Zdanitelná plnění

Tento článek je zaměřen na výklad klíčového pojmu „zdanitelná plnění“, kterým rozumíme uskutečnění plnění podléhající dani z přidané hodnoty, a to v širším slova smyslu související s povinností přiznat daň vč. novely zákona o DPH k 1. dubnu 2019.

Právní úprava

V zákoně o dani z přidané hodnoty je tomuto tématu věnován díl třetí „Vymezení plnění“, § 13 až 20 ZDPH. Předmět daně je uveden v § 2 a násl. ustanovení ZDPH, rekapitulace povinnosti přiznat daň v § 108. Jedná se o zásadní kategorii daně z přidané hodnoty, proto s tímto tématem souvisí mnoho dalších paragrafů zákona o DPH. Výklad je proto dále dělen na:

• Přehled „plnění“ a povinnost přiznat daň
• Standardní zdanitelná plnění, dodání zboží a poskytnutí služeb
• Poukazy
• Různá plnění
• Přenos daňové povinnosti
• Výjimky pro vyloučení z předmětu DPH.

1. Přehled plnění a povinnost přiznat daň

Povaha uskutečněných plnění může být skutečně velmi různorodá. Ne u všech vzniká plátci, přestože plnění „uskutečňuje“, povinnost přiznat daň (tj. daň na výstupu). Krátce si vysvětlíme, co je zdanitelným plněním, související pravidla pro nárok na odpočet daně a jaká má být hodnota těchto plnění, dále pak co je záloha.

1.1 Předmět DPH a zdanitelné plnění

Problematika daně z přidané hodnoty je rozebrána v mnoha článcích. Proto jen odkážeme na ustanovení § 2, 2a a 2b, v nichž je popsán předmět DPH včetně vynětí některých plnění z režimu daně z přidané hodnoty.

Uskutečněné plnění

V zákoně bylo novelou doplněno písm. n) v § 4 odst. 1, které definuje, co je plněním, resp. zní: „uskutečněným plněním dodání zboží nebo poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková.“

Smyslem úpravy je zdůraznit, že taková plnění mohou mít místo plnění jak v tuzemsku, tak mimo tuzemsko.

Úplata

Jedná se o pojem, jehož obsah byl také novelou upraven. Úplatou rozumíme částku v peněžních prostředcích nebo hodnotu nepeněžního plnění, které jsou poskytnuty v přímé souvislosti s plněním.

Zdanitelná plnění

V zákoně je uvedena důležitá výkladová definice, že zdanitelné plnění je plnění, které je předmětem daně a není osvobozeno od daně.

Zdanitelná plnění můžeme rozdělit na:

• klasická zdanitelná, tj. s povinností přiznat daň poskytovatelem plnění: dodání zboží nebo poskytnutí služeb,
• poukazy,
• a specifická, například použití pro neekonomické účely,
• s přenosem daňové povinnosti.

1.2 Hodnota plnění

Jaká má (musí) být částka základu daně a výše daně u uskutečněných zdanitelných plnění?

Na tuto otázku má zákon o DPH odpověď. Ve vyjmenovaných případech je povinnosti stanovit základ daně na úrovni ceny obvyklé. Zákon obsahuje nyní definici této ceny v § 36 odst. 14. Setkáme se s tímto pojmem též v kapitole čtvrté.

1.3 Záloha

Za zdanitelné plnění můžeme považovat také přijatou úplatu na budoucí plánované zdanitelné plnění – zálohu v DPH, jak je vysvětleno v příslušném článku. V těchto případech vzniká příjemci zálohy, tj. úplaty, povinnost přiznat daň.

Přestože plátce ještě žádné zdanitelné plnění neuskutečnil, může mu skutečně vzniknout povinnost přiznat daň – podle zvolené klasifikace se jedná o zdanitelné plnění.

Připomínáme v této souvislosti významnou novelu zákona o DPH účinnou ke dni 1. 7. 2017 týkající se určení výše zmíněného daňového posouzení záloh v DPH, musí být „dostatečně určitá“, aby vznikla povinnost odvést daň z přidané hodnoty podle § 20a ZDPH.

1.4 Povinnost přiznat daň

V zákoně nalezneme § 108, v němž jsou shrnuty případy, kdy je daňový subjekt povinen přiznat daň. Vedle našeho nosného tématu – zdanitelného plnění – se jedná o situaci týkající se i neplátců a identifikovaných osob. Samozřejmě jsou v § 108 zmíněna přeshraniční plnění, resp. přenos daňové povinnosti (viz dále).

2. Standardní zdanitelná plnění

Ve výčtu vymezení základních pojmů v § 4 ZDPH nenalezneme pojem „klasická/standardní zdanitelná plnění“, ale v praxi tak běžně charakterizujeme:

• dodání zboží (§ 13), 2.1 a
• poskytnutí služby (§ 14), část 2.2.
• Pro účely daně z přidané hodnoty platí jasné kategorie, některá zcela odlišná od jiných daňových nebo účetních předpisů. Jednoznačně lze tvrdit:
• co není „dodáním zboží“, je pro daň z přidané hodnoty „poskytnutou službou“.

Takové členění je rozhodující pro další posuzování daňového režimu, například stanovení dne uskutečnění zdanitelného nebo osvobozeného plnění, jak rozebíráme v článku Den uskutečnění zdanitelného plnění.

Dále se věnujeme již standardním zdanitelným plněním.

2.1 Dodání zboží

Dodáním zboží se rozumí podle § 13 odst. 1 zákona o DPH převod práva nakládat se zbožím jako vlastník. Kritériem je princip „ekonomického vlastnictví“. Pokud tedy dojde k prodeji zboží s tzv. výhradou vlastnictví (podmínka inkasa celé kupní ceny), není možné odsouvat povinnost odvést DPH až na zaplacení pro účely daně z přidané hodnoty. Zdanitelné plnění tedy bylo uskutečněno ke dni uskutečnění plnění, viz § 21 a násl. zákona o DPH.

Splátkový prodej

Na daňový režim standardního dodání zboží nemají vliv různé další dohody o finančních prostředcích, třeba o formě hrazení kupní ceny ve splátkách.

Operativní vs. finanční leasing

Zákon o dani z přidané hodnoty si stanoví vlastní pravidla pro finanční leasing. Rozhodující je smluvní ujednání. Zdanitelným plněním je převod práva užívat najaté zboží a také je-li podle smlouvy povinnost předmět pronájmu odkoupit. Správně máme uvést, že se v souladu s § 13 odst. 3 písm. c) zákona o DPH jedná o finanční leasing v případě, kdy zboží je vlastníkem přenecháno k užívání a je ...