Zdanění výdělečně činných studentů

Zákoník práce specifikuje omezující pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců v § 243 až § 247 ZP, přičemž mladistvými zaměstnanci jsou dle § 350 odst. 2 ZP zaměstnanci mladší než 18 let. Z § 35 ObčZ vyplývá, že nezletilý, který dovrší 15 let, se může zavázat k výkonu závislé činnosti podle ZP, přičemž jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den, který by předcházel dni, kdy nezletilý ukončí povinnou školní docházku.

Vymezení výdělečné činnosti

Výdělečnou činnost vymezuje § 10 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, kde se uvádí, že výdělečnou činností se rozumí:

1. činnost v ČR, která zakládá účast na nemocenském pojištění,
2. činnost osoby samostatně výdělečně činné, za kterou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která se za takovou považuje pro účely důchodového pojištění,
3. činnost vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu.

Pracovní poměr

V § 3 ZP se uvádí, že závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, kterým jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Podle § 33 odst. 1 ZP se zakládá pracovní poměr pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Podle znění § 34 odst. 1 ZP musí pracovní smlouva obsahovat druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána a dále den nástupu do práce. Podle § 34b odst. 1 ZP musí být zaměstnanci v pracovním poměru přidělována práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, s výjimkou konta pracovní doby (§ 86 a § 87 ZP).

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Zákoník práce se řešením dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zabývá v § 74 až § 77. Hlavní zásadou pro dohodu o provedení práce je, že rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce, přičemž do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce (do tohoto limitu se nezapočítává doba uzavřená na dohodu o provedení práce s jiným zaměstnavatelem). V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.

Pro dohodu o pracovní činnosti platí, že na základě této dohody není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, přičemž dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou je dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny jednak sjednané práce, dále sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.

Pro oba typy dohod platí, že musí být uzavřeny písemně. Výše odměny u obou dohod a podmínky pro její poskytování se sjednávají v příslušné dohodě, přičemž by měl zaměstnavatel při jejím sjednávání dodržovat zásadu rovného zacházení se všemi zaměstnanci podle § 16 odst. 1 ZP. V souladu se zněním § 111 odst. 1 ZP odměna u obou dohod nesmí být nižší než minimální mzda.

V připravované novele zákoníku práce jsou obsaženy zásadní změny v právní úpravě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Novinkou bude pro zaměstnavatele povinnost předem rozvrhnout i tzv. dohodářům pracovní dobu v písemném rozvrhu týdenní pracovní doby a s tím související povinnost seznámit s rozvrhem pracovní doby či jeho změnou zaměstnance nejpozději 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena. Zaměstnanci „na dohodu“ se dále přiblíží zaměstnancům v pracovním poměru, protože nově budou mít také nárok na dovolenou (při splnění zákonných podmínek), a budou se na ně vztahovat ustanovení zákoníku práce upravující pracovní dobu a dobu odpočinku včetně práva na veškeré překážky v práci. U dohody o pracovní činnosti, se bude nově posuzovat polovina stanovené týdenní pracovní doby (tedy 20 hodin) již za období 26 týdnů po sobě jdoucích, přičemž toto období bude možné prodloužit až na 52 týdnů, jak tomu bylo doposud, ovšem pouze kolektivní smlouvou.

Zdanění příjmů ze závislé činnosti ze studentských aktivit

Zdanění příjmů ze závislé činnosti u studenta závisí na tom, zda student učiní anebo neučiní u zaměstnavatele prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP.

Poplatník učiní prohlášení k dani u zaměstnavatele

Pokud poplatník učiní prokazatelně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani, zdanění mzdy z pracovního poměru a odměny z dohod probíhá vždy podle § 38h odst. 1 ZDP, a to bez ohledu na výši mzdy a odměny z dohody. Plátce daně (zaměstnavatel) vypočte zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ze základu pro výpočet zálohy, zaokrouhleného do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru. Vypočtené zálohy se zaokrouhlují na celé ...