Daňové zvýhodnění na dítě 2021 (2022)

Daňové zvýhodnění na dítě patří k jedné z početných slev na dani u poplatníka daně z příjmů fyzických osob. Jeho správné uplatnění má však určitá pravidla a podmínky stanovené v zákoně o daních z příjmů. To platí jak pro poplatníky s příjmy ze závislé činnosti, tak pro podnikatele nebo poplatníky s jakýmikoliv zdanitelnými příjmy. Ukážeme si na příkladech základní řešení uplatnění správné výše daňového zvýhodnění v roce 2021 (s promítnutím změn na základě zákona č. 285/2021 Sb.), a to v různých situacích – při vyživování více dětí v rámci společně hospodařící domácnosti, uplatnění daňového zvýhodnění v rámci uzavřeného manželství, uplatnění daňového zvýhodnění při soužití druha s družkou, daňové zvýhodnění na dítě svěřené do střídavé péče rodičů, možnosti daňového zvýhodnění formou slevy na dani nebo daňového bonusu, daňové zvýhodnění u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti.

Daňové zvýhodnění a jeho vývoj v ZDP

Daňovým zvýhodněním na dítě se zabývají tři ustanovení zákona o daních z příjmů:

• § 35c – je zde obsažena obecná úprava daňového zvýhodnění,
• § 35d – obsahuje řešení daňového zvýhodnění u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti,
• § 38l – obsahuje v odst. 3 až odst. 5 způsob prokazování nároku na daňové zvýhodnění u zaměstnavatele.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob má nárok podle znění § 35c ZDP na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, pokud neuplatňuje slevu na dani z titulu investičních pobídek podle § 35a a § 35b ZDP.

V roce 2020 se jednalo o následující částky daňového zvýhodnění:

• 15 204 Kč ročně na jedno vyživované dítě
• 19 404 Kč ročně na druhé dítě a 
• 24 204 Kč ročně na třetí a každé další dítě

V § 35c odst. 7 ZDP se uvádí, že jedná-li se o dítě, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek, přičemž nárok na dvojnásobek částky daňového zvýhodnění se prokazuje buď průkazem ZTP/P, nebo rozhodnutím o přiznání průkazu ZTP/P.

U poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, který učinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, činilo v roce 2020 daňové zvýhodnění zohledněné při výpočtu měsíční zálohy na daň:

• 1 267 Kč měsíčně na jedno vyživované dítě
• 1 617 Kč na druhé dítě a 
• 2 017 Kč na třetí a každé další dítě

anebo dvojnásobek výše uvedených částek měsíčně, pokud jde o dítě, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P.

Zákonem č. 285/2021 Sb. dochází v § 35c ZDP k následující úpravě výše daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti:

• 22 320 Kč ročně na druhé dítě a 
• 27 840 Kč ročně na třetí a každé další dítě,

přičemž daňové zvýhodnění na jedno vyživované dítě zůstává v dosavadní výši 15 204 Kč.

Podle znění článku IV bodu 1 přechodných ustanovení výše uvedeného zákona se ustanovení § 35c odst. 1 ZDP ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti zákona použije již pro zdaňovací období roku 2021, ale při zúčtování mzdy a výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za kalendářní měsíce roku 2021 se použije § 35c odst. 1 ZDP ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Jak tedy bude poplatník tyto změny v daňovém zvýhodnění v praxi realizovat? Vyšší roční částky daňového zvýhodnění na druhé, třetí a další dítě se použijí zpětně od 1. 1. 2021, a to následujícím způsobem:

• u poplatníka, který podává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, se navýšení částky na daňové zvýhodnění na druhé, resp. na třetí a další dítě promítne v plné výši v daňovém přiznání za rok 2021;
• u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, který učinil prohlášení k dani, se navýšení částky na daňové zvýhodnění na druhé, resp. na třetí a další dítě promítne v plné výši až při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2021 (navýšení měsíčních částek nebude uplatňováno v rámci stanovení měsíční zálohy na daň ze závislé činnosti). Při zúčtování měsíční mzdy a stanovení měsíční zálohy na daň ze závislé činnosti se vyšší měsíční částky daňového zvýhodnění na druhé, resp. na třetí a další dítě použijí až od ledna 2022.

Vývoj výše daňového zvýhodnění na dítě v Kč za příslušný kalendářní rok

Vývoj výše daňového zvýhodnění na dítě při výpočtu měsíční zálohy na daň v Kč

Kdo se považuje za vyživované dítě?

Ve smyslu ustanovení § 35c odst. 6 ZDP se za vyživované dítě poplatníka pro účely zákona o daních z příjmů považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je

1. nezletilým dítětem,
2. zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže mu není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a 

• • soustavně se připravuje na budoucí povolání podle zákona o státní sociální podpoře,
  • nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz,
  • z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

V návaznosti na vymezení vyživovaného dítěte pro účely daňového zvýhodnění dle § 35c odst. 6 ZDP je pro správnou aplikaci a posouzení nároku u poplatníka, který daňové zvýhodnění uplatňuje, nutné nejdříve stanovit, které děti jsou pro poplatníka vyživované podle tohoto ustanovení zákona.

Vymezení soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání nalezneme v § 12 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Z tohoto ustanovení vyplývá, že za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje:

1. studium na středních a vysokých školách v ČR (s výjimkou studia za trvání služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání a s výjimkou dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné podle § 10 zákona nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci),
2. teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost pro osoby se zdravotním postižením prováděná podle předpisů o zaměstnanosti,
3. studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v ČR;
4. studium na zahraniční vysoké škole, uskutečňované na území ČR, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro účely státní sociální podpory postaveno na roveň studia na vysokých školách v ČR;
5. studium ve vysokoškolském studijním programu zahraniční vysoké školy, uskutečňovaném na území ČR tuzemskou právnickou osobou na základě její dohody s danou zahraniční vysokou školou, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro účely státní sociální podpory postaveno na roveň studia na vysokých školách v ČR,
6. studium v ČR, které je podle § 15 zákona svým rozsahem a obsahem postaveno na roveň studiu na školách uvedených v písmeni a) a uskutečňuje se v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a uskutečňovaných právnickými a fyzickými osobami pro ...