Zdaňování příjmů finančních poradců

Činnost finančních poradců lze obecně charakterizovat jako samostatnou výdělečnou činnost, kdy příjmy z této činnosti spadají podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů („ZDP“), do dílčího základu daně z příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 daného zákona, a to bez ohledu na to, zda finanční poradci podnikají podle živnostenského zákona nebo podle jiných zákonů.

Na základě výše uvedeného je tak jasné, že příjmy z finančního poradenství budou podléhat rovněž i odvodům na sociální a zdravotní pojištění daného finančního poradce. S ohledem na skutečnost, že ne vždy jsou veškeré činnosti finančního poradenství provozovány na základě živnostenského oprávnění, je nutné rovněž evidovat i jednotlivé druhy příjmů z jednotlivých činností zejména s ohledem na uplatňování paušálních výdajů.

Zároveň se finanční poradce může stát plátcem daně z přidané hodnoty podle zákona 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty („ZDPH“), proto je nutné hlídat obrat pro účely DPH a včas se případně k DPH zaregistrovat.

Následující článek má za cíl objasnit zdanění příjmů finančních poradců, kteří jsou fyzickými osobami a nevedou podvojné účetnictví.

1. Zdanění příjmů finančních poradců

Jak již bylo uvedeno výše, příjem finančního poradce se zdaňuje podle § 7 ZDP jako příjem ze samostatné činnosti, kdy podle ZDP je sazba daně 15 % / 23 % dle výše základu daně23 % pro část základu daně přesahující 48násobek průměrné mzdy.

Nejčastějšími typy příjmů finančního poradce podléhající zdanění jsou:

1. příjmy z provizí,
2. příjmy z poradenství,
3. paušální odměny,
4. příjmy z reklamy,
5. zprostředkování ostatní činností aj.

Na veškerou činnost v oblasti finančního poradenství je nezbytné mít živnostenské nebo jiné oprávnění dle zvláštního zákona. V opačném případě se osoba vykonávající činnost vystavuje riziku postihu ze strany živnostenského úřadu či regulátora.