Kdo podává a kdo nepodává daňové přiznání FO za zdaňovací období 2023

V článku si ukážeme případy, kdy poplatník daně z příjmů fyzických osob (poplatník s příjmy ze závislé činnosti a poplatník s příjmy dle § 7 až § 10 ZDP) je v právních podmínkách roku 2023 povinen podat daňové přiznání za kalendářní období, a kdy naopak daňové přiznání podávat nemusí. V úvodu si shrneme podmínky vyplývající z daňového řádu pro včasné podání daňového přiznání a následky opožděného podání daňového přiznání a opožděné úhrady daně.

Včasné podání daňového přiznání a zaplacení daně

V § 135 DŘ se uvádí, že řádné daňové tvrzení je povinen podat každý daňový subjekt, kterému to zákon ukládá, nebo daňový subjekt, který je k tomu správcem daně vyzván. Daňový subjekt je povinen v řádném daňovém přiznání sám vyčíslit daň a uvést předepsané údaje, jakož i další okolnosti rozhodné pro vyměření daně. Daň je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání řádného daňového přiznání.

Řádné daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí 12 měsíců, tedy i daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, se podává podle § 136 odst. 1 DŘ nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Tato lhůta pro podání daňového přiznání se dle § 136 odst. 2 DŘ prodlužuje na:

1. 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky (za rok 2023 maximálně do 2. 5. 2024), nebo
2. 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňový subjekt má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal poradce (za rok 2023 do 1. 7. 2024). Ve smyslu § 29 odst. 2 DŘ se poradcem rozumí jak daňový poradce, tak advokát.

V souladu s § 166 odst. 1 DŘ se za den platby považuje:

1. u platby, která byla prováděna poskytovatelem platebních služeb nebo provozovatelem poštovních služeb, den, kdy byla platba připsána na účet správce daně,
2. u platby prováděné v hotovosti u správce daně den, kdy úřední osoba platbu převzala,
3. u platby prováděné bezhotovostním převodem, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty nebo obdobného platebního prostředku, den, kdy ten, kdo daň platí, předal platební příkaz správci daně.

Pro dodržení termínu zaplacení daně prostřednictvím podání příkazu k úhradě je tedy důležité, aby ve stanoveném termínu byla daň již připsána na účet správce daně.

Dle § 138 odst. 1 DŘ může daňový subjekt před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání nahradit daňové přiznání, které již podal, opravným daňovým přiznáním. Přitom dle odstavce 3 tohoto ustanovení lze daňové přiznání podané po uplynutí tříměsíční lhůty podle § 136 odst. 1 nahradit opravným daňovým přiznáním pouze tehdy, jsou-li obě tato daňová přiznání podána

1. elektronicky v prodloužené lhůtě podle § 136 odst. 2 písm. a) DŘ,
2. poradcem v prodloužené lhůtě podle § 136 odst. 2 písm. b) bodu 2 DŘ, nebo
3. ve lhůtě, která byla prodloužena pouze podle § 36 DŘ.

Sankce v souvislosti s opožděným podáním daňového přiznání

Podle § 250 odst. 1 DŘ daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit pokutu:

• nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost,
• nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů.

Pokuta činí 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně, nebo 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty. Ve smyslu § 250 odst. 3 DŘ pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání daňového tvrzení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její vypočtená výše částku menší než 1 000 Kč.

V případě, kdy daňový subjekt nepodá daňové tvrzení, ačkoliv měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato tvrzení trvá, použije se při výpočtu částky pokuty podle § 250 odst. 1 nebo 2 DŘ stanovená horní hranice, přičemž výše pokuty za opožděné tvrzení daně v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč.

Maximální výše pokuty nesmí být vyšší než 300 000 Kč. O povinnosti platit pokutu rozhodne správce daně platebním výměrem. Pokuta tedy není součástí platebního výměru na daň podle daňového přiznání, ale je součástí samostatného platebního výměru.

Výše pokuty za opožděné tvrzení daně je podle znění § 250 odst. 7 DŘ poloviční, pokud daňový subjekt podá daňové tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a v daném kalendářním roce nebylo správcem daně u daňového subjektu v době vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání daňového tvrzení.

V § 38o ZDP je obsaženo zvláštní ustanovení o pokutě za opožděné tvrzení daně ...