Oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky

V paragrafech 46 až 46g zákona o DPH je řešena problematika opravy základu daně v případech, kdy plátce uskutečnil zdanitelné plnění, přiznal a zaplatil z něj daň a odběratel za toto přijaté zdanitelné plnění plátci nezaplatil.

Základní ustanovení o opravě základu daně v případě nedobytné pohledávky (§ 46)

Opravu základu daně z důvodu nezaplacení zdanitelného plnění je možné provést pouze v případě, že předmětné zdanitelné plnění lze považovat s vysokou pravděpodobností za definitivně nezaplacené.

Věřitel je oprávněn provést opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 zákona o DPH.

Jedná se o tyto případy:

• pohledávka ze zdanitelného plnění je vymáhána v exekučním řízení vedeném proti dlužníkovi podle exekučního řádu, ve kterém nebyla dosud zcela vymožena, a od vydání prvního exekučního příkazu v tomto řízení uplynul nejméně 1 rok; opravu základu daně nelze provést, pokud exekuci není možné provést z důvodu stanoveného právním předpisem upravujícím jiné řízení než exekuční řízení podle exekučního řádu,
• pohledávka ze zdanitelného plnění byla vymáhána v exekučním řízení vedeném proti dlužníkovi podle exekučního řádu a tato exekuce skončila zastavením pro nemajetnost dlužníka,
• proti dlužníkovi bylo zahájeno insolvenční řízení, věřitel přihlásil svoji pohledávku ze zdanitelného plnění nejpozději ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku, tato pohledávka byla zjištěna a v insolvenčním řízení se k ní přihlíží a insolvenční soud

1. rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužníka nebo o přeměně reorganizace v konkurs,
2. schválil oddlužení a ze zprávy pro oddlužení je zřejmé, že pohledávka ze zdanitelného plnění nebude zcela nebo zčásti uspokojena, nebo
3. zastavil insolvenční řízení z důvodu zamítnutí, odmítnutí nebo zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení, neschválení oddlužení nebo zrušení schváleného oddlužení, pokud je z těchto rozhodnutí zřejmé, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující,

• došlo ke smrti dlužníka a z výsledků skončeného řízení o pozůstalosti je zřejmé, že pohledávka ze zdanitelného plnění nebude zcela nebo zčásti uspokojena; v případě likvidace pozůstalosti musí být pohledávka ze zdanitelného plnění uvedena v seznamu pohledávek, a pokud jde o pohledávku, která se zjišťuje, musí se jednat o pohledávku ze zdanitelného plnění, která je zjištěna,
• bylo zahájeno a dosud neskončilo některé z předchozích řízení, věřitel uplatnil svá procesní práva směřující k uspokojení pohledávky, ale dosud nenastaly všechny skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně podle uvedených případů a uplynuly 3 roky od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.

V tomto případě se oprava základu daně provede kvalifikovaným odhadem.

V § 46 odst. 1 písm. f) až h) zákona o DPH je uveden další výčet případů, kdy se má za to, že pohledávka nebude pravděpodobně uhrazena.

V písm. i) je uveden důvod pro provedení opravy základu daně u pohledávek nižší hodnoty. Jedná se o případy, kdy se dlužník nenachází v žádném dříve uvedeném řízení (insolvence, exekuce…).

Pokud poskytovatel plnění nedostal za zdanitelné plnění od příjemce plnění zaplaceno a alespoň dvakrát písemně k zaplacení pohledávky dlužníka vyzval, tak pokud jde o pohledávku do 10 000 Kč včetně daně, která je alespoň 6 měsíců po splatnosti, může poskytovatel plnění provést opravu základu daně. Podmínkou je, že souhrn pohledávek tohoto věřitele vůči jednomu dlužníkovi, u kterých věřitel provedl opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, nebude přesahovat 20 000 Kč včetně daně za kalendářní rok. Opravu provede plátce v posledním zdaňovacím období kalendářního roku.

Povinnost provést opravu základu daně

Pokud po provedení první opravy základu daně nastanou ve lhůtě pro opravu základu daně další skutečnosti, které umožňují provést opravu základu daně, a touto opravou dojde k dalšímu snížení, nebo naopak ke zvýšení opraveného základu daně, je podle § 46 odst. 2 zákona o DPH věřitel povinen provést opravu základu daně u nedobytné pohledávky.

Současně podle dalších ustanovení platí, že opravu základu daně nelze provést v rozsahu, v jakém již byla oprava základu daně a opravy s ní související provedeny a při stanovení výše této další opravy musí věřitel zohlednit všechny změny základu daně provedené předešlou opravou základu daně v případě nedobytné pohledávky a opravami nebo změnami s ní souvisejícími.

Kdy nelze provést opravu základu daně?

Opravu základu daně u nedobytné pohledávky nelze podle § 46 odst. 3 zákona o DPH provést, pokud oprava základu daně již byla provedena z jiného důvodu, a to v rozsahu, v jakém již byla oprava základu daně a opravy s ní související provedena, nebo když dlužník není věřiteli dostatečně znám a z toho důvodu není věřitel schopen dlužníka jednoznačně označit. Jedná se o případy, kdy věřitel vystavil v souvislosti s uskutečněním zdanitelného plnění zjednodušený daňový doklad a není za žádných okolností schopen dlužníka identifikovat.

Opravu základu daně nelze také provést v případě, že věřitel k datu uskutečnění zdanitelného plnění věděl, nebo vědět měl a mohl, že zdanitelné plnění nebude řádně zaplaceno a dále v případě, když věřitel neopravil základ daně při přeměně reorganizace v konkurs poté, co na základě schválení reorganizačního plánu základ daně opravil. 

Oprava základu daně není přípustná, pokud před jejím provedením nastaly skutečnosti ...