Důsledky nepodání daňového přiznání

Úvod

Nepodání daňového přiznání obvykle představuje pro daňový subjekt řadu negativních konsekvencí. Důležité je také daňové přiznání podat včas, protože i s pozdním podáním jsou obvykle spojeny finanční postihy. V neposlední řadě je nezbytné daňové přiznání podat v požadované struktuře a formátu, jinak by mohlo být považováno za neúčinné podání, tedy jako by podáno nikdy nebylo.

1. Obecná úprava pro daňová přiznání

Podle § 1 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“) je základem pro správné zjištění a stanovení daně právě daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání podané daňovým subjektem. V některých případech se nepodává daňové přiznání, ale jde o tiskopis hlášení [například kontrolní či souhrnné hlášení v oblasti daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“)] či vyúčtování (například u závislé činnosti u daně z příjmů). Souhrnně se přiznání, hlášení a vyúčtování nazývají jako tvrzení.

Podle § 135 daňového řádu je řádné daňové tvrzení povinen podat každý daňový subjekt, kterému to zákon ukládá, nebo daňový subjekt, který je k tomu správcem daně vyzván. Daňový subjekt v rámci daňového přiznání sám vyčíslí příslušnou daň a uvede předepsané údaje a další okolnosti rozhodné pro vyměření daně. Podle § 141 daňového řádu je dále daňový subjekt povinen podat dodatečné přiznání v situaci, kdy zjistí, že daň má být vyšší než poslední známá daň, a to do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy byly zjištěny důvody pro podání, pokud ještě běží lhůta pro stanovení daně. Správce daně je pak oprávněn příslušné daňové přiznání přezkoumávat na základě kontrolních postupů (obvykle postup k odstranění pochybností nebo daňová kontrola). Podle zákona č. 456/2011 Sb., zákon o Finanční správě ČR může kontrolní postupy vykonávat kterýkoliv správce daně bez ohledu na místní příslušnost.

Termín pro podání daňového přiznání je také důležitý z hlediska placení daně, protože daň je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání řádného daňového tvrzení, pokud příslušný zákon nestanoví jinak.

Základní termíny pro podání daňového přiznání uvádí následující tabulka s tím, že pokud připadne poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, tak je posledním dnem lhůty pro podání daňového přiznání následující pracovní den. 

2. Porušení povinností s podáním daňového přiznání

K nepodání daňového přiznání může dojít ze strany daňového subjektu úmyslně, kdy daňový subjekt zatajuje příjmy či nepřizná určitý majetek, ale i prostým opomenutím či neuvědoměním si určité daňové povinnosti.

Nepodání daňového přiznání však může také způsobit skutečnost, že bude podáno daňové přiznání včas, ale bude obsahovat určité vady a později bude prohlášeno za neúčinné. Pokud totiž podané daňové přiznání obsahuje určité vady, pro které není způsobilé k projednání nebo nemůže mít předpokládané účinky pro správu daní, tak správce daně vyzve toho, kdo podání učinil, aby označené vady odstranil podle jeho pokynu a ve stanovené lhůtě. Pokud jsou vady odstraněny ve stanovené lhůtě, tak se na daňové přiznání hledí jako na učiněné řádně a včas. Pokud ale vady nejsou odstraněny ve stanovené lhůtě, tak se daňové přiznání uplynutím stanovené lhůty stane neúčinným, tedy jako by nebylo nikdy podáno. Správce daně vyhotoví o neúčinnosti úřední záznam a vyrozumí podatele, ale vyrozumění nemusí učinit, pokud podatel na výzvu k odstranění vad vůbec nereagoval.

Dalším případem neúčinnosti podání daňového přiznání je jeho podání nekvalifikovaným způsobem s následným nutným potvrzením kvalifikovanou formou do 5 dní, kdy však není do 5 dní toto podání řádně potvrzeno. V oblasti DPH podle § 101a odst. 4) zákona č. 235/2004 Sb., zákona o DPH (dále jen „zákon o DPH“) navíc platí speciální pravidlo pro automatickou neúčinnost podání, které platí u přiznání k DPH, souhrnného a kontrolního hlášení, u kterých je stanovena povinnost učinit jej elektronicky, ale daňový subjekt je neúčinní datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně (například učiní podání poštou). V oblasti ...