Zaměstnanecké benefity s příklady

Poskytování zaměstnaneckých benefitů ve formě peněžitých a nepeněžitých plnění zaměstnancům je součástí motivace zaměstnanců a vede k posílení pozitivního vztahu zaměstnance k zaměstnavateli. Zaměstnanecké benefity můžeme např. rozdělit do skupin:

• zdravotní benefity,
• důchodové benefity,
• benefity poskytované na pracovišti,
• benefity zaměřené na využití pracovního volna,
• benefity směřující ke vzdělání,
• platové a finanční benefity,
• benefity směřující k vybavení zaměstnance.

Mezi zaměstnanecké benefity lze zahrnovat i další výhody poskytované zaměstnavatelem, které umožňuje zákoník práce, jako jsou např. nadstandardní délka dovolené, vyšší výše odstupného při rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem, volno pro zařizování soukromých potřeb zaměstnance, zavedení pružného rozvržení pracovní doby, zavedení konta pracovní doby, příplatek k výši nemocenských dávek do výše běžné mzdy zaměstnance, poskytování nadlimitní výše stravného při tuzemských pracovních cestách a nadlimitní výše stravného a kapesného při zahraničních pracovních cestách apod.

Přehled zaměstnaneckých benefitů poskytovaných nejčastěji zaměstnavatelem

• příspěvky na stravování, zejména formou poskytování stravenek,
• příspěvky na odborný rozvoj zaměstnanců (prohlubování a zvyšování kvalifikace),
• příspěvky na tuzemskou a zahraniční rekreaci zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků,
• příspěvky na sportovní a kulturní vyžití zaměstnance,
• příspěvky na doplňkové penzijní spoření a na soukromé životní pojištění,
• příspěvky na masážní, rehabilitační a posilovací služby,
• nákup vitaminových přípravků,
• zvýhodněné zápůjčky zaměstnancům,
• dary k životním a jiným výročím,
• podpora při neštěstí v rodině, při živelní pohromě, při dlouhodobé nemoci, při nepříznivé finanční či sociální situaci zaměstnance,
• prodej výrobků nebo služeb firmy za cenu nižší než je cena obvyklá (tržní),
• poskytování nealkoholických nápojů na pracovišti, občerstvení na pracovišti,
• bezplatné poskytování služebního auta i pro soukromé účely (manažerské auto),
• zajišťování nebo hrazení dopravy do zaměstnání a ze zaměstnání,
• poskytnutí bezplatného přechodného ubytování,
• opční akciové programy pro manažery, poskytování zaměstnaneckých akcií,
• podpora přátelských vztahů na pracovišti,
• zřizování firemních školek,
• umožnění práce z domova, resp. zvláštní úprava pracovní doby,
• delší dovolená nad rámec zákonné výměry,
• příspěvek na hlídání dětí,
• nadstandardní lékařská péče ad.

Zaměstnanecké benefity může zaměstnavatel poskytovat z různých zdrojů:

• na vrub daňově uznatelných výdajů (nákladů),
• na vrub nedaňově uznatelných výdajů (nákladů),
• ze sociálního nebo obdobného fondu tvořeného ze zisku po jeho zdanění,
• ze zisku (příjmu) po jeho zdanění.

V § 6 odst. 9 ZDP nalezneme velký výčet osvobození poskytovaných benefitů od daně z příjmů ze závislé činnosti, přičemž podmínka pro osvobození od daně se někdy váže na poskytování zaměstnaneckých benefitů z fondu kulturních a sociálních potřeb, a u zaměstnavatelů, kteří tento fond netvoří, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo z výdajů (nákladů), které nejsou u zaměstnavatele výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. V § 6 ZDP nalezneme rovněž pro některá plnění zaměstnavatele limity, do jejichž výše není plnění zaměstnavatele předmětem daně příjmů ze závislé činnosti (§ 6 odst. 7 ZDP), a limity, do jejichž výše jsou poskytované zaměstnanecké benefity na straně zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů závislé činnosti (§ 6 odst. 9 ZDP), a nad tyto limity podléhá plnění zaměstnavatele na straně zaměstnance zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti (ze superhrubé mzdy).

Peněžní plnění zaměstnavatele poskytované formou zaměstnaneckých benefitů jeho zaměstnancům však bude na straně zaměstnance vždy zdanitelným příjmem se zdaněním z tzv. superhrubé mzdy a bude rovněž součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Stěžejním ustanovením zákona o daních z příjmů pro zaměstnavatele je § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP. Podle tohoto ustanovení jsou daňově uznatelnými výdaje (náklady) vynaložené zaměstnavatelem na pracovní a sociální podmínky, na péči o zdraví a na zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců, pokud práva zaměstnanců vyplývají:

• z kolektivní smlouvy,
• z vnitřního předpisu zaměstnavatele,
• z pracovní smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem,
• z jiné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem,

pokud zákon o daních z příjmů nebo jiný zvláštní zákon nestanoví jinak.

V následujícím textu jsme vybrali časté dotazy vztahující se k daňovému řešení poskytovaných zaměstnaneckých benefitů, s tím, že uvádíme jak daňové řešení u zaměstnance, tak i u zaměstnavatele.

Příklad č. 1:

Poskytnutí stravenky zaměstnanci za zvýhodněnou cenu

Zaměstnavatel poskytuje v roce 2018 svým zaměstnancům stravenky v nominální hodnotě 130 Kč za zvýhodněnou cenu 30 Kč.

U zaměstnance se bude jednat o nepeněžní plnění ve výši 100 Kč, které je podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP plně osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti.

Daňové řešení u zaměstnavatele vyplývá z § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP. Dle tohoto ustanovení jsou daňovým výdajem příspěvky na stravování až do výše 55 % ceny hlavního jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance zaměstnavatele v nepodnikatelské sféře při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin. V našem případě z poskytnutého příspěvku zaměstnanci ve výši 100 Kč na jednu stravenku je daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele v roce 2018 částka 65,10 Kč (limit 70 % z částky 93 Kč). Zbývající část 34,90 Kč může být hrazena ze sociálního fondu, anebo se jedná o nedaňový náklad zaměstnavatele.

Příklad č. 2:

Poskytnutí zvýhodněné stravenky při práci z domova

Zaměstnanec má uzavřenou pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Se zaměstnavatelem se dohodl, že bude po dobu dvou měsíců pracovat z domova. I při práci z domova zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci stravenku za zvýhodněnou cenu.

Dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP je hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů u zaměstnance osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti. Mezi závodní stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů patří i poskytování stravenky. Tedy i při poskytnutí stravenky zaměstnanci při jeho práci z domova pro zaměstnavatele, jde u zaměstnance o osvobození tohoto nepeněžního příjmu od daně z příjmů ze závislé činnosti.

U zaměstnavatele však nepůjde o daňově účinný výdaj. V daném případě totiž není splněna jedna z podmínek pro daňovou uznatelnost příspěvku na závodní stravování zaměstnavatelem dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, a to že přítomnost zaměstnance v práci během směny trvá alespoň tři hodiny. Podle § 317 ZP se na pracovněprávní vztahy zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, nevztahuje úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy. Protože zaměstnavatel nemůže tomuto zaměstnanci pracovní dobu rozvrhnout a určit tak začátek a konec směny včetně přestávek na oddech, nemůže ani kontrolovat dodržování pracovní doby. Proto nemůže být u tohoto zaměstnance splněna jedna ze základních podmínek pro nárok na stravenku, která by byla daňově účinným výdajem zaměstnavatele. V našem případě pak může poskytnutou stravenku hradit zaměstnavatel ze sociálního fondu nebo se jedná o nedaňový náklad zaměstnavatele.

Příklad č. 3:

Zvýšení kvalifikace souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatel se dohodne se zaměstnancem, že si zvýší kvalifikaci formou dálkového magisterského studia na soukromé vysoké škole managementu. Zvýšení kvalifikace zaměstnance souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele. Ve smyslu zákoníku práce je sjednána kvalifikační dohoda včetně vymezení práv a hmotného zabezpečení zaměstnance.

Varianta A – nepeněžní plnění zaměstnavatele

Jde o případ, kdy zaměstnavatel zaplatí příslušné poplatky za studium přímo vysoké škole. Čas věnovaný zvyšování kvalifikace je považován za překážku v práci na straně zaměstnance. Zaměstnanci přísluší od zaměstnavatele při zvyšování kvalifikace pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku specifikované v § 232 ZP. U zaměstnance se bude jednat o příjem osvobozený od daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 9 písm. a) ZDP, neboť jde o nepeněžní plnění vynaložené zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnance související s předmětem činnosti zaměstnavatele. Náhrada mzdy však bude podléhat zdanění ze superhrubé mzdy i odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Varianta B – peněžní plnění zaměstnavatele

V tomto případě zaměstnavatel proplácí zaměstnanci zaplacené školné, které zaměstnanec zaplatí vždy ...