Daňové řešení manažerského vozidla v roce 2024

K velmi častým zaměstnaneckým benefitům patří bezplatné poskytnutí silničního motorového vozidla zaměstnavatele jeho zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely. Zjednodušeně mluvíme o tzv. „manažerském vozidlu“, protože převážně je toto vozidlo poskytnuto vedoucím pracovníkům od těch nejnižších řídicích úrovní, tedy manažerům. Této možnosti mohou využít fyzické osoby, které mají příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 ZDP a jsou považovány podle § 6 odst. 2 ZDP za zaměstnance. Daňové řešení tohoto benefitu u zaměstnance vyplývá ze znění § 6 odst. 6 ZDP a u zaměstnavatele ze znění § 24 odst. 2 ZDP a dále z pokynu GFŘ č. D-59. K určitým zpřesněním daňového řešení dochází s účinností od 1. 1. 2024 na základě novely zákona o daních z příjmů obsažené v zákoně č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů.

Základní principy poskytnutí služebního vozidla k soukromým účelům

V zákoníku práce nenalezneme konkrétní ustanovení týkající se manažerského vozidla. Pouze v § 301 písm. d) ZP se uvádí, že zaměstnanci jsou povinni řádně hospodařit s prostředky svěřenými jím zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

Pro vlastní užívání služebního vozidla zaměstnancem (s využitím i pro soukromé účely) je vhodné, aby zaměstnavatel ve vnitřním předpise stanovil zásadní pravidla o užívání služebního vozidla a současně aby zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o užívání bezplatně poskytnutého silničního motorového vozidla pro služební i soukromé účely, ve které jsou stanoveny práva a povinnosti zaměstnance v souvislosti s konkrétním svěřeným motorovým vozidlem. Ve vnitřním předpise by měla být mimo jiné stanovena i metoda výpočtu poměrné úhrady pohonných hmot zaměstnancem související s ujetými kilometry pro soukromé účely.

K základním principům bezplatného poskytnutí silničního motorového vozidla zaměstnavatelem pro služební i soukromé účely zaměstnance patří:

• služební vozidlo může zaměstnanci poskytnout pro soukromé účely každý zaměstnavatel, ať se jedná o právnickou osobu, nebo o fyzickou osobu – podnikatele,
• poskytnout lze jakékoliv silniční motorové vozidlo – osobní automobil, dodávkový automobil, nákladní automobil; k používání silničního motorového vozidla pro služební i soukromé účely může zaměstnavatel poskytnout jak vozidlo zahrnuté v obchodním majetku, tak vozidlo pořízené zaměstnavatelem formou nájmu dopravního prostředku (operativního leasingu) nebo pořízené v rámci finančního leasingu,
• bezplatné používání poskytnutého služebního vozidla pro soukromé účely nemá charakter smlouvy o výpůjčce dle § 2193 až 2200 ObčZ a s ohledem na bezplatnost poskytnutí vozidla nemá ani charakter nájmu dopravního prostředku dle § 2321 až 2325 ObčZ,
• zaměstnanec může používat služební vozidlo i pro soukromé účely na základě smluvního vztahu uzavřeného mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem,
• o použití služebního vozidla pro svou soukromou potřebu rozhoduje zaměstnanec, k jednotlivým soukromým jízdám není třeba žádného souhlasu zaměstnavatele; nejčastěji využívá zaměstnanec vozidlo k cestám do zaměstnání, na dovolenou, k víkendovým cestám za rekreací apod.

Daňové řešení manažerského vozidla u zaměstnance

K provedeným změnám ve znění § 6 odst. 6 ZDP s účinností od 1. 1. 2024 se mimo jiné v důvodové zprávě k novele zákona o daních z příjmů k tomuto ustanovení (zákon č. 349/2023 Sb.) uvádí:

S ohledem na kroky v oblasti dekarbonizace dopravy v kontextu aktualizace Národního plánu obnovy ČR a se zřetelem k souvisejícím doporučením Evropské komise je žádoucí u poskytování služebního motorového vozidla zaměstnavatelem zaměstnancům i pro soukromé účely zohlednit povahu, resp. druh tohoto vozidla z hlediska míry emisí CO2, které produkuje. Pořizovací cena bezemisních vozidel je častokrát vyšší než u konvenčních motorových vozidel. Vzhledem k tomu, že výše příjmu ze závislé činnosti zaměstnance se v případě poskytnutí motorového vozidla zaměstnavatelem ke služebním i soukromým účelům odvíjí právě od vstupní ceny tohoto vozidla, může tato skutečnost nepříznivě ovlivňovat ochotu zaměstnavatele poskytovat taková služební vozidla zaměstnancům i pro soukromé účely, jelikož vyšší příjem zaměstnance ze závislé činnosti má za následek vyšší náklady zaměstnavatele v podobě pojistného na sociální ...