Daňové řešení prodeje akcií a podílových fondů

Mezi cenné papíry počítáme akcie firem, dluhopisy, směnky, certifikáty, podílové listy investičních fondů. V článku se blíže podíváme na vymezení akcií a podílových fondů a uvedeme si příklady některých těchto fondů – ČSOB, Raiffeisenbank a investiční společnost Generali Investments. Následně si ukážeme podmínky pro osvobození příjmů z odkupu akcií a podílových fondů a postup zdanění v případě nesplnění podmínek pro osvobození od daně z příjmů fyzických osob v roce 2019.

Vymezení akcií

Akcie je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle zákona o obchodních korporacích a podle stanov akciové společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací. Akcie může mít formu cenného papíru na řad (akcie na jméno) nebo na doručitele (akcie na majitele); to platí obdobně pro zaknihované akcie.

Vymezení investičního fondu

Investičním fondem jsou všechny druhy fondů podle zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech (dále jen zákon). Jeho základním dokumentem je statut fondu, který je určen investorům k posouzení rizika investice a subjektům vykonávajícím správu fondu a další činnosti. Investiční fondy dělíme dle § 92 zákona na fondy kolektivního investování, které mohou být veřejně nabízeny a na fondy kvalifikovaných investorů, které nejsou určené pro veřejnou nabídku.

Fondem kolektivního investování je dle § 93 zákona:

1. právnická osoba (akciová společnost dle § 100 zákona) se sídlem v ČR, která je oprávněna shromažďovat peněžní prostředky od veřejnosti vydáváním akcií a provádět společné investování shromážděných peněžních prostředků na základě určené investiční strategie na principu rozložení rizika ve prospěch vlastníků těchto akcií, a dále spravovat tento majetek, a
2. podílový fond, jehož účelem je shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti vydáváním podílových listů a společné investování shromážděných peněžních prostředků na základě určené investiční strategie na principu rozložení rizika ve prospěch vlastníků těchto podílových listů a další správa tohoto majetku.

Členění fondů podle druhů aktiv zahrnuje akciové fondy, dluhopisové fondy, fondy peněžního trhu, smíšené fondy (s členěním na konzervativní fondy, vyvážené fondy, dynamické fondy a flexibilní fondy), dále komoditní fondy, speciální fondy nemovitostí ad. U fondů kolektivního investování musí být statut fondu zveřejněn a musí obsahovat základní informace – identifikaci fondu, jeho obhospodařovatele, administrátora, depozitáře, investiční zaměření fondu, pravidla hospodaření fondu, informace o cenných papírech vydávaných fondem ad.

V rámci správy fondu rozeznáváme následující subjekty:

• Obhospodařovatel fondu – vydává statut fondu a zajišťuje komplexní řízení investic a rizik, spravuje majetek investičního fondu;
• Administrátor fondu – zajišťuje vydávání a odkup cenných papírů, stanovování hodnoty cenných papírů, rozdělování a vyplácení výnosů z majetku fondu a zajišťování dalších služeb nezbytných pro řádný provoz fondu;
• Depozitář – opatruje majetek fondu a provádí související kontrolní činnosti, v rámci kterých zejména eviduje a kontroluje finanční pohyby, vydávání a odkupování cenných papírů, stanovování hodnoty cenných papírů ad.

Definice podílových fondů

Podílový fond je dle § 102 zákona tvořen jměním, přičemž vlastnické právo k majetku v podílovém fondu náleží společně všem podílníkům, a to v poměru podle hodnoty jimi vlastněných podílových listů. Vlastnická práva k majetku v podílovém fondu vykonává vlastním jménem a na účet podílového fondu jeho obhospodařovatel. Podílový fond dle § 103 zákona nemá právní osobnost.

Podílový list je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, který představuje podíl podílníka na podílovém fondu a se kterým jsou spojena práva podílníka plynoucí ze zákona nebo ze statutu podílového fondu. Peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci se shromažďují do podílového fondu vydáváním podílových listů. Mohou být dvě varianty podílových fondů, a to otevřené podílové fondy nebo uzavřené podílové fondy.

V § 128 zákona se uvádí, že s podílovým listem vydaným otevřeným podílovým fondem je spojeno právo podílníka na jeho odkoupení na účet tohoto fondu. Administrátor otevřeného podílového fondu zajistí odkoupení podílového listu tohoto fondu za částku, která se rovná jeho aktuální hodnotě pro den, ke kterému obdržel žádost podílníka o odkoupení podílového listu; tato částka může být snížena o srážku uvedenou ve statutu. Podílové listy odkoupením zanikají. Dle § 142 zákona s podílovým listem vydaným uzavřeným podílovým fondem není spojeno právo podílníka na jeho odkoupení na účet fondu.

Investora při investování do fondů zajímá jak výnos, tak související riziko. Vývoj výkonnosti fondu můžeme sledovat např. v rámci internetového bankovnictví za den, za 1M (měsíc), 3M (tři měsíce), 6M (šest měsíců), nebo od počátku kalendářního roku (označeno jako YTD – year to date) respektive za 1Y (jeden rok), přičemž je důležitá zejména průměrná roční výkonnost fondu za poslední 3Y (tři roky). Rizikovost fondu je vyjádřena stupnicí 1 až 7, přičemž fondy peněžního trhu patří do nízké rizikové třídy, zatímco akciové fondy patří do vysoké rizikové třídy. Střední úroveň rizika představují obvykle fondy dluhopisové. S investováním do fondů jsou spojeny tři základní druhy poplatků:

1. vstupní poplatky – hradí investor při nákupu podílových listů;
2. poplatky na obhospodařování – neplatí investor přímo, ale jsou strhávány průběžně z majetku fondu;
3. výstupní poplatky – hradí investor při prodeji podílových listů.

Mnoho investorů by při investování do ...