Odpisování hmotného majetku ve spoluvlastnictví

Často se stává, že hmotný majetek je ve spoluvlastnictví dvou či více spoluvlastníků. Především se bude jednat o nemovitou věc. Pokud je tato nemovitá věc využívána k podnikání nebo k pronájmu, přichází v úvahu její odpisování a daňové odpisy se pak u spoluvlastníků uplatní jako daňové výdaje. Jak postupujeme při odpisování hmotného majetku ve spoluvlastnictví dvou nebo více spoluvlastníků a jak budou odpisy uplatněny při zvýšení spoluvlastnického podílu na hmotném majetku? Na to si odpovíme v našem příspěvku.

Vymezení spoluvlastnictví v ObčZ

Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) pojednává o spoluvlastnictví v § 1115 až § 1239. Spoluvlastníky jsou osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně. Vzhledem k věci jako celku, se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba. Každý spoluvlastník má právo k celé věci, přičemž toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Spoluvlastníku náleží vyúčtování, jak bylo se společnou věcí nakládáno, i podíl z plodů a užitků ze společné věci. Tyto plody a užitky ze společné věci se dělí podle poměru podílů. Podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

Převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.

Spoluvlastnictví a zákon o daních z příjmů

V zákonu o daních z příjmů nalezneme následující konkrétní ustanovení týkající se daňového řešení spoluvlastnictví:

• rozdělením společných příjmů a výdajů mezi spoluvlastníky se zabývá § 12 odst. 2 ZDP. Zde se uvádí, že pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohou spoluvlastníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši; K § 12 odst. 2 ZDP se v pokynu GFŘ č. D-22 uvádí, že pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohou spoluvlastníci uplatnit jako daňový výdaj i odpisy a rezervu na opravu hmotného majetku, ze kterého jim plynou zdanitelné příjmy podle § 7 nebo § 9 ZDP;
• posouzením, zda majetek ve spoluvlastnictví je hmotný majetek, nalezneme v § 26 odst. 4 ZDP, kde se uvádí, že je-li majetek ve spoluvlastnictví, pak pro posouzení toho, zda dosáhl tento hmotný majetek vstupní ceny uvedené v § 26 odst. 2 ZDP (u samostatné movité věci vstupní cena vyšší než 40 000 Kč), je rozhodující vstupní cena, která se rovná součtu hodnot spoluvlastnických podílů u jednotlivých spoluvlastníků, a nikoliv vstupní cena jednotlivého spoluvlastnického podílu;
• stanovením vstupní ceny pro daňové odpisování hmotného majetku ve spoluvlastnictví se zabývá § 29 odst. 5 ZDP. Zde se uvádí, že vstupní cenou hmotného majetku ve spoluvlastnictví je u spoluvlastníka vstupní cena stanovená podle § 29 odst. 1 ZDP ve výši hodnoty jeho spoluvlastnického podílu. V případě provedení technického zhodnocení se hodnota technického zhodnocení provedeného na hmotném majetku ve spoluvlastnictví u jednotlivých spoluvlastníků určí podle jejich spoluvlastnického podílu;
• odpisováním hmotného majetku při zvýšení spoluvlastnického podílu se zabývá ustanovení § 30c ZDP, které bylo do zákona vloženo zákonem č. 170/2017 Sb.

Postup daňového odpisování při zvýšení spoluvlastnického podílu

Zákon o daních z příjmů ve znění před jeho novelou provedenou zákonem č. 170/2017 Sb. neobsahoval výslovnou úpravu pro případ, když poplatník odpisující spoluvlastnický podíl na hmotném majetku nabude jiný spoluvlastnický podíl na tomtéž majetku, např. koupí nebo darováním od jiného spoluvlastníka, v rámci přeměny nebo vkladem.

V případě rozšíření hmotného majetku z titulu získání dalšího spoluvlastnického podílu se postupovalo tak, že poplatník zvýšil v souladu s § 29 odst. 7 ZDP vstupní nebo ...