Nedobytné pohledávky po novele zákona o DPH od 1. 1. 2025 – I. díl

1. Úvod

Představte si, že někomu dodáte zboží, poskytnete službu nebo půjčíte peníze, ale on vám nezaplatí a peníze nevrátí. Řešení tato situace většinou má, ovšem pokud nejde o pohledávku nedobytnou.

Co je nedobytná pohledávka?

Pro věřitele je nedobytná pohledávka velkým problémem a může zásadně ovlivnit i jeho finanční situaci a jeho stabilitu na trhu. Věřitel tak musí nastoupit komplikovaný proces s nejistým koncem.

Nedobytná pohledávka je dluh, který není možné vymoci ani soudně, ani mimosoudně. Nejčastějšími příčinami jsou insolvence dlužníka, jeho smrt, neúspěšná exekuce či situace, kdy dlužník nemá dostatek majetku k pokrytí svých dluhů. Problém je v tom, že vy už nemáte žádný způsob, jak na něm svůj nárok vymáhat, a dokonce někdy ani právní nárok.

Existují různé situace, kdy může být pohledávka označena jako nedobytná:

• Insolvence dlužníka – Dlužník není schopen splácet své závazky a jeho majetek nestačí k pokrytí pohledávek věřitelů. Po uspokojení přednostních pohledávek již nezbyly finance na to, aby zaplatil ještě další dluhy.
• Smrt dlužníka bez dědictví – Pokud dlužník zemře a nezanechá žádný majetek, z něhož by bylo možné dluhy uspokojit, nebo je zděděný majetek již v exekuci, opět se status pohledávky mění na nedobytný.
• Skrytý majetek – Dlužník se může pokusit ukrýt nebo převést svůj majetek na jiné osoby, aby se vyhnul věřitelům. Pokud tak udělá a majetek se nedohledá, pak jsou jeho pohledávky nedobytné.
• Neúspěšná exekuce – I když je nařízena exekuce, dlužník nemusí mít žádný majetek, který by mohl být zpeněžen a použit k úhradě dluhů. I v takovém případě není takzvaně z čeho brát, tudíž pohledávka bude nedobytná.

Každá z těchto situací vede k tomu, že pohledávka může být označena jako nedobytná, a věřitel tak stojí před otázkou, jak dál postupovat.

Jak dál postupovat u nedobytných pohledávek

Věřitel může zvolit také některou z alternativ:

• Prodej pohledávky

I když nezískáte celou pohledávku zpět, můžete aspoň částečně kompenzovat svou ztrátu, aniž byste se dále angažovali v nákladném a časově náročném vymáhání.

• Započtení pohledávky

Další možností, jak snížit své ztráty, je započtení pohledávek. Pokud máte vůči dlužníkovi rovněž nějaký závazek, můžete tento dluh kompenzovat vzájemným započtením pohledávek.

• Odpis pohledávky

Za určitých podmínek může být pohledávka odepsána jako daňově uznatelný náklad, což může pomoci alespoň částečně snížit finanční ztráty spojené s jejím neuhrazením. Pohledávka musí být nedobytná a nepromlčená. Předpokladem pro daňový odpis je vytvoření zákonné opravné položky dle zákona o rezervách (zákon č. 593/1992 Sb.).

Řešení nedobytných pohledávek z hlediska zákona o DPH

Řešení, kterým alespoň částečně věřitel může snížit svoji finanční újmu a získat určité finanční prostředky, nabízí zákon o DPH č. 235/2004 Sb. v platném znění.

Řešení spočívá v opravě základu daně, ze kterého plátce odvedl daň, a přitom mu zaplaceno nebylo.

Ustanovení zákona o DPH týkající se opravy základu daně u nedobytných pohledávek prošlo několika změnami.

Větší novela ZDPH pod číslem zákona 80/2019 Sb. nabyla účinnosti 1. 4. 2019 a zavedla oprávnění věřitele provést opravu základu daně v případě pohledávek, které tuzemský zákonodárce považuje za nedobytné.

Do 31. 3. 2019 tuzemská právní úprava připouštěla opravy základu daně (resp. výše daně) při nezaplacení zdanitelného plnění pouze u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení řešeném konkursem. Zcela nová úprava nahrazující ustanovení § 44 a násl. novými ustanoveními § 46 a násl. umožnila opravy základu daně a výše daně i v dalších případech nezaplacení zdanitelného plnění.

Cílem této právní úpravy byla vyšší harmonizace tuzemské právní úpravy s článkem 90 směrnice 2006/112 ES, o dani z přidané hodnoty,  který upravuje změny základu daně po uskutečnění plnění v případech nezaplacení ceny za zdanitelné plnění.

Mezi takovéto pohledávky jsou zařazeny pohledávky za zdanitelná plnění (nesmí se jednat o plnění osvobozená od daně nebo o plnění, která nejsou předmětem daně).

K novým ustanovením ZDPH od 1. 4. 2019 byla nastavena přechodná ustanovení tak, aby se postup podle nové úpravy uplatnil pouze v případě, že k zahájení řízení, jejichž průběh nebo výsledek je podmínkou pro provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, došlo od účinnosti novely zákona o dani z přidané hodnoty. Tedy v daném období od 1. 4. 2019.

Poslední novela zákona o DPH č. 461/2024Sb. upravila znovu ustanovení týkající se nedobytných pohledávek s účinností od 1. 1. 2025 v § 46–46g, upravila a doplnila řadu ustanovení týkající se opravy základu daně u nedobytné pohledávky, nastavila nové lhůty pro opravu základu daně, upřesnila definici dlužníka a věřitele s účinností od 1. 1. 2025.

K této novele nejsou pro oblast nedobytných pohledávek stanovena specifická ustanovení, proto je postup podle obecných ustanovení, jak je uvedeno v čl. II. odst. 1 přechodných ustanovení.

Pomůckou pro plátce může být důvodová zpráva, která komentuje některé změny v této oblasti DPH.

Nová definice dlužníka a věřitele

Rozšiřuje se definice dlužníka tak, že nově zahrnuje jakoukoliv osobu, která přijala zdanitelné plnění, za které dluží úplatu. Není tedy podstatné, zda je daná osoba povinná k dani plátce, či nikoli. Tomuto odpovídá i změna definice věřitele.

Věřitel je definován v § 46 odst. 7

„(7) Věřitelem se pro účely opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky a oblasti související s touto opravou rozumí osoba,

1. která jako plátce uskutečnila zdanitelné plnění, z něhož jí vznikla povinnost přiznat daň,
2. která daň z tohoto plnění přiznala,
3. která neobdržela úplatu nebo její část za toto plnění a
4. jejíž právo na plnění z pohledávky nezaniklo.“

Podle nového ustanovení § 46 odst. 8 se dlužníkem pro účely opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky rozumí osoba, která přijala od věřitele zdanitelné plnění, za které nebyla ...