Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a jejich zdanění

Řada fyzických osob má kromě příjmů z hlavního zaměstnání ještě další příjmy ze zaměstnání u druhého zaměstnavatele, v převážné většině na základě uzavřené dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Rovněž řada starobních důchodců pobírajících starobní důchod si ještě přivydělává prací u zaměstnavatelů, a to opět převážně na základě uzavřených dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. A v neposlední řadě studenti často uzavírají krátkodobé dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti převážně na dobu školních prázdnin k získání určitého výdělku. Pokud výše uvedení poplatníci daně z příjmů ze závislé činnosti neučiní u svého zaměstnavatele prohlášení k dani, může se na ně vztahovat zdanění získaných příjmů dle § 6 odst. 4 ZDP, tj. s uplatněním zvláštní sazby daně – tzv. srážkové daně.

1. Řešení dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr podle zákoníku práce

V § 3 ZP se uvádí, že závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu. Základními pracovněprávními vztahy jsou podle téhož ustanovení pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Pracovněprávní řešení dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je uvedeno v § 74 až § 77b ZP. Z ustanovení § 74 ZP vyplývá, že zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. Při výkonu práce na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.

Pracovněprávní řešení dohody o provedení práce

Pro uzavření dohody o provedení práce platí § 75 ZP (specifické ustanovení) a § 77 až § 77b ZP (společné ustanovení pro dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti). V § 75 ZP se stanoví, že rozsah práce vykonávané na základě dohody o provedení práce nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce, přičemž do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. V dohodě o provedení práce musí být uvedeny sjednané práce a doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.

Pracovněprávní řešení dohody o pracovní činnosti

Pro uzavření dohody o pracovní činnosti platí § 76 ZP (specifické ustanovení) a § 77 až § 77b ZP (společné ustanovení pro oba druhy dohod). Z § 76 ZP vyplývá, že na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, přičemž dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou je dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Dohoda o pracovní činnosti může být uzavřena i v případě, že rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 300 hodin. V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny jednak sjednané práce, dále sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá.

Společné zásady pro obě dohody podle zákoníku práce

Z § 77 ZP vyplývá, že dohoda o provedení práce musí být stejně jako dohoda o pracovní činnosti uzavřena písemně. Na právní vztah založený dohodou o provedení práce a dohodou o pracovní činnosti se vztahují ustanovení o pracovním poměru s výjimkou specifikovanou v § 77 odst. 2 ZP. Zaměstnanci pracujícímu na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti nepřísluší náhrada odměny z dohody po dobu trvání jiných důležitých osobních překážek v práci podle § 199 ZP a překážek v práci z důvodu obecného zájmu podle § 200 až 205 ZP, není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak. Pokud není sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit:

1. dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
2. výpovědí danou z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, nebo
3. okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.

Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k jeho výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží.

Výše odměny u obou dohod a podmínky pro její poskytování se podle § 138 ZP sjednávají v příslušné dohodě. Výše odměny není nikterak omezena, přičemž by měl ale zaměstnavatel při jejím sjednávání dodržovat zásadu rovného zacházení se všemi zaměstnanci podle § 16 odst. 1 ZP. V souladu s § 111 odst. 1 ZP je nutno u obou druhů dohod respektovat skutečnost, že odměna nesmí být nižší než minimální mzda. Do odměny z dohody se pro tento účel nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí, za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví a za práci v sobotu a v neděli. Nedosáhne-li odměna z dohody zaměstnance minimální mzdy, je mu zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek k odměně z dohody ve výši rozdílu mezi výší odměny z dohody připadající na 1 hodinu a příslušnou hodinovou minimální mzdou.

Cestovní náhrady je možné zaměstnanci, který koná pro zaměstnavatele práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, poskytnout podle § 155 ZP pouze v případě, že bylo sjednáno toto právo, jakož i místo pravidelného pracoviště zaměstnance. Má-li zaměstnanec podle dohody o provedení práce vykonat pracovní úkol v místě mimo obec bydliště, má právo na cestovní náhrady, bylo-li jejich poskytnutí sjednáno, i když není sjednáno místo pravidelného pracoviště.

V § 77a ZP nalezneme povinnosti zaměstnavatele týkající se informování zaměstnance o obsahu právního vztahu založeného dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Neobsahuje-li tyto údaje dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti, je zaměstnavatel povinen zaměstnance písemně informovat mimo jiné o:

• bližším označení sjednané práce a místa výkonu práce,
• výměře dovolené a o způsobu určování délky dovolené,
• době trvání a podmínkách zkušební doby, je-li sjednána,
• postupu, který je zaměstnavatel a zaměstnanec povinen dodržet při rozvazování právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, a o délce a běhu výpovědní doby,
• předpokládaném rozsahu pracovní doby za den nebo týden, o způsobu rozvržení pracovní doby včetně délky vyrovnávacího období podle § 76 odst. 3 ZP,
• rozsahu minimálního nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu a o poskytování přestávky v práci na jídlo a oddech nebo přiměřené doby na oddech a jídlo,
• odměně z dohody, o podmínkách jejího poskytování, o splatnosti a termínu výplaty odměny z dohody a o místu a způsobu vyplácení odměny z dohody,
• a to nejpozději ve lhůtě 7 dnů ode dne započetí výkonu práce.

V § 77b ZP nalezneme výčet povinností zaměstnavatele týkající se informování zaměstnanců pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr vysílaných na území jiného státu.

2. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a pojištění

Dohody a nemocenské pojištění

Z bodu 5 ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (ZNP), vyplývá, že nemocenského pojištění jsou účastni zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce.

• Dle § 6 odst. 1 ZNP jsou zaměstnanci účastni pojištění, jestliže

a) vykonávají zaměstnání

1. 1. na území České republiky; za výkon zaměstnání na území České republiky se považuje i přechodný výkon práce mimo ...