Vnitropodniková směrnice upravující povinnosti účetních pracovníků

Činnost účetních pracovníků spočívá v přenášení jednotlivých skutečností spojených s činností účetní jednotky do jejího účetnictví. To se děje zaznamenáním těchto skutečností do účetních dokladů a jejich zapsáním do účetních knih. Toto zapisování se nazývá knihování, anglicky booking. To co dělá účetnictví (accounting nebo accountancy) účetnictvím, je souhrn činností, jejichž cílem je takové uspořádání uvedených skutečností, které umožní získat přehled o finanční a hospodářské činnosti sledovaného subjektu, a to prostřednictvím výkazů a přílohy k nim (účetní závěrky). Účetnictví zahrnuje i vyhodnocení zjištěné situace na základě porovnání s údaji zjištěnými v minulosti a vypracování z toho vyplývajícího odhadu budoucího vývoje. K tomu je potřeba, aby toto účetnictví bylo, jak požaduje § 8 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen zákon), vedeno „správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů“. Aby informace podávané účetní závěrkou byly spolehlivé a umožňovaly uvedené vyhodnocení, pak musí, jak je uvedeno v 7 odst. 1 zákona, podávat věrný a poctivý obraz v ní obsažených skutečností. K tomu potřebuje, dle § 19 odst. 7 zákona též aby byly tyto informace úplné a včasné.

Vše, co je výše uvedeno, musí účetní zajistit a provést. Zákon platí jak pro subjekty účtující v podvojném, tak i jednoduchém účetnictví. Protože předmětem jednoduchého účetnictví jsou pouze příjmy a výdaje, majetek a závazky, tak je u něj třeba dále navrhovaný vnitřní předpis aplikovat přiměřeně.

Uspořádání vztahů uvnitř účetní jednotky je obvykle upraveno organizačním řádem. V něm bývají vymezeny úkoly jednotlivých organizačních celků a vztahy mezi nimi a leckdy i pravomoci a odpovědnost jednotlivých vedoucích pracovníků. Jak víme, tak zákon se ...