Úvod
Občanský zákoník v § 498 definuje nemovité věci jako pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá.
Veškeré další věci, ať je jejich podstata hmotná nebo nehmotná, jsou movité.
Součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.
Zvláštní nemovitou věcí je právo stavby. Právo stavby vzniká, pokud je pozemek zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu.
Podle § 26 ZDP jsou hmotným majetkem, bez ohledu na výši vstupní ceny, budovy, domy a jednotky a dále stavby, s výjimkou:
- provozních důlních děl,
- drobných staveb na pozemcích určených k plnění funkcí lesa sloužících k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výšku 5 m,
- oplocení sloužícího k zajišťování lesní výroby a myslivosti, které je drobnou stavbou.
Z daňového hlediska je pro podnikatele – fyzické osoby zásadní, zda daná nemovitá věc je či není zahrnuta v obchodním majetku. V této souvislosti je si třeba uvědomit, že pro účely daně z příjmů je obchodní majetek vymezen zcela odlišně než pro účely daně z přidané hodnoty.
Z hlediska daně z příjmů je třeba ještě upozornit na ustanovení § 25 odst. 1 písm. t) ZDP, podle něhož nelze za daňové výdaje uznat výdaje na osobní potřebu poplatníka; včetně výdajů vynaložených na opravu, údržbu nebo technické zhodnocení majetku sloužícího k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, který poplatník (fyzická osoba) nezařadí do obchodního majetku podle § 4 odst. 4 ZDP.
Obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů fyzických osob se rozumí část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno, anebo je nebo byla uvedena v daňové evidenci.
Příklad č. 1
Poplatník – fyzická osoba, plátce DPH, provozuje v budově, která není zařazena v obchodním majetku, restauraci a penzion. Současně jedno patro používá pro své bydlení.
Může podnikatel uplatňovat do daňových výdajů náklady na energii, vodu, plyn, opravy budovy, vybavení pokojů, restaurace apod.? Jaký bude postup z hlediska DPH?
Řešení:
Jak vyplývá z ustanovení § 25 odst. 1 písm. ...
Související předpisy SZČR