Ochrana oznamovatelů – horká právní novinka v českém právním prostředí

JUDr. Vladimír Rejmont je absolventem jazykové větve Gymnázia J. K. Tyla v Hradci Králové, milovník latiny, historie, zeměpisu. Právo absolvoval na UK v Praze, jeho doktorandskou dizertační práci představoval rozbor trestních předpisů Josefa II., které přeložil z němčiny – švabachu – a to údajně jako první v tuzemsku. V současné době in-house counsel AK Allgaier, Jušta & Partner, s. r. o., Praha Data Protection Officer (DPO).

ÚVOD

Zákon o ochraně oznamovatelů byl publikován pod č. 171/2023 Sb., účinnosti obecně nabyl dnem 1. srpna 2023 (dále i jen „zákon“). Je celkem výjimečné, že zákon nemá žádné předchůdce v českém právním prostředí, ani nemá přímou vazbu na žádný český účinný právní předpis. Vazby nepřímé ovšem vykazuje, např. na občanské soudní řízení, činnost inspektorátů práce atd. V zahraničí a již i u nás též známo pod pojmem whistblowing Z Wikipedie: Whistleblowing (z angličtiny doslova hvízdání na píšťalku) je termín z přelomu 60. a 70. let 20. století, který M. P. Miceli a J. P. Near v roce 1985 definovali jako označení pro případy, kdy stávající nebo bývalý zaměstnanec nějaké organizace – whistleblower, tedy „ten, kdo hvízdá na píšťalku“ – upozorní instituci nebo orgán oprávněný k prověření či zakročení na nelegitimní, neetické nebo nezákonné praktiky na pracovišti, které se dějí se souhlasem jeho nadřízených a jdou proti veřejnému zájmu či ohrožují veřejnost..

Zákon jsem nastudoval ještě dříve, než jsem počal tvořit jeho rozbor. Nebudu se rozhorlovat nad ideou zákona, ta mi přijde skutečně více než pokrytecká, ale musím se zmínit o kvalitě textu a dopadech zákona na vážené čtenáře – kvalita zákonného textu je dle mého soudu zoufalá, a to zejména z důvodu, že nepochybně silně kopíruje příslušné evropské právní normy, které číst a chápat je skutečně zážitek pro fajnšmekry Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, v platném znění.. Pomíjím dále skutečnost, že tato evropská směrnice měla být do českého právního řádu inkorporována již před drahnou dobou, zde alespoň v praxi vidíme efektivitu českého parlamentu (viz obdobné průtahy v případě GDPR atd.). Nu, nebudu raději více zabředávat do politiky a pojďme se seznámit v úvodní, velmi stručné formě, ...