Daně jako daňový a nedaňový výdaj (náklad)

Obecně vzato nejsou zaplacené daně, s výjimkou daní majetkových, obvykle daňovým výdajem (nákladem). Zákon o daních z příjmů (ZDP) však připouští řadu variant, kdy se daně daňovým nákladem stávají. V dnešním článku si tedy rozebereme jednotlivé daně právě z hlediska daňové uznatelnosti.

ZDP upravuje problematiku daní jako daňového či nedaňového nákladu (výdaje) především v ustanovení § 24 odst. 2 písm. ch), u) a § 25 odst. 1 písm. r), s) dále v pokynu GFŘ D–22, viz komentář k § 24 odst. 2 ZDP, v bodech 5 až 9.

1. Daň z nemovitých věcí

Daň z nemovitých věcí je daňově uznatelným výdajem (nákladem) při splnění těchto podmínek:

• je prokazatelné, že daň byla zaplacena,
• nemovitost je zahrnuta v obchodním majetku poplatníka nebo je využívána k pronájmu podle § 9 ZDP.

Daň z nemovitých věcí tvoří jednak daň z pozemků a jednak daň ze staveb a jednotek.

Poplatníkem daně z pozemků je vlastník pozemku a dále vždy nájemce nebo pachtýř u pronajatého nebo propachtovaného pozemku, je-li:

1. evidovaný v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem,
2. s ním příslušný Státní pozemkový úřad nebo Správa státních hmotných rezerv hospodařit, nebo
3. je převedený na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí.

Poplatníkem daně z pozemků je také uživatel v případě, že vlastník pozemku není znám.

Poplatníkem daně ze staveb a jednotek je vlastník zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky, dále vždy nájemce nebo pachtýř u pronajaté nebo propachtované zdanitelné jednotky, která zahrnuje nebytový prostor jiný než sklep nebo komoru, nebo zdanitelné stavby, s výjimkou budovy obytného domu, jsou-li:

1. s nimi příslušný Státní pozemkový úřad nebo Správa státních hmotných rezerv hospodařit, nebo
2. převedené na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí.

U pozemků a staveb ve vlastnictví státu je poplatníkem daně :

• organizační složka státu, státní příspěvková organizace, státní fond, státní podnik nebo jiná státní organizace, které jsou příslušné hospodařit nebo mají právo hospodařit s majetkem státu,
• právnická osoba, která má právo danou nemovitou věc na základě výpůjčky vzniklé podle zákona upravujícího některé užívací vztahy k majetku České republiky.

U pozemků a staveb ve vlastnictví svěřeneckého fondu, v podílovém fondu nebo ve fondu obhospodařovaném penzijní společností, je poplatníkem daně vždy tento fond.

Jak uvádí ZDP v § 24 odst. 2 písm. ch) je daňově uznatelným výdajem (nákladem) pouze zaplacená daň z nemovitých věcí, bez ohledu na to, za jaké období byla zaplacena, a to i v případě, bude-li zaplacena ručitelem.

Zákon o dani z nemovitých věcí však nestanoví, kdo je ručitelem, to znamená, že v tomto případě, žádný ručitel být nemůže, proto tato možnost pozbývá smyslu.

Pokud daň nebude v daném zdaňovacím období zaplacena, musí poplatník o částku předpisu zvýšit základ daně. Zaplatí-li tuto daň v následujícím zdaňovacím období, základ daně si naopak sníží.

2. Daň z nabytí nemovitostí

Poplatníkem této daně je nově od 1. 11. 2016 výhradně nabyvatel vlastnického práva k nemovité věci. Daňově uznatelným výdajem je opět pouze zaplacená daň z nabytí nemovitých věcí. Změna osoby poplatníka zároveň odstraňuje institut ručení, což také v tomto případě znamená, že možnost zaplacení daně ručitelem, uvedená v ustanovení § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP, je bezpředmětná.

Stejně jako u daně z nemovitých věcí i zde je podmínkou daňové uznatelnosti zaplacená daň bez ohledu na to, s jakým účetním obdobím věcně a časově souvisí, pokud není součástí ocenění majetku.

Vzhledem k tomu, že je nyní poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí výhradně nabyvatel, stává se tato daň výdajem na pořízení daného majetku a ve většině případů bude součástí pořizovací ceny tohoto majetku.