Důvody podnikatele ukončit své podnikání mohou být různé, např. občan odchází do starobního důchodu a nechce již dále podnikat, v podnikání mu brání dlouhodobá nemoc, ukončí podnikání z důvodu nástupu do zaměstnání, popř. má jiné rodinné či ekonomické důvody pro ukončení své podnikatelské činnosti. Důvodem k ukončení podnikání může být rovněž skutečnost, že se mu v podnikání nedaří a je dlouhodobě ve ztrátě. Rovněž různé důvody mohou vést pronajímatele k ukončení nájmu movitých nebo nemovitých věcí, např. prodej pronajímaného majetku, ukončení nájmu z důvodu dlouhodobé nemoci, dlouhodobý pobyt v zahraničí apod.
Poplatník s příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP nebo s příjmy z nájmu zdaňované dle § 9 ZDP musí v případě ukončení podnikání nebo nájmu postupovat dle § 23 odst. 8 ZDP. Postup bude odlišný v případě, kdy poplatník vede účetnictví, nebo vede daňovou evidenci dle § 7b ZDP, nebo vede záznamy o příjmech a výdajích dle § 9 odst. 6 ZDP, anebo uplatňuje k příjmům z podnikání nebo k příjmům z nájmu paušální výdaje.
Na příkladech si ukážeme odlišné úpravy základu daně dle způsobu uplatňování výdajů u poplatníka resp. v případě, kdy poplatník vede povinně nebo dobrovolně účetnictví.
Ukončení podnikání (nájmu) a jeho dopady při vedení daňové evidence
Nejčastěji vede podnikatel s příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP daňovou evidenci vymezenou v § 7b ZDP. Při ukončení podnikání fyzická osoba vyřadí majetek z obchodního majetku jeho převedením do osobního užívání. Vyřazením z obchodního majetku nevzniká fyzické osobě žádný zdanitelný příjem. Pokud fyzická osoba ukončí podnikání v průběhu zdaňovacího období, může u odpisovaného hmotného majetku uplatnit do daňových výdajů odpis ve výši poloviny ročního odpisu vypočteného podle § 31 nebo § 32 ZDP.
Pokud poplatník s příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP, který vede daňovou evidenci podle § 7b ZDP, ukončí své podnikání, musí postupovat dle § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP. Musí upravit rozdíl mezi příjmy a výdaji, z něhož se vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období (část zdaňovacího období) předcházející dni ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti. Úprava rozdílu příjmů a výdajů (základu daně) obsahuje položky zvyšující základ daně a položky snižující základ daně.
Položky zvyšující základ daně:
- hodnota pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) ZDP a s výjimkou zaplacených záloh. Pokud fyzická osoba obdrží pohledávky, o které zvýšila při ukončení činnosti základ daně, plně nebo částečně uhrazeny v následujících zdaňovacích obdobích, kdy již neprovozuje podnikání, bude postupovat dle § 23 odst. 4 písm. d) ZDP. Z tohoto ustanovení vyplývá, že do základu daně se nezahrnují částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle zákona; to znamená, že výše následně uhrazených pohledávek již neovlivní jeho zdanitelný příjem,
- cena nespotřebovaných zásob v pořizovací ceně zjištěná z inventární knihy zásob. Je tomu tak proto, že při zakoupení zásob poplatník, který vede daňovou evidenci, uplatní tento nákup zásob v plné výši jako své daňové výdaje v tom zdaňovacím období, kdy zásoby pořídil a zaplatil. Při dalším prodeji nespotřebovaných zásob po ukončení podnikání se zahrne do základu daně jako ostatní příjmy dle § 10 ZDP ke zdanění pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob zahrnutých do základu daně, a to v případě, že k prodeji těchto zásob dojde do pěti let po ukončení podnikatelské činnosti. Při pozdějším prodeji nespotřebovaných zásob jsou tyto movité věci od daně z příjmů osvobozeny dle § 4 odst. 1 písm. c) ZDP.
Drobný hmotný majetek není považován za zásoby a při ukončení samostatné činnosti není nutno upravit základ daně o cenu evidovaného drobného hmotného majetku.
- zůstatky vytvořených rezerv dle zákona o rezervách (nejčastěji půjde o rezervy na opravy hmotného ...
Související předpisy SZČR