovníků firmy. Mnohdy jsou tato mimomzdová plnění zaměstnavatele zaměřena i k posílení rovnováhy pracovního a soukromého (rodinného) života zaměstnance. Za tím účelem se klade důraz i na tzv. volnočasové aktivity zaměstnance. Udržování rovnováhy mezi životem a prací nejen zvyšuje motivaci a spokojenost zaměstnanců, ale také zvyšuje jejich výkonnost, snižuje pracovní neschopnost a zlepšuje jejich přístup k zákazníkům. Odpočatí, spokojení a správně motivovaní zaměstnanci jsou produktivnější. Stále častější je nabídka firemních benefitů zaměřená na podporu zdraví a sportování zaměstnanců. Firmy si totiž uvědomují, že podpora aktivní relaxace a péče o zdraví zaměstnanců je přínosná i pro ně, protože přispívá ke snížení nemocnosti a ke zlepšení výkonnosti, navíc mezi lidmi je o tento typ bonusů velký zájem.
Zaměstnanecké benefity můžeme např. rozdělit do skupin:
- zdravotní benefity,
- důchodové benefity,
- benefity poskytované na pracovišti,
- benefity zaměřené na využití pracovního volna,
- benefity směřující ke vzdělání,
- platové a finanční benefity,
- benefity směřující k vybavení zaměstnance.
Mezi zaměstnanecké benefity lze zahrnovat i další výhody poskytované zaměstnavatelem, které umožňuje zákoník práce, jako jsou např. nadstandardní délka dovolené, vyšší výše odstupného při rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem, volno pro zařizování soukromých potřeb zaměstnance, zavedení pružného rozvržení pracovní doby, příplatek k výši nemocenských dávek do výše běžné mzdy zaměstnance, poskytování nadlimitní výše stravného při tuzemských pracovních cestách a nadlimitní výše stravného a kapesného při zahraničních pracovních cestách apod.
Přehled zaměstnaneckých benefitů poskytovaných nejčastěji zaměstnavatelem:
- příspěvky na stravování, zejména formou poskytování stravenek a stravenkového paušálu,
- příspěvky na odborný rozvoj zaměstnanců (prohlubování a zvyšování kvalifikace),
- příspěvky na tuzemskou a zahraniční rekreaci zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků,
- příspěvky na sportovní a kulturní vyžití zaměstnance,
- příspěvky na daňově podporované produkty spoření na stáří,
- příspěvky na masážní, rehabilitační a posilovací služby,
- zvýhodněné zápůjčky zaměstnancům,
- podpora při neštěstí v rodině, při živelní pohromě, při dlouhodobé nemoci, při nepříznivé finanční či sociální situaci zaměstnance,
- prodej výrobků nebo služeb firmy za cenu nižší, než je cena obvyklá (tržní),
- poskytování nealkoholických nápojů na pracovišti, občerstvení na pracovišti,
- bezplatné poskytování služebního auta i pro soukromé účely (manažerské auto),
- zajišťování nebo hrazení dopravy do zaměstnání a ze zaměstnání,
- poskytnutí bezplatného přechodného ubytování,
- opční akciové programy pro manažery, poskytování zaměstnaneckých akcií,
- podpora přátelských vztahů na pracovišti,
- zřizování firemních školek,
- umožnění práce z domova, resp. zvláštní úprava pracovní doby,
- delší dovolená nad rámec zákonné výměry,
- příspěvek na hlídání dětí,
- nadstandardní lékařská péče ad.
Zaměstnanecké benefity může zaměstnavatel poskytovat z různých zdrojů:
- na vrub daňově uznatelných výdajů (nákladů),
- na vrub nedaňově uznatelných výdajů (nákladů),
- ze sociálního nebo obdobného fondu tvořeného ze zisku po jeho zdanění,
- ze zisku (příjmu) po jeho zdanění.
V § 6 odst. 9 ZDP nalezneme velký výčet osvobození poskytovaných benefitů od daně z příjmů ze závislé činnosti, přičemž podmínka pro osvobození od daně se někdy váže na poskytování zaměstnaneckých benefitů z fondu kulturních a sociálních potřeb, a u zaměstnavatelů, kteří tento fond netvoří, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo z výdajů (nákladů), které nejsou u zaměstnavatele výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. V § 6 ZDP nalezneme rovněž pro některá plnění zaměstnavatele limity, do jejichž výše není plnění zaměstnavatele předmětem daně příjmů ze závislé činnosti (§ 6 odst. 7 ZDP), a limity, do jejichž výše jsou poskytované zaměstnanecké benefity na straně zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů závislé činnosti (§ 6 odst. 9 ZDP), a nad tyto limity podléhá plnění zaměstnavatele na straně zaměstnance zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti.
Peněžní plnění zaměstnavatele poskytované formou zaměstnaneckých benefitů jeho zaměstnancům však bude na straně zaměstnance zdanitelným příjmem a bude rovněž součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Stěžejním ustanovením zákona o daních z příjmů pro zaměstnavatele je § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP. Podle tohoto ustanovení jsou daňově uznatelnými výdaje (náklady) vynaložené zaměstnavatelem na pracovní a sociální podmínky, na péči o zdraví a na zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců, pokud práva zaměstnanců vyplývají:
- z kolektivní smlouvy,
- z vnitřního předpisu zaměstnavatele,
- z pracovní nebo jiné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem,
pokud zákon o daních z příjmů nebo jiný zvláštní zákon nestanoví jinak. To platí i pro výdaje vynaložené na sociální podmínky nebo péči o zdraví rodinného příslušníka zaměstnance, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy.
Zákony č. 349/2023 Sb., č. 462/2023 Sb. a č. 163/2024 Sb. došlo k úpravě daňového řešení řady zaměstnaneckých benefitů v příslušných ustanoveních ZDP. K daňovému řešení zaměstnaneckých benefitů vydalo v závěru roku 2023 GFŘ Metodickou informaci ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. ledna 2024. V následujícím textu jsme vybrali časté dotazy vztahující se k daňovému řešení poskytovaných zaměstnaneckých benefitů s tím, že uvádíme jak daňové řešení u zaměstnance, tak u zaměstnavatele. Zaměříme se rovněž na změny v řešení benefitů ve vazbě na výše uvedené zákony.
Příklad č. 1:
Poskytnutí stravenky zaměstnanci za zvýhodněnou cenu
Zaměstnavatel poskytuje v roce 2024 svým zaměstnancům bezplatně stravenky s vyznačenou nominální hodnotou ve variantě A ve výši 150 Kč a ve variantě B ve výši 200 Kč. Během směny zaměstnanec vykonává práci alespoň 3 hodiny. Poskytování příspěvku na stravování je obsahem vnitřního předpisu zaměstnavatele.
Dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP ve znění zákona č. 349/2023 Sb. je s účinností od 1. 1. 2024 od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozen příjem zaměstnance ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem za jednu směnu,
- pokud během této směny zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během této směny nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle zákoníku práce,
- a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.
Tento postup se použije jak na stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele, tak v případě peněžitého příspěvku na stravování. Pro rok 2024 činí na základě vyhlášky MPSV č. 398/2023 Sb. horní limit stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin 166 Kč, takže v roce 2024 dochází u zaměstnance k osvobození od daně z příjmů nepeněžního příspěvku (poskytnutí stravenky) i peněžitého příspěvku zaměstnavatele na stravování (stravenkový paušál) až do výše 70 % z částky 166 Kč za jednu směnu, tedy 116,20 Kč. Zaměstnavatel bude při zajišťování stravování zaměstnanců postupovat dle nového znění § 24 odst. 2 písm. j) bodu 4 ZDP.
| Hodnota stravenky v Kč
| Zaměstnanec – zdanitelný příjem v Kč
| Zaměstnavatel – daňový výdaj v Kč
|
| 150
| 150 – 116,20 = 33,80
| 150
|
| 200
| 200 – 116,20 = 83,80
| 200
|
Příklad č. 2
Benefit stravování pro bývalého zaměstnance ve starobním důchodu
Zaměstnavatel poskytuje v roce 2024 bývalému zaměstnanci, který je ve starobním důchodu, stravování ve formě obědu v závodní jídelně provozované zaměstnavatelem. Starobní důchodce oběd nekonzumuje v závodní jídelně, ale nosí si oběd domů.
Zákon č. 163/2024 Sb. doplnil do § 6 odst. 9 ZDP nové písmeno t), ve kterém je uvedeno, že od daně z příjmů je dále osvobozen příjem zaměstnance ve formě stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění určené k přímé spotřebě na pracovišti zaměstnavatele nebo k přímé spotřebě v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele poskytnutého zaměstnavatelem, u kterého tento zaměstnanec do svého odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně vykonával činnost, ze které plynul příjem ze závislé činnosti, a to v úhrnu za kalendářní den do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin (v roce 2024 do výše limitu 116,20 Kč za kalendářní den), snížené o výši příjmu poskytnutého tímto zaměstnavatelem osvobozeného podle písmene b) (v případě, že zaměstnanec v důchodě vykonává pro zaměstnavatele závislou činnost). Podmínkou není konzumace jídla na místě, jídlo lze odnést „s sebou“. Od daně z příjmů nadále není osvobozen peněžitý příspěvek na stravování podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP ani příspěvek na stravování poskytovaný bývalému zaměstnanci například ve formě víceúčelové stravenky či jiného obdobného prostředku, který umožní jejich využití i k jiným účelům (typicky nákup zboží v obchodech a čerpání volnočasových zaměstnaneckých benefitů) než jen k přímému odběru stravy, neboť v těchto případech se nejedná o nepeněžní plnění určené k přímé spotřebě.
Z bodu 4 přechodných ustanovení novely ZDP v zákonu č. 163/2024 Sb. vyplývá, že ustanovení § 6 odst. 9 písm. t) ZDP ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti zákona, lze použít zpětně již za období od l. ledna 2024. Pokud tedy zaměstnavatel poskytoval od 1. 1. 2024 výše uvedeným bývalým zaměstnancům stravování ve formě nepeněžního plnění a zatížil dané příjmy daní (odvedl z nich zálohu na daň ze závislé činnosti nebo daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně), případně pojistnými odvody, může na tyto situace po nabytí účinnosti zákona č. 163/2024 Sb. aplikovat ustanovení § 38i odst. 1 a odst. 2 a § 38d odst. 3 ZDP. Uvedená ustanovení ...
Související předpisy SZČR
- 262/2006 Sb. Zákoník práce
- 561/2004 Sb. Školský zákon
- 435/2004 Sb. Zákon o zaměstnanosti
- 14/2005 Sb. Vyhláška o předškolním vzdělávání
- 349/2023 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů
- 398/2023 Sb. Vyhláška o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2024
- 462/2023 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří
- 163/2024 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Souhlas s využíváním cookies
Vlastní nastavení cookies