Nehmotné aktivum v podobě pohledávky

Napříč aktivních položek rozvahy se můžeme setkat s právem, které se dotýká všech skupin majetku. Zásadní otázkou je jeho identifikace, správné začlenění v rozvaze a ocenění. Teprve poté je možné jej správně vykázat, pečovat o ně a nakládat s ním.

1. Podstata pohledávky

Pohledávka je právo na plnění (§ 1721 občanského zákoníku), které má věřitel. Věřitel je oprávněn požadovat na dlužníkovi (§ 1789 občanského zákoníku), aby mu něco dal, něco konal, něčeho se zdržel nebo něco strpěl.

2. Vznik pohledávky

2.1. Vznik pohledávky obecně

Pohledávka může

(1) vznikat ze smluvního vztahu (smluvní pohledávky), kdy identifikujeme pohledávku:

(a) na jedné straně – kupř. darovací smlouva nebo

(b) na obou stranách – kupř. kupní smlouva,

(2) být dána např. veřejnoprávním předpisem nebo jinou právní skutečností (ostatní pohledávky), kdy se jedná o pohledávky z titulu daní, poplatků, pohledávky z náhrad škody, bezdůvodné obohacení).

2.2. Vznik pohledávky v účetnictví

Z pohledu účetnictví je zásadní otázkou vymezit okamžik uskutečnění účetního případu, tj. den, kdy je pohledávka zaznamenána do účetních knih. Je na účetní jednotce, aby ve své vnitřní směrnici jednoznačně definovala tento okamžik. Vodítkem k tomu je ustanovení 2.4.3. Českého účetního standardu (ČÚS) č. 1 – Účty a zásady účtování na účtech. Podle něj je okamžikem uskutečnění účetního případu den, ve kterém dojde

• ke splnění dodávky,
• splnění peněžitého dluhu,
• inkasu pohledávky,
• postoupení pohledávky,
• vkladu pohledávky,
• poskytnutí či přijetí zálohy a závdavku,
• převzetí dluhu,
• zjištění manka, schodku, přebytku či škody,
• pohybu majetku uvnitř účetní jednotky a
• dalším skutečnostem vyplývajícím ze zákona o účetnictví a vyhlášky č. 500/2002 Sb.

U cizoměnových pohledávek lze za okamžik uskutečnění účetního případu považovat:

• u dodavatele den vystavení faktury nebo obdobného dokladu,
• (u odběratele den přijetí faktury nebo obdobného dokladu).

3. Rozdělení pohledávek

Pohledávky v účetnictví mají při svém vzniku čtyři konsekvence:

1) Pohledávka vzniká z titulu vyúčtování realizace výkonu odběrateli, kdy účetní jednotka z důvodu ponechání výhody odběrateli odloží platbu za tento výkon. Proti vzniku pohledávky tak stojí tržba (výnos). Na základě realizace výkonů tak účetní jednotka očekává přírůstek hodnoty, ekonomický efekt, který se projeví tokem peněz až v okamžiku zaplacení pohledávky. Obvykle se jedná o tržby za prodané zboží, výrobky nebo služby. Prodat lze však i jiný majetek, a to včetně pohledávky.

Obrázek č. 1: Pohledávka jako výnos

2) Pohledávka vzniká z titulu výdaje peněžních prostředků bez současného protiplnění. Jedná se tedy o záporný tok peněžních prostředků (výdaj) a zároveň pohledávku za osobou, která peněžní prostředky přijala. Obvykle se jedná o zálohy, závdavky, úvěry, zápůjčky.

Obrázek č. 2: Pohledávka jako výdaj

3) Pohledávka vzniká z titulu zápisu výše základního kapitálu do obchodního rejstříku při vzniku obchodní korporace nebo při navyšování základního kapitálu v průběhu existence obchodní korporace, který nebyl upisovatelem nebo společníkem zcela splacen. Stejný dopad má pohledávka za společníky z titulu úhrady ztráty.

Obrázek č. 3: Pohledávka kapitálová

4) Některé pohledávky mají specifické postavení, jako například pohledávka z titulu poskytnutí zálohy na podíl na zisku. Při rozhodnutí o výplatě zálohy na podíl na zisku se účtuje vznik pohledávky, resp. snížení položky vlastního kapitálu, a závazek vůči společníkům (MD 432 Zálohy na podíly na zisku / D 364 Závazky ke společníkům obchodní korporace při rozdělování zisku). V případě účtování o odložené dani se pohledávka účtuje souvztažně MD 481 – Odložená daňová pohledávka / D 592 Daň z příjmů odložená. Pohledávka také vzniká při vkladu společníka do obchodní korporace předáním aktiva před zápisem základního kapitálu v obchodním rejstříku (MD 378 – Ostatní pohledávky / D Aktiva). Například při předfakturaci nebo zápočtu lze účtovat vznik pohledávky proti vzniku závazku.

4. Pohledávky v rozvaze

V účetních knihách i v rozvaze se sice člení pohledávky na krátkodobé (pohledávky, které v okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti jeden rok a kratší) a dlouhodobé (pohledávky, které v okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti delší než jeden rok), avšak při čtení rozvahy je nezbytné bedlivě analyzovat jednotlivé rozvahové položky.

Položka A. Pohledávky za upsaný základní kapitál, která obsahuje pohledávky za upisovateli a společníky obchodních korporací, které plynou ...