Ochrana oznamovatelů jako prevence hrozeb odvetných opatření zaměstnavatelů

Zaměstnanci se v souvislosti s výkonem své práce mohou snáze, než osoby zvenčí, dozvědět o nezákonných praktikách svých kolegů či vedení na pracovišti. Přestože takové osoby hrají klíčovou roli při odhalování případů porušení práva, jeho předcházení a potírání, v oznámení právně aprobovaného jednání příslušným orgánům jim často brání strach z odvetných opatření, jemuž dominují obavy z ukončení pracovního poměru ze strany oznámením stigmatizovaného zaměstnavatele. Vláda proto začátkem února letošního roku schválila vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů, jenž má zajistit vyšší standard ochrany zaměstnanců podávajících taková choulostivá oznámení o nezákonných činnostech svých zaměstnavatelů napříč soukromým i veřejným sektorem.

Legislativa Unie v oblasti ochrany oznamovatelů a její transpozice do české úpravy

Problematikou ochrany oznamovatelů vůči odvetným sankcím učiněným v přímé souvislosti s jejich oznámením o právem zakázaných jednáních se zabývala již před více než dvěma roky Evropská unie. Z jejích legislativních činností vzešla směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. 10. 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Směrnice je známá široké veřejnosti pod populárním označením coby tzv. směrnice o whistleblowingu.

Aby Česká republika dostála svým unijním závazkům, stanovujícím jí jako členskému státu povinnost vtělit ustanovení přijatá směrnicí do národní úpravy, vzešel na půdě české vlády návrh zákona o ochraně oznamovatelů. Jeho předmětem je úprava podávání a posuzování oznámení; podmínek poskytování ochrany osobám, jež oznámení podaly; a stanovení působnosti a pravomocí organizační složky státu, Ministerstva spravedlnosti, v rámci nové agendy ochrany oznamovatelů.

Vládní návrh je v současné době ve fázi před jeho prvním projednáním dolní komorou Parlamentu České republiky. Zákonodárný sbor by měl ke konečné podobě znění zákona dospět nejpozději do poloviny prosince letošního roku tak, aby byla dodržena implementační lhůta stanovená pro přijetí této specifické záštity oznamovatelů unijní směrnicí.

Ochrana oznamovatelů ve vazbě na hrozící odvetná opatření

Hlavním cílem navrhovaného zákona je zajištění ochrany osob, které v souvislosti s výkonem své práce či jiné obdobné činnosti nabyly poznatky o porušování zákonů. Jak vyplývá z formulace, ochrana oznamovatelů se nevztahuje stricto sensu jen na osoby zaměstnané, byť tyto jsou pro účely našeho článku nejvýznamnější, ale rovněž na jednotlivce, kteří takové informace získali jinou obdobnou činností. Může se přitom jednat o osoby samostatně výdělečně činné, společníky korporátních společností, osoby vykonávající funkci ve statutárních, řídících nebo dozorčích orgánech, dobrovolníky, stážisty či osoby provádějící činnost na základě smlouvy o poskytování dodávek nebo služeb. Zákon má ambici touto cestou poskytovat taktéž ochranu uchazečům o zaměstnání, kteří nebyli potencionálním ...