Jak se domoci práva, resp. plnění pohledávky

V praxi se nám snadno může stát, že jsme přehlédli číslici v čísle bankovního spojení obchodního partnera, či nesprávně uvedli variabilní symbol při platbě, a peníze se dostaly na nesprávný bankovní účet.

Zásadní pro účetní jednotku je také skutečnost, kdy obchodní partner vstoupil do insolvenčního řízení a naše právo se potkává s právy ostatních věřitelů, musí být přezkoumáno, setříděno, a pak na základě způsobu řešení úpadku buď uspokojeno rozvrhem pohledávek, anebo v případě reorganizací podle výsledku reorganizačního plánu.

Zásadní pro účetní jednotku je také skutečnost, kdy a jak pohledávka zanikla. Podle toho naloží se svým právem, obvykle s dopadem na finanční postavení účetní jednotky, neboť zánik nehmotného aktiva má obvykle dopad na bilanční sumu v rozvaze i na výsledek hospodaření.

1.   Specifické případy pohledávek

1.1. Bezdůvodné obohacení

Bezdůvodné obohacení lze charakterizovat ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jako obohacení se na úkor jiné osoby bez spravedlivého důvodu. V takovém případě je osoba, která se obohatila, povinna vydat, co tímto způsobem získala. Ochuzenému tedy vzniká pohledávka.

Bezdůvodné obohacení je tedy

• získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu,
• plnění z právního důvodu, který odpadl,
• protiprávní užití cizí hodnoty, nebo
• plnění jiným v případě, že daná osoba měla plnit sama.

Od bezdůvodného obohacení je v praxi nezbytné odlišit obdarování nebo plnění tehdy, když neexistoval závazek.

Pokud není možné vrátit předmět bezdůvodného obohacení, provádí se ze strany dlužníka peněžitá náhrada ve výši obvyklé ceny.

V praxi se obvykle stává, že účetní jednotka obdrží na svůj účet platbu, kterou nedokáže identifikovat (například provedla odpis pohledávky, neučinila záznam na podrozvahový účet a nemá k dispozici variabilní symbol dané platby, resp. jej nedokáže přiřadit). V takovém případě je povinna přijaté plnění vrátit zpět odesílateli.

2.   Pohledávky v insolvenčním řízení

Věřitel uplatňuje svoje pohledávky do insolvenčního řízení podáním přihlášky (§ 173). Tato přihláška se podává na formuláři, viz www.justice.cz, a to od zahájení insolvenčního řízení, až do uplynutí lhůty, která je stanovená v rozhodnutí o úpadku. Insolvenční soud nepřihlíží k přihláškám, které jsou podány později, a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Věřitel přihlašuje i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, pohledávky vykonatelné včetně těch, které jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí.

Věřitel má možnost přihlásit i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku.

Přihláška pohledávky obsahuje obecné náležitosti ve smyslu § 42 odst. 4 občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb.), dále důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Pokud se jedná o zajištěnou pohledávku, věřitel musí v přihlášce uvést, zda uplatňuje právo na její uspokojení ze zajištění a označit druh zajištění a dobu jeho vzniku. Pokud jde o pohledávku vykonatelnou, musí věřitel v přihlášce uvést i skutečnosti, o které vykonatelnost opírá.

K přihlášce musí věřitel připojit listiny, kterých se přihláška dovolává, vykonatelnost pohledávky se prokazuje veřejnou listinou.

2.1.  Možnost sankcí

Je nezbytné, aby osoba, která pohledávku do insolvenčního řízení přihlašuje, si byla vědoma možných následků. Osoby, které podepíší přihlášku pohledávky, ručí za správnost částky a její doložení. Pokud jde o zástupce na základě plné moci, ručí osoby, které zástupce k takovému úkonu zmocnily společně a nerozdílně s přihlášeným věřitelem, a to v případě, že nejde o zastupování v rozsahu obvyklém pracovnímu zařazení nebo funkci (§ 181 zákona č. 182/2006 Sb.).

Pokud totiž bude při přezkoumání pohledávky zjištěno, že skutečná výše přihlášené pohledávky činí méně než 50 % přihlášené částky, k přihlášené pohledávce se nepřihlíží ani v rozsahu, ve kterém byla zjištěna. Věřiteli, jenž tuto pohledávku přihlásil, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce uložit, aby ve prospěch majetkové podstaty zaplatil částku, kterou určí se zřetelem ke všem okolnostem přihlášení a přezkoumání pohledávky – nejvýše však částku, o kterou přihlášená pohledávka převýšila rozsah, v němž byla zjištěna.

Obdobný postup se uplatňuje i v případě zajištěné pohledávky (viz § 179 insolvenčního zákona).

Přezkoumání pohledávek provádí insolvenční správce podle přiložených dokladů a podle účetnictví dlužníka (§ 188 zákona č. 182/2006 Sb.). Ten také sestaví seznam přihlášených pohledávek. Následovat může přezkumné jednání, resp. přezkoumání přihlášených pohledávek. Pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek mohou ...