Ztížené pracovní prostředí

Obsah:

• Úvodem
• Ztížené pracovní prostředí obecně
• Prach
• Chemické látky
• Směsi chemických látek
• Chemická karcinogenita
• Hluk
• Vibrace
• Mikroklimatické podmínky
• Biologičtí činitelé
• Zvýšený tlak
• Radiační činnosti
• Pracovní činnosti spojené s vyšetřováním a léčením osob hospitalizovaných na klinických pracovištích
• Rozdělení směny nebo výkonu práce zaměstnavatelem
• Příplatek u zaměstnanců odměňovaných mzdou
• Příplatek u zaměstnanců odměňovaných platem
• Závěrem

Úvodem

V současné době je právní úprava odměňování za práci, tedy jak právní úprava mezd, tak i úprava platů, z důvodu komplexnosti pracovněprávní úpravy obsažena přímo v zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.).

Dále je známo, že právní úprava mezd, tedy odměňování za práci v tzv. podnikatelské sféře, resp. u zaměstnavatelů, kteří nejsou vyjmenováni v ustanovení § 109 odst. 3 ZP (konkrétně stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, jejíž náklady na platy na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů nebo školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona a regionální rada regionu soudružnosti) je značně liberální. Zákoník práce stanoví pouze základní minima a zaměstnavatel má právo rozhodovat o výši mezd i rozsahu jednotlivých složek mezd zcela libovolně. Zaměstnavatel se může plně řídit zásadou, co není zákonem zakázáno, je dovoleno.

V praxi jsou nejčastějším předmětem zájmů zaměstnanců příplatky. Příplatků je však celá řada. Zákoník práce pro podnikatelskou sféru upravuje jako zákonem stanovené minimum následující příplatky

• příplatek za práci přesčas
• příplatek za práci ve svátek
• příplatek za noční práci
• příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí
• příplatek za práci v sobotu a neděli

To je tedy základní a nepodkročitelné minimum příplatků, které musí každý zaměstnavatel – podnikatel zaměstnancům poskytovat. Hned úvodem však zdůrazňujeme, že tento výčet příplatků je minimum, zaměstnavatel může zaměstnancům příplatky nad zákonem stanovené limity zvýšit nebo může jejich okruh rozšířit.

Nepodnikatelská sféra, tedy zaměstnavatelé vyjmenovaní v ustanovení § 109 odst. 3 zákoníku práce, poskytuje zaměstnancům více příplatků, konkrétně

• příplatek za vedení
• příplatek za noční práci
• příplatek za práci v sobotu a v neděli
• příplatek za práci přesčas
• příplatek za práci ve ztíženém prostředí
• zvláštní příplatek
• příplatek za rozdělenou směnu
• osobní příplatek
• příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah
• specializační příplatek pedagogického pracovníka
• příplatek za práci ve svátek

V našem dnešním článku se však zaměříme pouze na jedny příplatky, a to na příplatky za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

Ztížené pracovní prostředí obecně

Zákoník práce stanoví, že za dobu práce ve ztíženém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek a že příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí nejméně 10 % z částky, kterou stanoví tento zákon jako základní sazbu minimální mzdy.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zaměstnavatel – podnikatel je povinen zaměstnancům poskytovat příplatek za dobu práce ve ztíženém pracovním prostředí, a to konkrétně nejméně ve výši 10 % minimální mzdy. Tato částka je pouze minimální hranicí, zaměstnavatel může na základě svého vnitřního mzdového předpisu nebo ujednání v kolektivní smlouvě příplatek zvýšit.

Výše příplatku se odvozuje od minimální mzdy, kterou upravuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin v roce 2021 činí 90,50 Kč za hodinu nebo 15 200 Kč za měsíc. To znamená, že minimální hranice příplatku za ztížené pracovní prostředí v letošním roce činí 9,10 Kč.

Kromě základní sazby minimální mzdy, nejnižší úrovně zaručené mzdy upravuje citované nařízení vlády i podrobnosti ohledně práce ve ztíženém pracovním prostředí. Nařízení vlády si samo také definuje pojem ztížené pracovní prostředí a stanoví, že ztíženým pracovním prostředím pro účely poskytování příplatku podle zákoníku práce je prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění.

Ztěžujícími vlivy jsou konkrétně

• prach
• chemické látky
• směsi chemických látek s předpokládaným aditivním účinkem
• pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity
• ustálený a proměnný hluk nebo impulsní hluk
• vibrace přenášené na ruce nebo celkové horizontální nebo vertikální vibrace
• pracovní prostředí, ve kterém jsou překračovány hodnoty přípustných mikroklimatických podmínek
• vědomé zacházení s biologickými činiteli nebo jejich zdroji nebo přenašeči
• zvýšený tlak nad 400 kPa, který u prací pod hladinou odpovídá hloubce nejméně 40 metrů
• radiační činnost vykonávaná v kontrolovaném pásmu
• pracovní činnosti spojené s vyšetřováním a léčením osob hospitalizovaných na klinických pracovištích specializovaných na léčení infekčních onemocnění,
• rozdělení směny nebo výkonu práce zaměstnavatelem, které v souhrnu činí alespoň 90 minut

Pro jednotlivé ztěžující vlivy jsou pak stanoveny bližší podmínky.

Prach

Prach je ztěžujícím vlivem za předpokladu, že jeho průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší jsou vyšší než trojnásobek hodnoty přípustného expozičního limitu stanoveného nařízením vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

Podle § 9 tohoto nařízení vlády platí, že přípustný expoziční limit (PEL) chemické látky nebo prachu je celosměnový časově vážený průměr koncentrací plynů, par nebo aerosolů v pracovním ovzduší, jimž může být podle současného stavu znalostí vystaven zaměstnanec v osmihodinové nebo kratší směně týdenní pracovní doby, aniž by u něho došlo i při celoživotní pracovní expozici k poškození zdraví, k ohrožení jeho pracovní schopnosti a výkonnosti. Přípustný expoziční limit je stanoven pro práci, při které průměrná plicní ventilace zaměstnance nepřekračuje 20 litrů za minutu za osmihodinovou směnu. Koncentrace chemické látky nebo prachu v pracovním ovzduší, jejímž zdrojem není technologický proces, nesmí překročit 1/3 jejich přípustných expozičních limitů. Inhalační expozicí se rozumí expozice chemickým látkám měřená v dýchací zóně zaměstnance. Seznamy prachů a jejich přípustné expoziční limity jsou upraveny v příloze k tomuto nařízení. V samostatných tabulkách je pak upraven způsob měření a hodnocení inhalační expozice chemickým látkám a prachům v pracovním ovzduší, způsob měření vdechovatelné a respirabilní frakce polétavého prachu gravimetricky a způsob odběru vzorků prachu obsahujícího azbest v pracovním ovzduší a jejich zpracování.

Postup při stanovení přípustného expozičního limitu směsi chemických látek, stanovení přípustného expozičního limitu chemické látky při vyšší plicní ventilaci a postup při stanovení přípustného expozičního limitu v delší než osmihodinové směně, jsou upraveny v příloze č. 2 k tomuto nařízení, části B.

Expoziční limity pro prach jsou upraveny v příloze č. 3 k tomuto nařízení vlády v tabulkách č. 1 až 5. Podle citované přílohy č. 3 platí, že přípustný expoziční limit pro celkovou koncentraci (vdechovatelnou frakci) prachu se označuje PELc, pro respirabilní frakci prachu PELr. Vdechovatelnou frakcí prachu se rozumí soubor částic polétavého prachu, které mohou být vdechnuty nosem nebo ústy. Respirabilní frakcí se rozumí hmotnostní frakce vdechnutých částic, které pronikají do té části dýchacích cest, kde není řasinkový epitel, a do plicních sklípků. Za respirabilní vlákno se považuje částice, která vyhovuje současně všem následujícím podmínkám:

• tloušťka vlákna < 3 mikrometry
• délka vlákna > 5 mikrometry
• poměr délka: tloušťka > 3

Hodnoty přípustného expozičního limitu prachu v pracovním ovzduší jsou uvedeny v tabulkách č. 1 až 5, konkrétně:

• Prachy s převážně fibrogenním účinkem
• Prachy s možným fibrogenním účinkem
• Prachy s převážně nespecifickým účinkem
• Prachy s převážně dráždivým účinkem
• Minerální vláknité prachy.

Přípustné expoziční limity směsí prachů (PELs) s různým PEL se stanoví výpočtem z PEL jednotlivých prachů podle vzorce:

                         %   x 1         %   x 2                %   x n   

     PELs   =   [   --------   +   --------   +   ....   +   --------   ] -1

                      100. PEL 1     100. PEL 2            100. PEL n

       kde:

       PEL s = PEL směsi látek 1 až n

       PEL 1 až PEL n = PEL látek 1 až n

       % x 1 až % x n = hmotnostní podíl látek 1 až n v procentech

Pokud nelze hmotnostní podíl jednotlivých složek v polétavém prachu spolehlivě určit, stanoví se PEL podle hodnoty platné pro složku s nejnižším PEL.

Pro naše potřeby příplatků za práci ve ztíženém pracovním prostředí platí, že příplatek za ...