Korespondence se správcem daně: Doměřovací řízení

Komunikace se správce daně může být složitá, protože běžný poplatník nemá obvykle komplexní znalosti v oblasti správy daní. Základní legislativní normou, ze které se musí vycházet, je zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád).

V dnešním článku se zaměříme na doměřovací řízení (pohybujeme se v daňovém řádu, konkrétně v § 141–144) a společná ustanovení pro nalézací řízení (§ 145–148 daňového řádu). Ustanovení doměřovacího řízení řeší například:

• dodatečné daňové přiznání, dodatečné vyúčtování,
• následné hlášení jako oprava změn oproti již podanému hlášení; lhůta,
• snížení odvedené daně jako důsledek následného hlášení,
• doměření daně, doměřovací řízení,
• den doručení dodatečného platebního výměru daňovému subjektu,
• stejnopis dodatečného platebního výměru,
• otázka odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru.

Ustanovení věnované společným ustanovením pro nalézací řízení řeší například:

• postup správce při nepodání řádného nebo dodatečného daňového tvrzení,
• metoda zaokrouhlování,
• otázka povinnosti zdůvodnit rozhodnutí o stanovení daně,
• lhůta pro stanovení daně.

A nyní již k vybraným částem podrobněji.

Dodatečné daňové přiznání a dodatečné vyúčtování

Zjistí-li daňový subjekt, že daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinen podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil, dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování a ve stejné lhůtě rozdílnou částku uhradit. Tato povinnost trvá, pokud běží lhůta pro stanovení daně. Poslední známá daň je výsledná daň, jak byla správcem daně dosud pravomocně stanovena v ...