Místo plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovité věci (§ 10 ZDPH)
Podle § 10 zákona o DPH je místem plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovitosti, včetně služby znalce, odhadce a realitní kanceláře, služby ubytovací, udělení práv na užívání nemovitosti a služby při přípravě a koordinaci stavebních prací, jako jsou služby architekta a stavebního dozoru, místo, kde se nemovitost nachází.
Službami vztahujícími se k nemovitosti jsou mimo jiné i služby ubytování, pronájmu nemovitosti, za určitých okolností i skladování, správy budov a také i právní služby týkající se konkrétní nemovitosti (sepsání nájemní či kupní smlouvy na konkrétní nemovitost).
Za službu vztahující se k nemovitosti se považuje nejenom služba, která je poskytována na nemovitosti nebo je na ni zaměřena a jejímž cílem je fyzická změna uvedené nemovitosti, ale také služba, jejímž cílem je u vedené nemovitosti právní změna (právní služby související s převodem vlastnictví).
Odpovídající úprava je obsažena v článku 31 nařízení Rady č. 282/2011, kde nalezneme podrobné vymezení služeb souvisejících s nemovitostí, ale také služeb, které se za tyto služby nepovažují, jako například reklamní služby i když zahrnují použití nemovitosti, plány budov pokud nejsou určeny pro konkrétní parcelu atp.
Pokud se tedy nemovitost, ke které se vztahuje příslušná služba, nachází na území České republiky, podléhá tato služba zdanění českou DPH.
Upozornění:
V praxi to znamená, že služby vztahující se k nemovitosti mají místo plnění tam, kde se nemovitost nachází bez ohledu na osobu příjemce, kterému je taková služba poskytnuta.
U služeb vztahujících se k nemovitosti se v případě, že se místo plnění nachází v tuzemsku a poskytovatelem služeb je osoba povinná k dani neusazená v tuzemsku (viz § 4 odst. 1 písm. m), uplatní reverse charge, kdy daň přizná plátce, resp. identifikovaná osoba, jež danou službu přijala.
Rovněž je nutno upozornit na ustanovení zákona v § 6h, kdy se stává osoba povinná k dani, identifikovanou osobou, pokud bylo osobou neusazenou v tuzemsku poskytnuto zdanitelné plnění jako například poskytnutí služby týkající se nemovitosti umístěné v tuzemsku.
V případě, kdy službu poskytne osoba povinná k dani se sídlem v jiném členském státě, a která nemá sídlo ani provozovnu v tuzemsku, osobě, která nemá povinnost přiznat daň (občan, nezisková právnická osoba) je poskytovatel plnění povinen se v souladu s § 6c odst. 2 zákona o DPH registrovat k dani a stává se plátcem ode dne uskutečnění zdanitelného plnění. Daň tedy odvede poskytovatel plnění.
Pro stanovení místa plnění u služeb vztahujících se k nemovitosti je podstatné nejprve s jistotou určit, zda se skutečně jedná o nemovitosti.
Zákon totiž rozlišuje nájem movitých věcí od nájmu věcí nemovitých, který jedině může být osvobozen. Je nutno odlišit nájem movitých staveb jako jsou různé stavební buňky, obytné karavany, jejichž charakterem a účelem je jejich přemísťování, na rozdíl od nemovitostí, které musí vykazovat znaky pevného spojení se zemí nebo upevnění do země. K problematice vymezení pojmu nemovitost si zabýval vícekrát SDEU, mimo jiné v případu C-166/05 Heger, kde bylo řešeno, zda převod povolení k chytání ryb představuje službu vztahující se k nemovitosti. Zde SDEU poukázal na to, že jedním z podstatných znaků nemovitosti je, že se váže k určité části zemského povrchu. SDEU rozhodl, že trvalým způsobem vymezené území může být kvalifikováno jako nemovitost, i když je zatopeno. Právo chytání ryb se vztahuje k určité části vodního toku. Toto právo se nevztahuje na množství vody, které řekou proteče.
Pokud bude český plátce daně poskytovat služby vztahující se k nemovitosti, která se nachází na území jiného členského státu, nebude poskytnutí této služby podléhat české DPH. Český plátce pak musí postupovat dle národní daňové legislativy platné v daném státě.
Příklad č. 1:
Osoba povinná k dani se sídlem v Košicích, poskytne tuzemskému podnikateli, který není plátcem DPH, opravu střechy jeho administrativní budovy, ve které má své sídlo.
Tuzemský podnikatel se stává dle § 6h identifikovanou osobou ode dne přijetí zdanitelného plnění a má povinnost z tohoto plnění přiznat v režimu reverse-charge daň v tuzemsku. Plnění uvede na ř. 12 DAP, ale nárok na odpočet uplatnit nesmí.
Pro následná tuzemská plnění jak uskutečněná, tak přijatá je nadále v pozici tuzemského neplátce.
Příklad č. 2:
Tuzemský plátce daně uskuteční výměnu oken v administrativní budově osoby povinné k dani se sídlem v Rakousku.
Místo plnění je v Rakousku. Plnění nebude podléhat české dani. Český plátce pak musí postupovat dle národní daňové legislativy platné v daném státě. Lze předpokládat, že osoba povinná k dani v Rakousku přijatou službu zdaní.
Tuzemský plátce uvede plnění do ř. 26 daňového přiznání, ale souhrnné hlášení podávat nebude. Nejedná se o službu podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o DPH.
Příklad č. 3:
Podnikatel registrovaný k dani v Polsku provedl pro plátce opravu střechy na budově, která je umístěna v Brně. Tuto službu uskutečnil bez daně, daň přiznal plátce, pro kterého byla služba provedena.
Přijaté plnění plátce uvedl na ř. 12 DAP a současně mohl uplatnit nárok na odpočet daně na ř. 43 DAP. Plnění uvedl tako do kontrolního hlášení v oddílu A2.
Příklad č. 4:
Podnikatel, registrovaný k dani v Německu, vypracoval pro českého občana, který není osobou povinnou k dani, projekt na výstavbu rodinného domu v Praze.
Daň z přidané hodnoty je z této služby povinen v tuzemsku přiznat a zaplatit poskytovatel služby, dále je povinen se dle § 6c odst. 2 ZDPH registrovat jako plátce.
Příklad č. 5:
Plátce provedl těžbu dřeva v lese v Německu.
Jedná se také o službu vztahující se k nemovitosti. Místo plnění je v Německu a poskytnutá služba se řídí německou legislativou.
Příklad č. 6:
Plátce poskytl ubytovací službu ve svém zařízení v Itálii.
Místo plnění je v Itálii a řídí se italskou legislativou.
Příklad č. 7:
Plátce poskytl osobě povinné k dani, která má uzavřenou smlouvu o právu stavby na pozemku nacházejícím se v Brně, projektové práce a stavební práce.
Místo plnění se stanoví podle § 10, tj. v místě, kde je uděleno právo stavby. Poskytnutá služba bude zatížena základní sazbou daně a plátce uvede plnění na ř. 1 DAP a do kontrolního hlášení v oddíle A4 (A5).
Příklad č. 8:
Plátce A se rozhodl pro výstavbu domu v Rakousku. V Rakousku není osobou povinnou k dani. Plátce A požádal plátce B o vypracování projektu na stavbu umístěnou v Rakousku. Plátce B uskutečnil službu vztahující se k nemovitosti s místem plnění v Rakousku.
Vzhledem k tomu, že objednatel služby, plátce A není v Rakousku osobou povinnou k dani, uskutečňuje plátce B službu s místem plnění v Rakousku pro osobu nepovinnou k dani. Na plátce B se vztahuje rakouský zákon o dani z přidané hodnoty.
Příklad č. 9:
Plátce daně A poskytl plátci daně B komplex služeb, který zahrnoval skladovací službu, logistiku, evidenci skladovaného zboží, přičemž hlavním prvkem a cílem je požadavek na skladování a následné zajištění vyskladnění zboží jako plnění doplňkové. V daném případě nebyla určena žádná část skladovacího zařízení k výlučnému užívání příjemci služeb.
Jedná se tedy o jediné nerozdělitelné plnění, které nepodléhá stanovení místa plnění podle § 10, jedná se o službu, kdy se stanoví místo plnění podle základního pravidla § 9 ZDPH.
Pokud by příjemcem služby „B“ byla osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, respektive osoba povinná k dani se sídlem v jiném členském státě, plátce „A“ by vystavil daňový doklad bez DPH v režimu reverse charge. Místo plnění by se stanovilo v sídle země, kde je registrován příjemce služby.
Příklad č. 10:
Plátce daně A poskytl plátci B k dispozici část svého skladovacího zařízení na dobu 4 měsíců, přičemž skladovací služba zahrnovala i služby logistické, evidenci daného zboží a další doplňkové služby. Cílem příjemce služby bylo využívat výlučně určitou část stavby po smluvenou dobu.
V daném případě se jedná o službu s místem plnění podle § 10, kde se skladovací zařízení nachází.
Závěr
...