V posledních létech nedocházelo k velkým změnám daňového řádu. Od 1. 1. 2021 však nabyde účinnosti novela č. 283/2020 Sb., ve které zaznamenáváme značné změny oproti současnému stavu.
1. Daňové informační schránky
1.1. Funkčnost daňových informačních schránek
Daňové informační schránky (pozor – neplést s datovými schránkami) existují již v současnosti. Jejich využití je však velmi omezené. V současné době ji nemá zřízenu každý daňový subjekt automaticky. Dozvědět se z ní může např. stav svého osobního účtu u správce daně podle jednotlivých daní, osobní daňový kalendář, údaje o tom, k jakým daním je registrován, a další registrační údaje či informace o některých dokumentech, zejména daňových tvrzeních či dalších písemnostech. Některé z nich je možno i zobrazit tak, jak byly podány.
Nová úprava daňového řádu podstatně rozšiřuje funkčnost daňových informačních schránek. Na úvod je však třeba zmínit, že je rozdíl mezi možnostmi legislativními a možnostmi reálnými. Jinými slovy, novela daňového řádu umožňuje rozšíření některých funkčností daňové informační schránky od 1. 1. 2021, což ovšem automaticky neznamená, že veškeré novinky budou k tomuto datu plně funkční. Konkrétní průběh rozšíření možností daňových informačních schránek (DIS) tak bude záležet na finančních a programátorských kapacitách finanční správy, a tak některé novinky budou zprovozňovány postupně.
Kromě toho je třeba upozornit na skutečnost, že „správce daně“ není jen finanční úřad, ale např. i místní úřady pro poplatky ze psů, soudy pro soudní poplatky atd., takže u některých správců daně nebudou nové možnosti zřejmě vůbec realizovány.
V médiích byly nové možnosti komunikace s finanční správou označovány obvykle jako projekt „Moje daně“ nebo „finanční úřad on-line“.
Nově bude mít DIS každý daňový subjekt.
Příklad
Pan Hlaváček nemá zájem o DIS. Přesto ji bude mít zřízenu, ale v podstatě tzv. „spící“. Pokud se do ní nepřihlásí, pak o ní v podstatě nebude ani vědět, její aktivace se povede právě až zmíněným přihlášením do ní, tedy daňový subjekt učiní „projev vůle“ směřující k prvnímu přistoupení do daňové informační schránky.
Pokud se pan Hlaváček pokusí vstoupit do své DIS v rámci informačního systému daňových informačních schránek, pak uskuteční právě zmíněný „projev vůle“. Daňový řád však neobsahuje přesné technické řešení přístupu.
1.1.1. Daňová přiznání a další podání prostřednictvím DIS
Asi nejpodstatnější novinkou pro uživatele bude možnost podávat přes DIS různé písemnosti, např. daňová přiznání, počítá se i s možností jejich interaktivního vyplňování včetně toho, že systém DIS některé údaje (např. jméno a adresu poplatníka či součtové řádky) automaticky doplní.
1.1.2. Doručování písemností z finančního úřadu do DIS
Při přípravě zákona se diskutovala možnost „opačného směru“, tedy doručování písemností z finančního úřadu daňovému subjektu pomocí DIS. Nakonec bylo od této možnosti upuštěno. I když se tato skutečnost na první pohled jeví jako omezení komfortu DIS, vypuštění doručování pomocí DIS je však třeba hodnotit kladně. Musíme si totiž uvědomit, že při doručování podle daňového řádu platí fikce doručení po deseti dnech, pokud si adresát písemnost nevyzvedne (buď z datové schránky, či na poště u těch, co ji nemají). Pokud by byla možnost doručování i do DIS, musel by daňový subjekt průběžně kontrolovat nejen svou poštovní či datovou schránku, ale i DIS, jinak by mu hrozilo doručení fikcí. Převážil názor, že není potřeba dále rozšiřovat oblasti, které je nucen daňový subjekt průběžně kontrolovat, aby se vyhnul právě doručení fikcí. I nadále se však hovoří o tom, že by do DIS případně mohly být doručovány „neformální“ písemnosti, které se dosud řeší telefonem či e-mailem. Řešení této otázky však není zcela triviální.
Příklad
Správce daně vyzve „neformálně“ e-mailem pana Nováka k předložení daňových dokladů k DPH za dané období, protože chce prověřit jeho nárok na odpočet DPH se lhůtou jednoho týdne, namísto toho, aby zahájil postup k odstranění pochybností či daňovou kontrolu. Pan Novák na e-mail nezareaguje. V takovém případě se pan Novák ničeho závadného nedopustil a správce daně neprokáže, že mu nějakou výzvu doručil, protože komunikace e-mailem není prokazatelné doručení písemnosti. Pokud však nově takovou výzvu doručí do DIS a pan Novák se do ní nepřihlásí, nebude finanční úřad opět mít možnost z nereagování pana Nováka nic vyvozovat. V praxi však možná vzniknou spory, zda daňový subjekt nějak pochybil, pokud se pan Novák do DIS přihlásí a opět nezareaguje.
Zatím je předčasné uzavírat tuto otázku, protože záleží na praktickém (či případně soudním výkladu) § 69 odst. 2 písm. b) novelizovaného daňového řádu, dle kterého může daňový subjekt získávat prostřednictvím DIS vybrané informace o svých právech a povinnostech.
Naopak, z téhož ustanovení vyplývá, že DIS by měl její uživatel dostávat také např. informace o tom, že se mu blíží splatnost daně či zálohy na ní apod. Oproti současným DIS by také mělo být v nových k dispozici více písemností, které o něm shromažďuje správce daně. Podle prvních informací se však nemáme těšit na to, že bychom mohli chápat DIS jako jakousi kompletní elektronickou verzi spisu, který na nás vede správce daně, taková funkčnost slibována bohužel není.
1.2. Přihlašování do daňových informačních schránek
Do DIS bude možno se přihlásit:
- přes postupně budovaný Centrální portál [Portál občana- Národní bod pro identifikaci a autentizaci (NIA)],
- pomocí identifikačních údajů pro elektronickou evidenci tržeb,
- pomocí nových občanských průkazů, které umožňují odpovídající „elektronickou“ funkčnost,
- pomocí přístupových údajů pro datovou schránku,
- počítá se s možností požádat o samostatné přístupové údaje do DIS přidělených na žádost daňového subjektu.
Naopak se již nepočítá s přístupem přes zaručený elektronický podpis (ZAREP), který byl doposud dominantním způsobem přihlašování ZAREP (důvodem je, že dle pravidel poskytovatelů ZAREP nejde o nástroj sloužící k takovému ověření identity - jde primárně o nástroj pro autorizaci konkrétního podání). Znemožnění přihlašování do DIS pomocí ZAREP bude zřejmě překvapením pro řadu subjektů. Z údajů předkladatelů zákona vyplývá:
- Aktivní DIS (duben 2019): 149 244 osob
- Přihlašování do DIS pomocí ZAREP: 122 619 osob (64 %)
- Přihlašování do DIS pomocí údajů z datové schránky: 68 005 osob (36 %).
Z výše uvedeného vyplývá, že právě přihlašování pomocí ZAREP bylo doposud dominující.
1.2.1. Plná moc a DIS
Pro přístup do DIS nebudou postačovat dosavadní plné moci (např. účetních či daňových poradců), a to včetně generálních.
Příklad
Firma VVV, s.r.o. má na finančním úřadě uloženu tzv. „generální“ plnou moc pro daňového poradce pana Nováka. Firma má zájem, aby pan Novák mohl přistupovat do její DIS. Bohužel nebude pro tyto účely platit dosavadní plná moc uložená u správce daně. Stejně tak situaci nevyřeší případné podání nové plné moci či rozšíření stávající. Přístup do DIS bude nutno zrealizovat formou tzv. „pověření“ nastavením odpovídající volby přímo v DIS. Nebude tedy např. toto pověření zasílat poštou či datovou schránkou finančnímu úřadu. Stejně se bude postupovat i vůči dalším případným dosavadním zmocněncům (např. účetní, advokát či jiná zmocněná osoba apod.). Plné moci však samozřejmě zůstanou zachovány plně v původní podobě pro zastupování daňových subjektů mimo sféru DIS.
1.2.2. Pověření k obsluze DIS
Jak již bylo výše uvedeno, pokud bude chtít daňový subjekt umožnit přístup do své DIS někomu dalšímu, bude tak muset učinit nikoli plnou mocí, ale pomocí „pověření“. Pověření však nebude podáváno na finanční úřad ani v papírové podobě, ani datovou schránkou.
Příklad
Firma ZZZ, s.r.o. bude chtít pověřit účetní paní Novotnou k obsluze DIS. Toto pověření bude možno nastavit přímo v prostředí DIS tak, že nejprve se přihlásí do DIS odpovědná osoba s přístupem do ní (typicky jednatel firmy) a nastaví zde pověření pro paní Novotnou.
1.2.3. Rozdíly mezi plnou mocí a pověřením
Pověření do DIS:
- Vznik pověření je možný pouze přes DIS (nikoli písemně do podatelny nebo datovou schránkou)
- Pověřena může být jen fyzická osoba
- Pověření je nezávislé na existenci zmocnění
- Množství pověřených může být neomezené
- Pověřen může být kdokoli (nemusí to být jen zaměstnanec, může to být např. i externí účetní či daňový poradce, ale v zásadě kterákoli i „cizí“ osoba)
- Rozsah pověření bude vázaný na technické možnosti DIS
Plná moc
- Plná moc se uplatňuje u správce daně (např. poštou, písemně do podatelny, ústně do protokolu či datovou schránkou)
- Plná moc může být vystavena jak pro fyzickou, tak pro právnickou osobu
- Přístup do DIS nelze dosáhnout zmocněním!
- Rozsah zmocnění je vymezen plnou mocí, kterou formuluje daňový subjekt
- V jedné věci připouští daňový řád pouze jednoho zástupce
- V rámci podnikatelské činnosti by měla být plná moc udělována pouze pro daňového poradce, advokáta, auditora, komerčního právníka
Příklad
Firmy XYZ, s.r.o. chce zmocnit firmu NNN, s.r.o., zabývající se daňovým poradenstvím, k zastupování pouze ve věci daně z příjmů právnických osob a chtěla by jí umožnit i přístup do DIS.
Zatímco plnou moc si naformuluje firma XYZ sama (a může tedy zvolit uvedený rozsah zúžený pouze na jednu daň), k obsluze DIS to bohužel nepůjde. Pověření pro obsluhu DIS totiž nebude možno udělit právnické osobě. A i v případě, že by chtěla firma využít služeb daňového poradce – fyzické osoby, pak by sice opět mohla vystavit plnou moc v uvedeném rozsahu, pověření pro obsluhu DIS teoreticky možné je, prakticky však půjde zrealizovat pouze v případě, že programátoři finanční správy v prostředí DIS umožní nastavit takovou volbu rozsahu pověření obsluhy DIS, která bude odpovídat požadovanému rozsahu pověření. Lidově řečeno, pokud v prostředí DIS v nastavení pověření pro další osoby nenalezneme „tlačítko“ „pouze pro daň z příjmů právnických osob“, pak nebude možno pověření v tomto rozsahu nastavit a nezmění to ani případné písemné sdělení požadavků finančnímu úřadu.
Rozsah plné moci bude samozřejmě nedotčen, tzn. zmocněnec bude moci např. podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za klienta pomocí datové schránky či přes portál EPO.
1.3. Možné chyby při využití DIS
Lze jen doporučit pečlivé studium § 69 odst. 5 novelizovaného daňového řádu:
„Na podání učiněné prostřednictvím daňové informační schránky se hledí jako na podání učiněné daňovým subjektem, kterému byla tato schránka zřízena; to neplatí, pokud je osobou, která takto činí podání,
- zákonný zástupce, opatrovník, ustanovený zástupce daňového subjektu nebo osoba, která plní povinnosti daňového subjektu podle § 20 odst. 3, nebo
- zmocněnec daňového subjektu,
- jemuž byla udělena plná moc uplatněná u příslušného správce daně nejpozději v okamžiku učinění tohoto podání a
- který v rámci daňové informační schránky zvolil možnost učinit podání jako zmocněnec.“
Příklad
Firma AAA, s.r.o. má daňového poradce pana Nováka, přičemž plná moc pro něj je řádně uložena u finančního úřadu. Plná moc však neznamená automatický přístup do DIS. Dejme tomu, že firma pověřila pana Nováka i přístupem do DIS (nastaví pověření na internetu přímo v prostředí DIS).
Pověřený (a zároveň zplnomocněný) daňový poradce se přihlásí do DIS klienta a jejím prostřednictvím podá daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za klienta:
- v DIS zaškrtne, že podává daňové přiznání jako zplnomocněný daňový poradce – pak platí např. prodloužení lhůty pro podání o tři měsíce, tedy do 1. července,
- pan Novák v DIS zapomene zaškrtnout, že podává jako zmocněný daňový poradce – pak se na daňové přiznání bude hledět, jako by ho nepodal daňový poradce, ale firma AAA sama prostřednictvím sice pověřené, ale nezplnomocněné osoby, tedy např. lhůta pro podání daňového přiznání daňovým poradcem nebude prodloužena do 1. července. (Skutečnost, že pro pana Nováka bude uložena na finančním úřadě plná moc na zpracování a podání daňového přiznání, nebude mít v této variantě vliv).
Příklad
Firma BBB, s.r.o. má účetní paní Rovnou, přičemž plná moc pro ni je řádně uložena u finančního úřadu. Kromě toho je paní Rovná pověřena k obsluze DIS.
Pověřená (a zároveň zplnomocněná) účetní se přihlásí do DIS klienta a jejím prostřednictvím podá daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za klienta:
- v DIS zaškrtne, že podává daňové přiznání jako zplnomocněná osoba – plná moc pro účetní však nemůže zajistit prodloužení lhůty pro podání přiznání o tři měsíce, tedy do 1. července,
- v DIS zapomene zaškrtnout, že podává jako zmocněná osoba – ani zde nedojde k prodloužení lhůty do 1. července. I zde se na daňové přiznání bude hledět, jako by ho nepodal zmocněnec, ale firma BBB sama prostřednictvím sice pověřené, ale nezplnomocněné osoby.
V obou případech tedy nebude prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání do 1. července.
Příklad
Firma CCC, s.r.o. má daňového poradce pana Dvořáka, přičemž plná moc pro něj nebyla uložena u finančního úřadu. Firma pověřila pana Dvořáka přístupem do DIS (a řádně nastavila pověření na internetu pro něj přímo v prostředí DIS).
Pověřený daňový poradce se přihlásí do DIS klienta, jejím prostřednictvím podá daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za klienta a v DIS zaškrtne, že podává daňové přiznání jako zplnomocněný daňový poradce (to však v tu chvíli není pravda, protože plná moc pro něj není uložena na finančním úřadě a pověření do DIS plnou moc nenahrazuje). Plnou moc pro pana Dvořáka firma na finanční úřad uloží až později. K později podané plné moci se však podle prvních komentářů nebude přihlížet, podání se vyhodnotí jako podání, které učinil klient sám prostřednictvím DIS. Díky tomu nedojde k prodloužení lhůty pro podání přiznání do 1. července.
Absence ...
Souhlas s využíváním cookies
Vlastní nastavení cookies