Daň z příjmů fyzických osob 2020

1. Poplatníci daně z příjmů fyzických osob

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, rozlišuje daňové poplatníky na daňové rezidenty (mající v České republice trvalé bydliště nebo zde trvale zdržující se – alespoň 183 dní v kalendářním roce) a daňové nerezidenty. Výše daně z příjmů fyzických osob by však podle principu platební schopnosti měla odpovídat platební kapacitě zdanitelné jednotky.

Poplatníkem může být nejen jednotlivec, ale i skupina poplatníků zahrnutá do jedné jednotky – rodina, domácnost a dvojice. Rodinu lze definovat především jako partnery a jejich děti. Domácnost, která může být definovaná podle nového občanského zákoníku, jenž definuje pojem společně hospodařící domácnost jako osoby bydlící a uspokojující své potřeby společně. Dvojice se liší podle toho, jestli partneři v manželském svazku jsou, nebo nejsou.

Společné zdanění jednotky je problematičtější než zdanění jednotlivce. U zdanění jednotlivce nenastávají problémy s výběrem jednotky a nejvýhodnější kombinace zdanění. Právě zdanění dvojic je nejužší a nejjednodušší možnost společného zdanění. Dalším stupněm je úplné rodinné zdanění, které bere v potaz všechny členy domácnosti. Základ daně se stanovuje souhrnně ze všech základů daňových poplatníků. Tato možnost je sice konstrukčně náročnější než oddělené zdaňování každého jednotlivce v domácnosti, může ale snížit administrativní náklady jednotlivců, kteří by jinak mohli být nuceni vyplňovat daňové přiznání jednotlivě.

Společné zdanění také zohledňuje daňovou spravedlnost a sociální aspekty, které do daně vstupují skrze odpočty od základu daně nebo skrze slevy na dani.

1.1 Příjmy a výdaje spolupracujících osob

Příjmy a výdaje spolupracujících osob, dříve společné zdanění manželů, zahrnují takové příjmy a výdaje v rámci samostatné činnosti nezahrnující podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti. Spolupracujícími osobami mohou být spolupracující manžel/manželka; spolupracující osoba, která žije s poplatníkem ve společné domácnosti nebo člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu. Můžeme tedy říci, že poplatník převede část svých příjmů na jinou (spolupracující) osobu, která nesmí být samostatnou účetní jednotkou. Také nesmí být činnost vykonávána ve spolupráci dalších osob.

Výše podílu připadající na spolupracující osobu musí být rozdělena tak, aby nečinil více jak 30 % anebo aby částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, byla nanejvýš 180 000 Kč (za každý měsíc maximálně 15 000 Kč). V případě, že spolupracující osoba je manžel/manželka, může jejich podíl činit až 50 %, nebo samotná částka za zdaňovací období 540 000 Kč (za každý kalendářní měsíc maximálně 45 000 Kč).

Jistým negativním důsledkem spolupráce je, že některé příjmy a výdaje nelze rozdělovat. Poplatník ztratí slevy na dítě (s neukončenou školní docházkou), na manžela, je-li na něj uplatněna sleva na manžela a na nebo od poplatníka, který zemřel.

2. Předmět daně z příjmů fyzických osob

Předmětem daně z příjmů fyzických osob by měly být všechny příjmy, které zvyšují užitek poplatníka včetně příjmů peněžních i nepeněžních. Dle § 3 odst. 1 zákona o daních z příjmů patří mezi příjmy, které podléhají dani z příjmů fyzických osob: příjmy ze závislé činnosti, příjmy ze samostatné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy. Paragraf 4 zákona o daních z příjmů definuje příjmy, které jsou od daně z příjmu fyzických osob osvobozeny.

2.1 Příjmy ze závislé činnosti

Příjmy ze závislé činnosti jsou vymezeny § 6 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Jedná se o příjmy, které mohou být jak pravidelné, tak jednorázové a na které vzniká i nevzniká právní nárok. Příjmy ze závislé činnosti dostává zaměstnanec (případně osoba, na kterou přešlo právo) a jsou mu buď vyplaceny, nebo jsou předány v jiné formě plnění (příspěvek na důchod).

Mezi příjmy ze závislé činnosti patří: plnění v podobě příjmů z pracovněprávního poměru (pracovní poměr, dohody o pracích), příjmů ze služebního poměru (například příjmy vojáků), příjmů z členského poměru (nejde o pracovněprávní vztah, ale vykazuje jeho znaky) a příjmů z funkčního požitku (spojeny s výkonem funkce představitelů státní moci); příjmy společníků s. r. o., komanditistů k. s. a členů družstev; odměny členů orgánů právnických osob (jednatelům, členům představenstva, členům dozorčích společností nebo likvidátorům) a příjmy plynoucí v souvislosti s výkonem závislé činnosti (náhrada ušlé mzdy, nepeněžní příjmy).

Za příjmy ze závislé činnosti se nepokládají: náhrady cestovních výdajů (pokud jsou v souvislosti s výkonem závislé činnosti do zákonem stanovené výše); hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a dalších mycích nebo dezinfekčních prostředků společně s náklady na jejich udržování; částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele; náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce a povinná plnění zaměstnavatele na vytváření ...