Jako každým rokem nastává hlavně v letních měsících doba dovolených. Zde mohou nastat určité problémy, neboť některým zaměstnavatelům se nelíbí absence zaměstnance na pracovišti po dobu jeho čerpání dovolené. A právě tento článek má za úkol přiblížit postupy zaměstnavatelů, ale i zaměstnanců při poskytování a čerpání dovolené.
Ihned v úvodu je třeba zdůraznit, že nárok na dovolenou vzniká za určitých podmínek jen zaměstnanci v rámci trvání pracovního poměru. U zaměstnanců činných na základě dohod o pracích mimo pracovní poměr může být dovolená jen písemně dohodnuta. Znamená to, že u těchto pracovněprávních vztahů nevzniká zaměstnanci na dovolenou zákonný nárok.
Vznik nároku na dovolenou a její výměra
Dovolená za kalendářní rok a její poměrná část § 212
Základní podmínka pro vznik nároku na dovolenou je nepřetržité odpracování alespoň 60 dní v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele. Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část směny. Části směn odpracované v různých dnech se nesčítají. V případě, kdy zaměstnanec nesplní tuto podmínku, náleží mu poměrná část dovolené ve výši jedné dvanáctiny, za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru.
Poměrná část dovolené za kalendářní rok přísluší v délce jedné dvanáctiny též za kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec změnil zaměstnání, pokud skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele na sebe bezprostředně navazují, zaměstnanci přísluší poměrná část dovolené od nového zaměstnavatele. V ostatních případech, pak zaměstnanci nárok na poměrnou část dovolené za daný měsíc nevzniká, viz § 221 ZP.
Příklad č. 1:
Zaměstnanec ukončil pracovní poměr ke dni 10. 6. a nastoupil nové zaměstnání dne 11. 6.
Poměrnou část dovolené ve výši jedné dvanáctiny z celkového ročního nároku za měsíc červen vyplatí zaměstnanci nový zaměstnavatel.
Příklad č. 2:
Zaměstnanec ukončil pracovní poměr 10. 6. a nastoupil nové zaměstnání až 12. 6.
Poměrnou část dovolené ve výši jedné dvanáctiny z celkového ročního nároku za měsíc červen nenáleží od žádného zaměstnavatele. Nebyla splněna podmínka bezprostředního navázání nového pracovního poměru na skončení předešlého pracovního poměru.
Příklad č. 3:
Zaměstnanec ukončil pracovní poměr 7. 6. a k novému zaměstnavateli nastoupil v pondělí 10. 6. (mezidobí byl víkend).
Zaměstnanci vznikne nárok na poměrnou část 1/12 za měsíc červen u nového zaměstnavatele, neboť za bezprostřední nástup se považuje i situace, kdy v mezidobí od skončení zaměstnání do navázání nového zaměstnání je víkend nebo státem uznaný svátek.
Výměra dovolené § 213
- Zákonná výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce.
- Dovolená zaměstnanců státních orgánů, územně samosprávních celků, státního fondu, příspěvkových a rozpočtových organizací činí dovolená 5 týdnů v kal. roce.
- Dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů v kalendářním roce.
- V soukromém sektoru je možno základní výměru, tj. nejméně 4 týdny prodloužit, o libovolné počty dnů, týdnů tak, jak určí zaměstnavatel v interním předpise.
- Čerpá-li dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou, která je nerovnoměrně rozvržená na jednotlivé týdny nebo na jeden rok, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru.
Příklad č. 4:
Zaměstnanec měl nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu na období 26 týdnů (po sobě jdoucích). V tomto období měl určen harmonogram směn, ve kterém měl odpracovat 130 směn. Organizace má obecnou výměru dovolené nejméně 4 týdny v kalendářním roce, která se vztahuje na všechny zaměstnance.
V rámci určení celkové výměry dovolené nároku na dovolenou za toto období budeme postupovat následujícím způsobem:
Odpracoval 130 směn: 26 týdenním obdobím × 2, polovina z celkového ročního počtu týdnů 52 : 26 = 2, tj. nárok na 10 pracovních dnů.
Příklad č. 5:
Zaměstnanec se dohodl se zaměstnavatelem na pracovní době tak, že pracoval na dobu určitou jednoho roku od 1. 1. do 31. 12. s tím, že odpracuje za toto období 180 směn. Organizace má obecnou výměru dovolené nejméně 4 týdny v kalendářním roce.
Rozpis na 52 týdnů (1 roku) činí za rok 2018:
180 směn : 52 týdnů v roce × 4 obecná výměra dovolené v roce = nárok na 14 dnů.
Dodatková dovolená § 215
Pojem dodatkové dovolené určuje taxativně ustanovení § 215 odst. 1–3 zákoníku práce. Obecně lze konstatovat, že ...
Související předpisy SZČR
Souhlas s využíváním cookies
Vlastní nastavení cookies