Daňové odpisy u příspěvkových organizací

Následující příspěvek se zabývá změnami, které přinesla novela zákona o daních z příjmů provedená zákonem č. 170/2017 Sb. do oblasti daňového odpisování příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými celky.

Datum publikace:28.08.2018
Autor:Ing. Zdeněk Morávek

Daňové odpisy u příspěvkových organizací (text)

Odpisy z hlediska legislativy

Daňové odpisy patří mezi nejvýznamnější daňové náklady, zároveň ale patří mezi ty, u nichž vzniká největší množství chyb a nejasností. Daňový odpis lze charakterizovat jako část vstupní ceny majetku, kterou lze zahrnout do daňových nákladů v příslušném zdaňovacím období. Odpisovat lze hmotný majetek a nehmotný majetek.

Daňové odpisy jsou daňovým nákladem (výdajem) na základě úpravy § 24 odst. 2 písm. a) ZDP. Problematika daňových odpisů je upravena v § 26 až § 33a ZDP. Základním předpokladem pro daňové odpisování je to, že se musí jednat o majetek evidovaný u poplatníka, který se vztahuje k zajištění zdanitelného příjmu. Bez splnění této podmínky není možné daňové odpisy provádět.

Vývoj právní úpravy

Nejdříve je vhodné uvést některé souvislosti vývoje právní úpravy. Úprava § 28 ZDP vymezující poplatníky, kteří mohou hmotný majetek odpisovat, prakticky od počátku platnosti ZDP vylučovala z tohoto okruhu příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky. Tyto organizace mohly uplatňovat daňové odpisy pouze u majetku, ke kterému měly vlastnické právo, nikoliv k majetku, který jim byl svěřen do správy. To byl zásadní rozdíl oproti státním příspěvkovým organizacím, protože ty byly mezi poplatníky s právem majetek odpisovat zařazeny. Daňová správa k tomuto uváděla, že důvodem tohoto odlišného přístupu bylo historicky odlišné nahlížení na vztah mezi příspěvkovou organizací a organizační složkou státu, která ji zřídila, a na vztah mezi příspěvkovou organizací územního samosprávného celku (kraje nebo obce) a tohoto územního samosprávného celku, který dotčenou příspěvkovou organizaci zřídil. Na příspěvkové organizace státu se nahlíželo jako na nedílnou součást státu s tím, že zohledňovalo odlišné právní postavení státu jako vlastníka majetku a z toho vyplývajícího specifického nakládání s tímto majetkem, oproti všem ostatním vlastníkům majetku (i obcím a krajům).

Znamená to tedy, že příspěvkové organizace zřizované územně samosprávnými celky, mohly odpisovat pouze majetek, ke kterému měly vlastnické právo.

Novela ZDP v roce 2009

Na tomto závěru nezměnila nic ani novela ZDP provedená zákonem č. 216/2009 Sb., kterou bylo do § 28 odst. 1 ZDP doplněno, že mezi poplatníky, kteří mají právo daňově odpisovat majetek, se zahrnují také organizace zřízené územním samosprávným celkem příslušné hospodařit s majetkem svého zřizovatele. K tomu ovšem MF ČR vydalo stanovisko, ve kterém vyjádřilo jednoznačný názor, že daňové odpisy hmotného majetku uplatňuje podle ustanovení § 28 odst. 1 ZDP vždy vlastník majetku. Legislativní znění textu úpravy tohoto ustanovení provedené zákonem č. 216/2009 Sb. podle názoru MF ČR pouze potvrzovalo tuto možnost výslovným uvedením dalšího typu vlastníka, a to organizace zřízené územními samosprávnými celky.

Judikatura: sp. zn. 6 Afs 98/2014-31 ze dne 28. 1. 2015

Předmětem sporu byla skutečnost, zda je organizace zřízená územním samosprávným celkem oprávněna daňově odpisovat majetek, který jí byl svěřen zřizovatelem. V rozsudku potom soud dovodil, že v době od 20. 7. 2009 do 31. 12. 2013 (tedy v návaznosti na novelu provedenou zákonem č. 216/2009 Sb.) organizace zřízená územním samosprávným celkem příslušná hospodařit s majetkem svého zřizovatele odepisovala podle § 28 a násl. ZDP nejen majetek, který sama vlastnila, ale i hmotný majetek svého zřizovatele, jímž byla příslušná hospodařit. Tato možnost pominula v návaznosti na další novelu ZDP provedenou zákonem č. 344/2013 Sb., kterým došlo opět k reformulaci předmětného ustanovení § 28 odst. 1 ZDP a příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem z pohledu svěřeného majetku byly z okruhu poplatníků oprávněných daňově odpisovat vyřazeny. Tento závěr byl potvrzen také v pokynu GFŘ D-22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, kde je v části k § 28 v bodě 3 uvedeno, že organizace zřízená územním samosprávným celkem příslušná hospodařit s majetkem svého zřizovatele může uplatňovat daňové odpisy v souladu s § 28 odst. 1 ZDP, jen pokud má k tomuto majetku vlastnické právo.

Změny od července 2017

Zásadní změna potom přichází z účinností od 1. 7. 2017, a to na základě novely ZDP provedené zákonem č. 170/2017 Sb. Novela rozšířila úpravu § 28 odst. 1 ZDP a mezi odpisovatele zařadila také

Článek je uveden ve zkráceném znění. Celý článek naleznete na : Daňové odpisy u příspěvkových organizací

 

 

Pokračování článku je součástí předplaceného přístupu.

Roční přístup si můžete objednat zde:

Výhody předplaceného přístupu naleznete v části O PORTÁLU

 

 

Poznámky pod čarou:

Autor: Ing. Zdeněk Morávek

Související články

Související příklady z praxe

Související předpisy SZČR

Partneři

cookies24x24  Souhlas s využíváním cookies

Tato webová stránka používá různé cookies pro poskytování online služeb, na účely přihlášení, poskytování obsahu prostřednictvím třetích stran, analýzu návštěvnosti a jiné. V souladu s platnou legislativou prosíme o potvrzení souhlasu, nebo nastavení Vašich preferencí.

Pamatujte, že soubory cookies jsou užitečné pro různá uživatelská nastavení a jejich odmítnutím se může snížit Váš uživatelský komfort.

Více informací.