Daňová ztráta a její uplatnění jako položky snižující základ daně u právnických osob

Daňová ztráta nemá většinou nic společného se ztrátou účetní. Daňová ztráta je definována v § 38n zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů („ZDP“) a jedná se v podstatě o částku, o kterou daňově účinné výdaje převyšují daňově účinné příjmy.

Při správě daňové ztráty se postupuje obdobně jako při správě daňové povinnosti a jako taková se také vyměřuje. Daňový subjekt tak má za povinnost daňovou ztrátu vykázat v daňovém přiznání a toto přiznání odevzdat správci daně.

Odečitatelnost ztráty od základu daně

Daňová ztráta může být na základě § 34 ZDP odečtena od základu daně v následujících zdaňovacích obdobích po období, ve kterém vznikla. Poplatník však nesmí zapomenout, že ztrátu nelze využívat po neomezeně dlouhou dobu, ale je nutné ji využít v 5 zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po zdaňovacím období, ve kterém vznikla.

Zdaňovacím obdobím je podle ZDP:

1. kalendářní rok,
2. hospodářský rok,

Článek je uveden ve zkráceném znění. Celý článek naleznete na : Daňová ztráta jako položka snižující základ daně u PO

Autor: Bc. Tomáš Krůl