Finanční úřady se v rámci kontrolních postupů zaměřují také na problematiku daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, kde hrozí jak doměření daně, tak uložení poměrně vysokých sankcí. Řada situací pak může mít také dopad do sociálního a zdravotního pojištění, kde jak Česká správa sociálního zabezpečení, tak zdravotní pojišťovny mohou realizovat kontrolní postupy a pojistné včetně sankcí doměřovat. Na kontroly zaměstnanců se zaměřuje také úřad práce či celní úřady například ve věci zaměstnávání cizinců. Tento článek se zabývá vybranými aspekty u daňových kontrol, které provádějí finanční úřady ve věci daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, a obsahuje také praktické příklady.
Právní úprava pro daňové kontroly zdaňování zaměstnanců
Pravidla pro daňovou kontrolu jsou obecně upravena v ustanoveních § 85 až § 88a a v dalších souvisejících ustanoveních zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“). Případně může finanční úřad také realizovat prověřování formou jiných procesních postupů, jako je vyhledávací činnost, místní šetření či postup k odstranění pochybností. Doba, po kterou může správce daně zahájit daňovou kontrolu, je v České republice poměrně krátká, protože lhůta pro stanovení daně je stanovena v délce tří let, přičemž lhůta pro stanovení daně počne běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení. Lhůta pro stanovení daně však může být ze zákonem vymezených důvodů prodloužena, a to s maximem 10 let.
Na co se finanční úřad zaměřuje?
Finanční úřad může kontrolovat zdanění jak u zaměstnanců v hlavním či vedlejším pracovním poměru, ale také u zaměstnanců pracujících na dohodu o pracovní činnosti či na dohodu o provedení práce. Předmětem daňové kontroly jsou pak údaje tvrzené v daňových tvrzeních (případně údaje, které nebyly, ale měly být tvrzeny), jako je vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti, které podává zaměstnavatel nejpozději do 1. března následujícího roku v případě podání v listinné formě, nebo v případě elektronického podání do 20. března následujícího roku, a také vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických nebo právnických osob, které podává zaměstnavatel nejpozději do 1. dubna následujícího roku.
Daňová kontrola se pak může zaměřovat na různé oblasti, jako je správnost výpočtu výše daně, zdanění všech osob fakticky pracujících pro daňový subjekt, správnost a možnost uplatnění různých slev a odpočtů u zaměstnanců, uplatnění osvobození u benefitu ...
Související předpisy SZČR