Nastane-li u dlužníka zpoždění se splacením závazku, vymáhá po něm věřitel oprávněně mimo tento dluh také úroky z prodlení. S jejich zaúčtováním obě strany vztahu zpravidla potíže nemívají, ty se objevují až v okamžiku zpracovávání daňového přiznání k dani z příjmů. Dnešním příspěvkem navážeme na předchozí články věnované úrokům z prodlení právě bližším pohledem na jejich daňovou uznatelnost u podnikajících účetních jednotek.
Úroky z prodlení z obchodních vztahů
V rámci obchodních vztahů rozeznávají účetní jednotky dva druhy úroků z prodlení, a to tzv. smluvní a zákonné úroky z prodlení. Připomeňme si stručně rozdíl mezi nimi: smluvní úroky z prodlení vyplývají ze smlouvy uzavřené mezi obchodními partnery, zákonné úroky z prodlení pak z § 1802 resp. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (NOZ).
Poznámka:
Dlužník zaúčtuje úroky z prodlení na vrub účtu 544 – Smluvní pokuty a úroky z prodlení, věřitel analogicky pak ve prospěch účtu 644 – Smluvní pokuty a úroky z prodlení. Podrobnosti o metodice účtování úroků z prodlení jsou popsány v článku „Úroky v provozních nákladech a výnosech“, způsob jejich výpočtu pak naleznete v článku „Stanovení výše úroků z prodlení“.
Podle § 24/2zi zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP) jsou úroky z prodlení daňově uznatelným nákladem pouze tehdy, pokud byly uhrazeny. Shodně to platí také pro poplatky z prodlení, smluvní pokuty, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů. Úhradou se nerozumí pouze samotné provedení platby, ale také vzájemné započtení pohledávek a závazků. Naopak daňově neuznatelné jsou dle § 25/1f ZDP neuhrazené úroky z prodlení, penále a pokuty.
Poznámka:
Podle Pokynu GFŘ D-59 z 21. 12. 2022 zveřejněného pod č. j. 75325/22/7100-10111-702407 se za “jinou sankci ze závazkových vztahů” uvedenou v ustanovení § 24/2zi ZDP považuje také vrácení dvojnásobku závdavku podle § 1808/2 NOZ. Shodná formulace byla již v předchozím Pokynu GFŘ D-22 z 6. 2. 2015 zveřejněného pod č. j. 5606/15/7100-10.
Nebyla-li úhrada provedena do konce účetního, resp. zdaňovacího období, musí účetní jednotka upravit svůj hospodářský výsledek v souladu s § 23/3 ZDP, a to konkrétně:
- zvýšením základu daně o částku úroků z prodlení, které nelze zahrnout do nákladů (viz § 23/3a2 ZDP), je-li účetní jednotka dlužníkem, nebo
- snížením základu daně o rozdíl, o který úroky z prodlení, poplatky z prodlení, smluvní pokuty, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů zaúčtované ve prospěch výnosů převyšují přijaté částky v tomto zdaňovacím období (viz § 23/3b1 ZDP), je-li účetní jednotka věřitelem. Do tohoto rozdílu samozřejmě nelze zahrnout částky pohledávek z těchto sankcí, které zanikly v průběhu nebo k poslednímu dni zdaňovacího období, přičemž za zánik pohledávky se považuje i její postoupení.
Příklad č. 1:
Společnost Primavera s.r.o. obdržela v průběhu roku 2023 od svého obchodního partnera, společnosti Bytostav a.s., několik faktur na smluvní úroky z prodlení za opožděné úhrady provedených stavebních a montážních prací. Účetním obdobím společnosti Primavera je kalendářní rok. Jak zohlední účetní společnosti zaúčtované úroky z prodlení v daňovém přiznání k dani z příjmu právnických osob, má-li k dispozici následující údaje z účetnictví?
| Faktura č.
| Datum splatnosti
| Položka
| Částka v Kč
| Datum úhrady
|
| 2023001
| 16. 1. 2023
| smluvní úrok z prodlení
| 30 586,91
| 24. 3. 2023
|
| 2023002
| 16. 1. 2023
| smluvní úrok z prodlení
| 6 221,71
| neuhrazeno
|
| 2023057
| 24. 10.2023
| smluvní úrok z prodlení
| 3 215,46
| 28. 11. 2023
|
| 2023126
| 15. 12. 2023
| smluvní úrok z prodlení
| 6 215,65
| neuhrazeno
|
Daňově ...
Související předpisy SZČR
Souhlas s využíváním cookies
Vlastní nastavení cookies