Změny v sociálním pojištění týkající se dohod o provedení práce – od 1. 7. 2024 a od 1. 1. 2025

Mgr. Alexandra Pazderová pracuje od roku 2011 v metodickém útvaru zastřešujícím na České správě sociálního zabezpečení agendu nemocenského pojištění. Specializuje se na problematiku registrací zaměstnavatelů a zaměstnanců, včetně zavádění programového vybavení pro tuto oblast nemocenského pojištění. Mgr. Vít Hulec pracuje na České správě sociálního zabezpečení a od roku 2010 řídí meritorněprávní oddělení odboru nemocenského pojištění zaměstnanců, které zastřešuje široké spektrum agend včetně metodických. Mezi jiným se podílí i na koncepční a normotvorné činnosti při přípravě a novelizaci předpisů v oblasti sociálního pojištění.

1. ÚVOD

Dohody o provedení práce (DPP) jsou oblíbeným způsobem zaměstnání v České republice, především díky své jednoduchosti a flexibilitě. S účinností od 1. července 2024 a 1. ledna 2025 dochází k významným změnám v právní úpravě sociálního pojištění zaměstnanců na DPP. Novinky ovlivní jak zaměstnavatele, tak zaměstnance. V následujícím článku se podíváme na hlavní změny, jejich dopady a příklady modelových situací.

2. HISTORICKÝ KONTEXT DOHOD O PROVEDENÍ PRÁCE

Právní úprava DPP byla zakotvena již v zákoníku práce z roku 1965. Tento zákon umožnil vznik pracovních vztahů na základě dohod, které nebyly trvalého charakteru, což bylo výhodné pro zaměstnavatele (tehdy socialistické organizace) i zaměstnance v situacích, kdy bylo potřeba vykonat specifické, časově omezené úkoly.

S politickými a ekonomickými změnami po roce 1989, kdy Československo přešlo z plánovaného hospodářství na tržní ekonomiku, se změnily i potřeby pracovního trhu. V tomto období se DPP stala populární formou zaměstnání zejména pro studenty, důchodce a další skupiny, které potřebovaly flexibilní pracovní podmínky.

DPP jako forma zaměstnání přetrvaly i nahrazení starého zákoníku práce jeho nástupcem, roční limit hodin, na který je možné pracovat, se postupem času rozšířil až na 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele.

DPP nebyly vždy vztahem, který by podléhal nemocenskému pojištění. Bylo tomu tak právě s ohledem na jejich charakter, kdy podle pracovněprávního nazírání má jít o institut doplňkový, který nemá sloužit k zajištění hlavního příjmu osob, a proto nepožívá také takové ochrany jako pracovní poměr zaměstnance. I poté, co byly DPP zahrnuty do rozsahu nemocenského pojištění, ale trvá s ohledem na právě uvedené jejich specifický režim. Právní úprava nezahrnuje do pojištění veškerou výdělečnou činnost. Činnosti, které jsou svou povahou marginální a u kterých je příjem velmi nízký, by bylo neekonomické zahrnovat do pojištění – jak z pohledu administrativní zátěže při odvodu pojistného, tak z pohledu případné administrace dávek s ohledem na jejich nízkou výši, díky které už by neplnily svou zajišťovací funkci. Totéž lze konstatovat i pro oblast důchodového pojištění.

Zpojistnit DPP umožnil až zákon č. 365/2011 Sb., a to od 1. 1. 2012. Důvodová zpráva k uvedenému zákonu v obecné části uvádí, že pro zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, které nebyly dosud pojištěny, nově vznikne povinná účast na důchodovém i nemocenském pojištění při dosažení stanovené výše příjmu v kalendářním měsíci. U této skupiny zaměstnanců dojde ke zvýšení ochrany spočívající v tom, že ve stanovených případech bude jimi vykonávaná závislá práce pojištěna.

• Bez zajímavosti není pak ani zvláštní část důvodové zprávy, která se týká zákona o nemocenském pojištění: Dohoda o provedení práce je rozšířenou formou pracovního vztahu uzavíraného převážně na překlenutí dočasně zvýšené potřeby práce nebo k zajištění mimořádného úkolu. Zahrnutí zaměstnanců činných na základě tohoto pracovního vztahu do okruhu pojištěných osob za stejných podmínek pro účast na pojištění jako u ostatních zaměstnanců by mohlo mít na některé zaměstnavatele negativní dopad. U ostatních zaměstnanců zakládá účast na nemocenském pojištění příjem ve výši aspoň 1/10 průměrné mzdy zaokrouhlené na 500 Kč směrem dolů, tj. v roce 2011 příjem ve výši alespoň 2 000 Kč v měsíci. "Náhlý" přechod na obecný systém účasti na nemocenském pojištění by zaměstnavatele více zatížil administrativně a finančně než navržená úprava; po vyhodnocení zkušeností s pojištěním těchto zaměstnanců bude posouzeno, zda jsou rozdílné podmínky účasti na pojištění odůvodněné. Navrhuje se proto, aby podmínkou účasti na nemocenském a důchodovém pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce bylo dosažení [vyšší hranice] započitatelného příjmu z této činnosti (10 000 Kč v měsíci), než je u ostatních zaměstnanců (2 000 Kč v měsíci). Dosažení stanovené hranice příjmu založí účast na pojištění bez ohledu na to, na jakou dobu byla dohoda o provedení práce sjednána.

Namísto příležitostného zaměstnání ...