Mnoho uchazečů o zaměstnání se setká s pojmem náborový příspěvek, který zaměstnavatel nabízí. A stejně tak mnoho uchazečů mnohdy nemá ani ponětí, co se pod tímto pojmem skrývá, komu je určen nebo kdy na něj vzniká nárok. A právě těmito otázkami se zabývá tento článek.
Situace na trhu práce v České republice je nejlepší v Evropské unii. I přesto, že míra nezaměstnanosti mírně vzrostla, pořád si Česko drží prvenství v nejnižší nezaměstnanosti v Evropské unii. To ale v podstatě znamená, že je jen málo lidí, kteří nemají práci a aktivně ji hledají. Přesto, že pandemie koronaviru trochu zamotala s pracovními místy i s existenčním fungováním firem, je stále mnoho firem, které – stejně jako před pandemií – mají nedostatek zaměstnanců. Vyvstává otázka, jak tyto zaměstnance získat.
Většinou se jedná o odborné nebo dělnické a řemeslnické pozice, a proto se ani velký příliv nových zaměstnanců z úřadu práce neočekává. Zaměstnavatelé se tedy uchylují k různým benefitům – jako je home office (kdy pandemie ukázala, že i pozice, které dříve „nebyly možné“ na home office, nyní na home office fungují), týden nebo dva týdny dovolené navíc, sick days, příspěvky na dovolenou i náborový příspěvek. Ten funguje třeba i při „přetahování“ zaměstnanců z jedné firmy do druhé.
Ještě je třeba říct, že náborový příspěvek není odměna za doporučení kandidáta, která bývá také určitou formou benefitu. Tuto odměnu totiž získává na rozdíl od náborového příspěvku stávající zaměstnanec za to, že doporučil zaměstnavateli možného kandidáta, se kterým zaměstnavatel nakonec uzavřel pracovněprávní vztah.
Co ...