Zajišťovací příkazy

Téma zajišťovacích příkazů je v poslední době velmi frekventované. V rukou státu totiž znamená při nesprávném využití možnost ekonomicky zlikvidovat daňový subjekt, a to v době, kdy ještě není zdaleka jasno, zda se skutečně provinil nesplněním svých daňových povinností.

Stojí tu proti sobě zájem státu získat včas finanční prostředky a zabránit jejich možnému „zmizení“, které hrozí nastat v případě, že vyčká až do ukončení prověřování celé věci. Na druhé straně nelze nevnímat právo daňového subjektu „nebýt hospodářsky usmrcen“ ještě před řádným dokončením jeho případu.

Vzhledem k tomu, že státní instituce v minulé době postupovaly v některých případech velmi invazivně, daná problematika se dostala i do médií, parlamentu a byla předmětem i řady soudních řízení. V následujícím textu se pokusíme vyložit pravidla pro tuto oblast.

1. Zajišťovací příkaz v daňovém řádu

1.1. Základní vymezení zajišťovacího příkazu

Daňový řád upravuje pravidla pro zajišťovací příkaz v § 167. Pro jeho vydání musí být splněny následující podmínky.

Shrňme si tedy pravidla pro možnost vydání zajišťovacího příkazu:

• musí existovat odůvodněná obava, že daň nebude uhrazena,
• u této daně ještě neuplynul den splatnosti,
• nebo daň, která nebyla dosud stanovena, bude v době její vymahatelnosti nedobytná,
• nebo že v této době bude vybrání daně spojeno se značnými obtížemi.

Článek je uveden ve zkráceném znění. Celý článek naleznete : Zajišťovací příkazy - základní vymezení

Pokračování článku je součástí předplaceného přístupu.

Roční přístup si můžete objednat zde:

Objednat roční přístup

Výhody předplaceného přístupu naleznete v části O PORTÁLU

Autor: Ing. Zdeněk Burda