Další novela zákoníku práce

Úvodem

Dne 29. dubna 2025 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 120/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony. Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou čl. VI bodů 2 až 17 a čl. VII, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2026. To znamená, že převážná část zákona nabude účinnosti 1. června 2025.

Spolu se zákoníkem práce budou novelizovány i další zákony

• zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
• zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů,
• zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti,
• zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce,
• zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách,
• zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách,
• zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,
• zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě.

V našem článku se zaměříme pouze na nejdůležitější změny, které novela přináší.

Zkušební doba

Zkušební doba obecně

Personalisté si již z doby platnosti starého zákoníku práce zvykli na to, že náležitosti pracovní smlouvy uvedené v § 34 odst. 1 ZP (tedy druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána a den nástupu do práce) jsou skutečně jen podstatné náležitosti a že pracovní smlouva může obsahovat kromě ujednání o těchto podstatných náležitostech i řadu dalších ujednání, na kterých má zaměstnavatel i zaměstnanec zájem, a že zkušební doba práce patří mezi tato další ujednání. Z toho důvodu praxe toho využívá a zkušební doba bývá často sjednávána přímo jako další ujednání pracovní smlouvy.  Obecně platí, že zkušební dobu může zaměstnavatel se zaměstnancem sjednat v pracovní smlouvě nebo v jiné smlouvě. Zkušební dobu lze sjednat i po uzavření pracovní smlouvy zpravidla dodatkem k pracovní smlouvě. Nyní platný zákoník práce přinesl ještě další novinku – umožňuje zkušební dobu sjednat i v souvislosti se jmenováním zaměstnance do funkce.

Délka zkušební doby

Obecně platí, že je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než

• 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru (§ 36 ZP),
• 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru (§ 36 ZP) u vedoucího zaměstnance.
• sjednaná zkušební doba nesmí být delší než polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.

Tento právní stav zavedla také koncepční novela zákoníku práce. V té souvislosti je třeba věnovat pozornost definici pojmu vedoucí zaměstnanec v § 11 ZP, protože je třeba z ní vycházet nejen u zkušební doby, ale i u práce přesčas atd. Zákoník práce odlišuje vedoucí zaměstnance a zaměstnance běžné právě podle míry jejich odpovědnosti.

Je ale také třeba si uvědomit, že vedoucí zaměstnanec je skutečně zaměstnanec, který řídí byť jen jednoho zaměstnance. To je důležité u vysokých manažerů, poradců apod., kteří de facto řídí jen sekretářku. I ti jsou ve smyslu § 11 ZP vedoucími zaměstnanci. V praxi se vyskytují dotazy, zda se považuje za vedoucího zaměstnance např. poradce generálního ředitele, který řídí sekretářku, ale jen de facto po polovinu pracovní doby, protože sekretářka je společná pro dva poradce. Ano i v takovém případě se zaměstnanec považuje za vedoucího zaměstnance, protože zákon jiné kritérium, než že dotyčný vedoucí řídí dalšího zaměstnance, nestanoví a je možno s ním sjednat zkušební dobu šest měsíců.

Zkušební doba počíná běžet ode dne vzniku pracovního poměru. Pro počítání času se užije § 333 ZP, který stanoví, že doby počínají prvním dnem a končí uplynutím posledního dne stanovené nebo sjednané doby; to platí také v případě, kdy je uplynutím doby podmíněn vznik nebo zánik práva. Pro praxi to znamená, že když pracovní poměr vznikne 1. března, že zkušební doba potrvá do 31. května. Nicméně je třeba zdůraznit, že tříměsíční zkušební doba je u běžného zaměstnance maximem.

Obecně platí zásada, že sjednanou zkušební dobu nelze platně smluvně prodlužovat. To platí pro případ, kdy byla sjednána v maximální délce (tři či šest měsíců) i pro případ, kdy byla sjednána kratší, např. jen jeden měsíc. Ono se nelze asi dobře dohodnout nakonec ani na jejím zkrácení, byť literatura zastává názor, že z hlediska obecné zásady „co není zakázáno, je dovoleno“ platí, že délka zkušební doby se může zkrátit. Nikdy se ale zkušební doba nemůže prodloužit. Je běžné, že zkušební doba se sjednává v měsících. K prodloužení zkušební doby může dojít pouze ze zákona. Podle výslovného znění § 35 odst. 4 ZP se zkušební doba prodlužuje o dobu celodenních překážek v práci a dobu celodenní dovolené, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a to znamená prodloužit zkušební dobu.

Nová právní úprava

Novela zákoníku práce kompletně upravuje systematiku § 35 ZP, který v odstavci 1 upravuje základní otázky:

• obligatorní písemná forma zkušební doby,
• nejzazší termín pro sjednání zkušební doby (zde se za účelem zjednodušení hovoří o dni vzniku pracovního poměru a používá se, jako dosud, odkazu na § 36 ZP, který jasně definuje den, se kterým je den vzniku pracovního poměru spojen),
• utvrzení, že lze zkušební dobu sjednat i v případě jmenování.

Délka zkušební doby

Nová ustanovení § 35 odst. 2 a 3 ZP upravují maximální délku zkušební doby, přičemž se tyto limity navyšují, a to u řadového zaměstnance o 1 měsíc a u vedoucího zaměstnance o 2 měsíce.

Podle důvodové zprávy toto prodloužení maximální zkušební doby posílí smluvní volnost stran a umožní, aby si strany vzájemně lépe ověřily, že jim uzavřený pracovní poměr po všech stránkách vyhovuje. Novela reaguje na požadavek praxe a vychází i z návrhů, které byly během přípravy novely MPSV předloženy a následně projednány na expertních jednáních na úrovni sociálních partnerů. Konkrétní délka prodloužení je koncipována jako kompromisní tak, aby zůstala zachována ochrana zaměstnance jako slabší smluvní strany před příliš dlouhým obdobím nejistoty.

Nově stanovená maximální délka zkušební doby je proto nižší, než připouští směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii, která ve svém čl. 8 umožňuje, aby členské státy měly v případě řadového zaměstnance maximální zkušební dobu stanovenou až v délce 6 měsíců.

V případě vedoucích zaměstnanců a zaměstnankyň je pak využito toho, že směrnice v čl. 8 odst. 3 připouští stanovení maximální zkušební doby delší než 6 měsíců v případech, kdy to vyžaduje povaha zaměstnání, což jak přímo uvádí i recitál č. 28, je případ mimo jiné právě i vedoucích zaměstnanců a zaměstnankyň.

Nadále také platí, že zkušební doba nesmí být sjednána delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru na dobu určitou.

Dodatečné prodlužování zkušební doby

Do ustanovení § 39 odst. 4 ZP se doplňuje možnost zaměstnavatele se zaměstnancem dodatečně prodloužit již sjednanou zkušební dobu, což podle stávající právní úpravy není možné a vede k neplatnosti takto prodloužené zkušební doby (resp. části, o níž byla prodloužena).

Předpokladem prodloužení zkušební doby je:

• písemná dohoda zaměstnavatele se zaměstnancem,
• tato dohoda musí být uzavřena za trvání zkušební doby,
• při prodloužení musí být vždy dodrženy limity podle § 39 odst. 2 a 3 ZP.

Toto ustanovení tak nově umožní zaměstnanci a zaměstnavateli např. při sjednané 2měsíční zkušební době její následné prodloužení na 3 měsíce, pokud se strany shodnou na tom, že je vhodné pokračovat v „testování“ pracovněprávního vztahu.

Rovněž bude nově možné, aby v případě, kdy se z řadového zaměstnance během zkušební doby stane vedoucí zaměstnanec, došlo k dodatečnému prodloužení zkušební doby už v rámci limitu pro vedoucí zaměstnance, tedy např. na 6 měsíců.

Novela zákoníku práce dále řeší některé aktuální aplikační a výkladové problémy spojené se zkušební dobou, kdy se v odborné veřejnosti objevuje i výklad, že je zkušební doba prodlužována o dny kalendářní, nikoliv pracovní. Takový výklad ovšem odporuje jak dikci zákona, tak smyslu předmětného ustanovení.

Za účelem zvýšení právní jistoty se proto výslovně stanoví, aby zákon výslovně uvedl, že se zkušební doba prodlužuje o pracovní dny zaměstnance (tedy o dny, na které připadá směna zaměstnance, což může být např. i sobota či neděle). Počet pracovních dní zaměstnance, v nichž během zkušební doby neodpracoval (zameškal) celou směnu z důvodu ...