Úvodem
Koncem roku 2023 prošel zákoník práce řadou novel. První novela – dá se říci největší – byla provedena zákonem č. 281/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony. Tato novela měla tzv. dělenou účinnost. Převážná část nabývala účinnosti 1. 10. 2023 a pouze několik ustanovení (týkajících se nároku na dovolenou zaměstnanců pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr) nabylo účinnosti 1. 1. 2024.
Dne 28. 12. 2023 nabyla účinnosti novela provedená zákonem č. 413/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 281/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony. Tato novela řešila otázku práce přesčas ve zdravotnictví a měla také dělenou účinnost. K datu 28. 12. 2023 zrušila právní úpravou § 83a ZP zavedenou do zákona novelou č. 281/2023 Sb. a k datu 1. 1. 2024 upravila pro zdravotnictví nepřetržitý denní odpočinek a nepřetržitý odpočinek v týdnu. Nakonec ještě 1. 7. 2024 zruší v zákoníku práce § 92 odst. 6 ZP.
Dne 1. 1. 2024 nabylo účinnosti celkem šest novel zákoníku práce. Kromě novel provedených výše zmíněnými zákony č. 281/2023 Sb. a č. 413/2013 Sb. se jednalo o novely provedené
- zákonem č. 432/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů a další související zákony. Jedná se o drobnou novelu ustanovení § 158 odst. 4 ZP, která umožňuje vypočítat spotřebu pohonné hmoty silničního motorového vozidla nejen z údajů o spotřebě uvedených v technickém průkazu použitého vozidla, ale i z osvědčení o registraci,
- zákonem č. 321/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Jedná se o novelu ustanovení § 203a ZP o pracovním volnu souvisejícím s akcí pro děti a mládež,
- zákonem č. 408/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony. Tento zákon má také dělenou účinnost, převážná část zákona nabyla účinnosti dnem 1. 1. 2024, s výjimkou několika ustanovení zákona o zaměstnanosti a jednoho ustanovení zákoníku práce, které nabývají účinnosti prvním dnem sedmého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, tedy 1. července 2024 a dvou změnových bodů, které nabyly účinnosti ihned dnem vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů. Smyslem nové právní úpravy je úprava podmínek pro získání praxe navrhovaného odpovědného zástupce agentury práce, tak aby byla více zdůrazněna soustavnost a odbornost jeho působení ve zprostředkování zaměstnání, a to především co se týká délky praxe, ale i jejího reálného výkonu. Současně se ruší institut pojištění agentury práce pro případ jejího úpadku, neboť se toto opatření jeví pro agentury práce jako velmi nákladné a neefektivní. Cílem nové úpravy v zákoníku práce je ochrana před uzavíráním pracovněprávního vztahu zaměstnanců agentury práce dočasně přidělovaných k uživateli pouze na dobu dočasného přidělení,
- zákonem č. 412/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony. Tento zákon provádí pouze tři legislativně technické změny v § 192, § 203 a § 303 ZP, které souvisejí se zrušením Okresních správ sociálního zabezpečení
(OSSZ) a zřízením územních správ sociálního zabezpečení a jejich kontaktních pracovišť. Věcná působnost a pravomoci OSSZ se nemění, přejímají je ÚSSZ a kontaktní pracoviště.
V našem článku se vracíme k novele zákoníku práce č. 281/2023 Sb., a to proto, že přinesla velké změny v právní úpravě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Hlavním úkolem této novely zákoníku práce (dále též „ZP“) bylo provést transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (tzv. „směrnice WLB“) a dále transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii (tzv. „směrnice TPWC“).
Kromě tohoto úkolu však novela přinesla ještě řadu dalších změn. Zaměstnance a zaměstnavatele zajisté zaujala především nová právní úprava dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Nad rámec transpozice směrnic byla také novelizována problematika práce na dálku (neboli homeworkingu) a problematika doručování a v zákoně o vojácích z povolání problematika odškodňování služebních úrazů a nemocí z povolání.
Transpozice práva EU do zákoníku práce
Hlavní úkolem novely zákoníku práce bylo provést transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (tzv. „směrnice WLB“) a dále transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii (tzv. „směrnice TPWC“).
Směrnice WLB stanoví individuální práva zaměstnanců týkající se otcovské dovolené, rodičovské dovolené a pečovatelské dovolené a dále pružné uspořádání práce pro pracovníky, kteří jsou rodiči a pečujícími osobami. Převážnou část individuálních práv zaměstnanců upravených směrnicí již zákoník práce stanovil, proto byly provedeny jen dílčí úpravy rodičovské dovolené a pružného uspořádání práce.
K základním cílům směrnice TPWC také patří snaha o zamezení vzniku pracovněprávních vztahů vedoucích k nejistým pracovním podmínkám, mimo jiné prostřednictvím zákazu zneužívání atypických pracovních smluv. Pracovní smlouvy na zavolanou nebo podobné pracovní smlouvy, včetně smluv na nulový počet hodin, na jejichž základě může zaměstnavatel flexibilně povolat pracovníka do práce podle potřeby, jsou pro pracovníka obzvláště nepředvídatelné. Mezi pro zaměstnance nepředvídatelné smlouvy na zavolanou je nutno zařadit i naše dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Nová opatření v podobě garance rozvrhu pracovní doby u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a s ním spojenou existencí překážek v práci na straně zaměstnance i zaměstnavatele a garance minimálních standardů vyplývajících ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby naplňují požadované cíle směrnice TPWC.
V České republice prozatím nebyla respektována skutečnost, že se daná evropská právní úprava vztahuje i na pracovněprávní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, resp. že nikterak nerozlišuje mezi pracovněprávními vztahy založenými rozličným způsobem. Směrnice o pracovní době používá kategorii pracovník bez rozlišování skutečnosti, v jakém pracovněprávním vztahu bude závislá práce vykonávána, garantuje ochranu všem pracovníkům. V České republice však prozatím ochrana zaměstnanců vykonávajících práci v těchto atypických formách pracovněprávního vztahu požadovaná příslušnými směrnicemi nebyla plně transponována, a tudíž ani řádně implementována.
Z obecných dat týkajících se dohod konaných mimo pracovní poměr, jež mělo MPSV při přípravě návrhu novely k dispozici, bylo možno konstatovat, že od roku 2017 dochází ke kontinuálnímu a zrychlujícímu se nárůstu počtu osob pracujících na tomto právním základě, a to zejména pokud jde o osoby pracující na základě dohody o provedení práce, jejichž počet byl v roce 2021, z něhož mělo MPSV při přípravě návrhu novely k dispozici poslední známá data, oproti roku 2009 více než dvojnásobný.
Důvod novelizace
Důvodem novelizace ustanovení týkajících se dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr byl zejména požadavek směrnice TPWC na zvýšení předvídatelnosti práce, jakož i úplná transpozice směrnice o pracovní době s ohledem na naplnění požadavků na dostatečný odpočinek zaměstnance.
Mezi základními cíli směrnice TPWC figuruje snaha o zamezení vzniku pracovněprávních vztahů vedoucích k nejistým pracovním podmínkám, mimo jiné prostřednictvím zákazu zneužívání atypických pracovních smluv. Ve směrnici se uvádí, že některé formy zaměstnání se z hlediska předvídatelnosti výrazně liší od tradičních pracovněprávních vztahů a vytvářejí nejistotu, přičemž obzvlášť znevýhodněni jsou zaměstnanci pracující na základě smlouvy na zavolanou. Evropský zákonodárce je toho názoru, že v rámci těchto nestandardních forem zaměstnání by měla být zachována pouze rozumná míra flexibility, a je tedy třeba zajistit zavedení účinných opatření, jež zabrání jejich zneužívání.
Mezi pro zaměstnance nepředvídatelné smlouvy na zavolanou bylo nutno zařadit i dohody o pracích konaných ...
Související předpisy SZČR
- 262/2006 Sb. Zákoník práce
- 251/2005 Sb. Zákon o inspekci práce
- 321/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
- 408/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
- 412/2023 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony