K aktuálním novelám

Obsah

• Úvodem
• I. část – Změny v důchodovém pojištění
  • Mimořádná valorizace důchodů v roce 2022
  • Změna zákona o důchodovém pojištění
  • Valorizace důchodů v roce 2023
  • Nařízení vlády č. 356/2021 Sb.
  • Všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koeficient
  • Redukční hranice
  • Základní výměra důchodu
  • Zvýšení důchodů
  • Konkrétní čísla valorizace v roce 2022
• II. část – Změny v zákoně o poskytování služby péče v dětské skupině
  • Úvodem k novele zákona
  • K hlavním změnám, které novela přináší

Úvodem

Dne 8. 9. 2021 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 323/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Tento zákon nepřináší pouze jednu valorizaci důchodů, jak by se dalo z vládního návrhu očekávat, ale je kompilátem vládního návrhu a dvou poslaneckých návrhů, přináší dvě valorizace důchodů a ještě jednu změnu zákona.

Nakonec má i trojí účinnost. Část zákona samozřejmě nabývala účinnosti dnem publikace zákona ve Sbírce zákonů 8. 9. 2021, část zákona zpracovaná na základě vládního návrhu nabývá účinnosti 1. 1. 2020 a část zákona obsahující poslanecký návrh až 1. 1. 2023.

Kromě této valorizace důchodů již samozřejmě bylo publikováno ve Sbírce zákonů i nařízení vlády č. 356/2021 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2022 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2022 a o zvýšení důchodů v roce 2022 a nařízení vlády č. 357/2021 Sb., o zvýšení příplatku k důchodu v roce 2022.

V první části našeho článku si tedy shrneme všechny změny, ke kterým dochází v oblasti důchodového pojištění.

V druhé části našeho článku se seznámíme se změnami, které přinesl zákon č. 329/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony.

I. Část – změny v důchodovém pojištění

Mimořádná valorizace důchodů v roce 2022

Podle úvodem citovaného zákona č. 323/2021 Sb. dojde při zvýšení důchodů v pravidelném termínu v roce 2022 ke zvýšení procentní výměry důchodu (stanovené podle § 67 ZDP) o částku 300 Kč. Obecně jako při ostatních valorizacích platí, že jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, náleží dodatečná částka zvýšení k procentní výměře toho důchodu, který se vyplácí v plné výši.

Jedná se o mimořádné zvýšení důchodů o 300 Kč v rámci pravidelného zvýšení důchodů v roce 2022, a to prostřednictvím zvýšení procentní výměry.

Podle vlády je návrh na mimořádné zvýšení procentních výměr důchodů reakcí na skutečnost, že očekávané zvýšení důchodů od ledna 2022 bude výrazně nižší (u průměrného starobního důchodu okolo 450 Kč), než jaké bylo zvyšování důchodů v posledních letech (u průměrného starobního důchodu mezi 800 a 900 Kč).

Z toho důvodu bylo ještě navrhováno dodatečné zvýšení, a to v jednotné výši pro všechny příjemce důchodů.

Podle předkladatelů se tímto opatřením přispěje ke zvýšení životní úrovně všech příjemců důchodů přiznaných do konce roku 2021 a relativně se posílí více příjmy poživatelů nízkých důchodů a sníží se poněkud relativní rozdíly mezi důchody osob s různými předdůchodovými příjmy. Procentní výměra důchodu je součástí každého důchodu, přičemž při souběhu více důchodů má důchodce nárok na více procentních výměr, a proto je, s ohledem na záměr zvýšit důchod každému důchodci v úhrnu o 300 Kč, nutné zajistit, že při souběhu nároku na výplatu více důchodů bude mimořádné zvýšení náležet pouze jednou. Tento stav bude zajištěn tak, že při takovém souběhu se o 300 Kč zvýší jen procentní výměry důchodů, jejichž procentní výměra není krácena pro souběh, tj. procentní výměra náležející k důchodu vyplácenému v plné výši (procentní i základní výměry).

Tento zákon musel být přijat urychleně, neboť ze schváleného zvýšení musí vycházet nařízení vlády o zvýšení důchodů v roce 2022, které podle § 67 odst. 16 ZDP vláda schvaluje do 30. září 2021. Účinnost zákona byla proto navržena tak, aby mohlo být včas přijato nařízení vlády o zvýšení důchodu v roce 2022 (od 1. ledna) a nařízení vlády o zvýšení příplatků k důchodu, a plátci důchodů se tak mohli administrativně připravit na zvýšení důchodů a příplatků k důchodu v lednu 2022.

Změna zákona o důchodovém pojištění   

Podle prvního poslaneckého návrhu byly do zákona zavedeny dvě změny týkající se téhož. Jednak byla do ustanovení § 29 ZDP, které pojednává o dobách pojištění, vložena zásada, že pojištěnec, který splňuje podmínky stanovené v odstavci 1, má nárok na předčasný starobní důchod, který se nesnižuje podle § 36, jestliže v době vzniku nároku na starobní důchod dosáhl zároveň 20 let pracovního zařazení ve složkách Integrovaného záchranného systému (dále jen „IZS“).

K tomu bylo v ustanovení § 34 ZDP dovysvětleno, že výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 31, se stanoví podle § 34 odst. 1 ZDP s tím, že u osob začleněných do složek IZS a splňujících podmínky pro přiznání předčasného důchodu podle § 29 ZDP se výše důchodu nesnižuje. Pro stanovení výše předčasného důchodu se postupuje podle § 33 ZDP. Procentní výměra se při výpočtu výše předčasného důchodu neuplatní“.

Podle předkladatelů návrhu stávající právní úprava umožňuje všem občanům odejít do předčasného důchodu až o 5 let dříve oproti standardnímu termínu. Předčasný důchod lze čerpat od věku 60 let – standardní odchod do penze ještě nestoupl na 65 let, a tudíž 5letou hranici pro předčasný důchod za tím v praxi nikdo nedosáhl.

Při odchodu do předčasného důchodu je nutno počítat s trvalým krácením penze i po dosažení důchodového věku, přičemž při dosažení důchodového věku se důchod nepřepočítává ani nezvyšuje. Předčasný důchod podléhá valorizaci.

Předčasný důchod se dle provedené analýzy vyplatí osobám s nízkými příjmy a také těm osobám, které už nemají zaměstnání.

Podle § 31 ZDP má pojištěnec nárok na předčasný trvale krácený starobní důchod, jestliže získal potřebnou dobu pojištění (§ 29 odst. 1 nebo 3 ZDP) a 

• do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše 3 roky, pokud jeho důchodový věk je nižší než 63 let,
• 5 roků, pokud jeho důchodový věk činí alespoň 63 let a dosáhl věku alespoň 60 let.

Rovněž v případě předčasného starobního důchodu se postupně prodlužuje délka potřebné doby pojištění pro nárok na tento důchod, a to obdobně jako v případě řádného starobního důchodu (po roce 2018 na 35 let – včetně náhradních dob, respektive 30 let – bez náhradních dob).

Přiznání tohoto důchodu vylučuje nárok na řádný starobní důchod.

Z toho důvodu byla navrhovaná úprava zákona vedena s cílem, aby všechny osoby zařazené v integrovaném záchranném systému, vymezené zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, v platném znění, měly při splnění zákonem stanovených podmínek stejné podmínky při vzniku nároku na předčasný důchod. Stávající právní úprava zákona o důchodovém pojištění ve vztahu ke speciálnímu zákonu č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, vytváří nerovné postavení u osob pracovně zařazených v rámci IZS, zejména za situace, kdy osoby zařazené do IZS v rámci svého určení vykonávají na daném úseku fyzicky a psychicky náročnou práci, s nasazením vlastního života zdraví při plnění úkolů.

Základní složky IZS zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události. Tvoří jej: Hasičský záchranný sbor České republiky, jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, poskytovatelé zdravotnické záchranné služby, Policie České republiky.

Ostatní složky IZS poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání. V době krizových stavů se stávají ostatními složkami integrovaného záchranného systému také odborná zdravotnická zařízení na úrovni fakultních nemocnic pro poskytování specializované péče. Tvoří je obecní/městské policie, vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, Záchranný tým Českého červeného kříže, zařízení civilní ochrany a neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím, např. Asociace dobrovolných záchranářů ČR, z. s., Horská služba ČR, Vodní záchranná služba ČČK, Skalní záchranná služba ČČK.

V rámci IZS mají dvě základní složky Hasičský záchranný sbor České republiky a Policie České republiky upraven zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, v platném znění, specificky upraveny podmínky pro pobírání důchodu v případech ztráty neschopnosti ke službě v bezpečnostních sborech, ale i případech předčasného ukončení služebního poměru po dovršení alespoň 15 let služby. V těchto případech nedochází k žádnému krácení důchodu či výsluhových příspěvků.

Ostatní složky IZS však žádnou podobnou úpravu nemají, neboť pracovní činnost v těchto složkách je založena na pracovněprávním vztahu a z tohoto důvodu se na ni v otázce předčasného důvodu vztahuje zákon č. 155/1995 Sb. Dochází tak ke zcela nerovnému postavení osob vykonávajících činnost v rámci IZS (viz Hasičský sbor, Policie ČR) a osob v běžném pracovněprávním vztahu. Lze si velmi těžko představit, že by fyzicky a psychicky náročnou práci v rámci IZS mohly vykovávat v některých případech osoby splňující podmínky tzv. předčasného důchodu (§ 31 ZDP).

V těchto případech nastává situace, že osobám zařazeným v IZS je předčasný důchod krácen, i přesto, že se jedná o osoby, které v rámci plnění úkolů IZS nasazují životy a zdraví, na rozdíl od tzv. „běžných“ pracovních poměrů.

Z těch všech důvodů se tak bude nová právní úprava vztahovat na jednotlivé složky IZS ve smyslu zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, přičemž by zákonem stanovené podmínky pro vznik předčasného důchodu byly doplněny o podmínku, že v době vzniku nároku na předčasný důchod má osoba zařazená do složek IZS splněnu podmínku trvání pracovního poměru v trvání 20 let. V tomto případě by se navrhovaná právní úprava vztahovala na specifický okruh složek IZS, kde převládá ...