Přiznání k DPH ve vazbě na kontrolní hlášení v roce 2022

Díl 1 – Náležitosti daňového přiznání s příklady

Do konce roku 2020 byl obsah formulářových podání uváděn většinou jen v pokynech k vyplnění daných podání.

Pro účely vyplnění formulářů týkajících se zákona o DPH byly vždy jediným základním návodem „Pokyny k vyplnění přiznání k dani z přidané hodnoty“, dále „Pokyny k vyplnění kontrolního hlášení a souhrnného hlášení“. Tyto pokyny nebyly zákonnou normou, ani vyhláškou. Na základě nálezu Ústavního soudu, kde bylo uvedeno, že musí být formuláře daňových tvrzení, hlášení a dalších podání dány zákonem nebo vyhláškou, vstoupila v účinnosti vyhláška č. 457/2020 Sb., o formulářových podáních pro daň z přidané hodnoty, a to s účinností od 1. 1. 2021.

Předmětem úpravy podle § 1 této vyhlášky jsou:

1. podrobnosti obecných náležitostí podání a požadovaných údajů,
2. formát elektronického formulářového podání a
3. vzor formulářového podání.

V příloze této vyhlášky jsou uvedeny vzory formulářových podání v oblasti DPH platné od 1. 1. 2021. Každá změna ve formulářích uvedených v této vyhlášce musí být provedena formou její schválené novelizace, finanční správa nemůže o své vůli obsah formulářů měnit.

Pro rok 2022 je platný formulář přiznání k DPH vzor č. 23. Tento vzor již odpovídá úpravám zákona o DPH č. 355/2021 Sb. s účinností od 1. 10. 2021.

Finanční správa zveřejnila přiznání k DPH vzor č. 23 a pokyny k vyplnění vzor č. 19 na svých webových stránkách.

Významnou změnou oproti vzoru 22 je obsahová náplň řádku 24, ve kterém se do 30. 6. 2021 uvádí hodnota zasílání zboží z tuzemska do jiného členského státu s místem plnění v jiném členském státě.

Po nabytí účinnosti evropských směrnic se od 1. 7. 2021 dle informace GFŘ zařazují do řádku 24 vybraná plnění v režimu jednoho správního místa (OSS), nebo na která by tento režim mohl být použit, pokud by osoba uskutečňující vybraná plnění byla v tomto režimu registrována, a to:

• poskytnutí služby osobě nepovinné k dani s místem plnění v členském státě odlišném od členského státu, ve kterém má osoba uskutečňující vybraná plnění sídlo nebo provozovnu;
• prodej zboží na dálku s místem plnění podle § 8 odst. 1;
• dodání zboží provozovatelem elektronického rozhraní podle § 13a odst. 2 písm. b);
• prodej dovezeného zboží na dálku s místem plnění podle § 8a.

Z důvodu, že zákon o DPH nabyl účinnosti až 1. 10. 2021, na rozdíl od nabytí účinnosti evropských směrnic, které byl stát povinen zapracovat do zákona o DPH, mohl plátce podle evropských směrnic postupovat již od 1. 7. na základě přímého účinku evropského práva.

Na přiznání k DPH je navázán tiskopis kontrolního hlášení a souhrnného hlášení, které musí být vždy v souladu s přiznáním k DPH. Vzájemné vazby si uvedeme později.

Kdo je povinen podávat daňové přiznání?

V souladu s § 101 ZDPH má povinnost daňové přiznání podat:

1. plátce,
2. identifikovaná osoba,
3. osoba, která není plátcem a které vznikla povinnost přiznat daň, kterou uvedla na jí vystaveném dokladu, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém doklad vystavila, nebo
4. osoba, která není plátcem, které vznikla povinnost přiznat daň podle § 108 odst. 4 písm. h), a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém bylo plátcem deklarováno osvobozené dodání zboží do jiného členského státu.

Zde se jedná o osobu registrovanou k dani v jiném členském státě, kdy zboží z tuzemska do jiného členského státu nepřepravila, a plátce přijal všechna opatření, která od něho mohou být rozumně požadována k prokázání osvobození při dodání zboží do jiného členského státu.

Forma podání

Daňové přiznání lze podat písemně (ve výjimečných případech, například kdy osoba pořizuje nový dopravní prostředek, nebo osoba, která uvedla daň na daňovém dokladu a není plátcem), nebo elektronicky.

Podle § 101a ZDPH je stanovena povinnost elektronických podání takto:

1) Plátce nebo identifikovaná osoba jsou povinni podat elektronicky

1. daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání,
2. kontrolní hlášení, souhrnné hlášení nebo jiné hlášení, s výjimkou hlášení podle § 19.

2) Pouze elektronicky lze podat přihlášku k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů.

3) Podání uvedené v odstavci 1 nebo 2, které není učiněno datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně, je neúčinné.

Povinnosti podávat daňová tvrzení elektronicky vyplývá z § 71 a 72 daňového řádu, a to ve struktuře a formátu zveřejněném správcem daně.

Elektronické podání je možné

1. prostřednictvím daňového portálu, přičemž

1. zpráva je podepsána zaručeným elektronickým podpisem,
2. zpráva je podepsána údaji, kterými se lze přihlásit do datové schránky,
3. datová zpráva je nepodepsána a podání musí být potvrzeno do 5 dnů správci daně (tzv. e-tiskopisem),
4. v případě kontrolního hlášení musí být datová zpráva potvrzena ve lhůtě pro podání kontrolního hlášení,

2. prostřednictvím datové schránky.

Nebude-li elektronické podání odeslané datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správce daně, je neúčinné.

Má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce datovou schránku, nebo má zákonem uloženu povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nemůže použít způsob 1c, tj. využít tzv. e-tiskopis.

Lhůty pro podání daňového přiznání

Daňové přiznání podává plátce v řádném termínu do 25 dnů po skončení zdaňovacího období.

Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc, pouze v případě, kdy plátce požádá o změnu zdaňovacího období, je zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí. Musí však splnit podmínky uvedené v § 99a ZDPH. Především jeho obrat za bezprostředně předcházející kalendářní rok nepřesáhl 10 000 000 Kč, není nespolehlivou osobou, není skupinou a oznámí změnu zdaňovacího období do konce měsíce ledna příslušného kalendářního roku. Změnu zdaňovacího období vyjádří kódem zdaňovacího období v oddílu A daňového přiznání.

Plátce, který nemá v tuzemsku sídlo ani provozovnu, je povinen podat daňové přiznání pouze za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň nebo povinnost přiznat plnění osvobozené od daně. Nevznikla-li tomuto plátci ve zdaňovacím období povinnost přiznat daň nebo povinnost přiznat plnění osvobozené od daně, nesděluje tuto skutečnost správci daně.

Nevznikla-li identifikované osobě ve zdaňovacím období povinnost přiznat daň, nesděluje tuto skutečnost správci daně.

Plátce nebo identifikovaná osoba, kterým vznikla povinnost podat daňové přiznání ve zvláštním režimu jednoho správního místa, přiznají daň pouze v daňovém přiznání podle § 110zc, a to i pokud se jedná o daň za zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku. To platí i v případě, že povinnost podat daňové přiznání ve zvláštním režimu jednoho správního místa vznikla jejich zprostředkovateli.

Zde se jedná o zvláštní přiznání k DPH, které plátce nebo identifikovaná osoba podává prostřednictví portálu daňové správy po přihlášení do režimu OSS.

Plátce, kterému vznikla povinnost podat daňové přiznání ve zvláštním režimu jednoho správního místa, nebo jeho zprostředkovateli vznikla povinnost podat takové daňové přiznání, uvede v daňovém přiznání i základ daně z vybraného plnění, na které byl použit zvláštní režim jednoho správního místa, to znamená, že uvede hodnotu těchto plnění na řádku 24 daňového přiznání.

Zákon o DPH také stanoví lhůty pro podání daňového přiznání ve zvláštních případech v § 101b. Například v případě úmrtí nebo úpadku plátce.

Nulové přiznání

Plátce je povinen podat daňové přiznání i v případě, že mu nevznikla povinnost přiznat daň. Nevznikla-li identifikované osobě ve zdaňovacím období povinnost přiznat daň, nesděluje tuto skutečnost správci daně.

Opravné přiznání

Plátce může před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání nahradit daňové přiznání, které již podal, opravným daňovým přiznáním. K předchozímu přiznání se nepřihlíží.

Článek je uveden ve zkráceném znění. Celý článek naleznete zde: Přiznání k DPH ve vazbě na kontrolní hlášení v roce 2022