Paušální náhrady nákladů poskytované zaměstnavateli za provádění exekucí z mezd jeho zaměstnanců – dopady do daní a účetnictví

Součástí významné novely týkající se exekucí, známé také pod marketingovým názvem „milostivé léto“, je také přiznání náhrady nákladů pro zaměstnavatele, kteří mají povinnost provádět exekuce z mezd zaměstnanců. Tato, pro zaměstnavatele jistě přejemná změna, má daňové a účetní dopady jak na straně zaměstnavatele, tak na straně zaměstnance, a to jak v oblasti dani z příjmů, tak v oblasti DPH. Tato problematika byla v nedávné době projednávána v rámci Koordinačního výboru s Generálním finančním ředitelství. Je velmi pozitivní, že se nám podařilo se nakonec shodnout na společných závěrech, které podle našeho názoru jsou nejenom v souladu se zákonem, ale i logické. Tyto závěry tak zaměstnavatele co nejméně administrativně zatíží.

590/21.01.22 Daňové a účetní souvislosti paušální náhrady nákladů poskytované zaměstnavateli na základě § 270 odst. 2 OSŘ, ve znění zákona č. 286/2021 Sb.

Předkládají:

Mgr. Ing. Petr Toman, daňový poradce, č. osv. 3466
Ing. Bc. Jiří Nesrovnal, daňový poradce, č. osv. 1757

1. Úvod – popis problému

Zákonem č. 286/2021 Sb. dochází s účinností od 1. ledna 2022 ke změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen OSŘ). Jednou ze změn, kterou tato novelizace přináší, je zavedení speciální paušální náhrady nákladů pro zaměstnavatele, který provádí exekuci ze mzdových prostředků zaměstnance. Bez ohledu na počet exekucí je tato náhrada ve výši 50 Kč za jednoho zaměstnance (dále také jen „náhrada“).

Uvedená úprava zní následovně:

§ 270 odst. 2 OSŘ poslední dvě věty:

„Plátce mzdy má vůči povinnému nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného. Náklady plátce mzdy jsou náklady výkonu rozhodnutí. Provádí-li plátce mzdy zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému, náleží mu náhrada nákladů pouze jednou. Právo na částku náhrady nákladů, jež nebyla odečtena podle § 289 odst. 2, § 291 odst. 3 nebo § 293 odst. 1 ze sražené částky před jejím vyplacením nebo zasláním, zaniká.“

Důvodová zpráva (Sněmovní tisk č. 545) pak k dané věci uvádí:

„...K bodu 8 (§ 270 odst. 2):

Nově se na základě podnětů z praxe navrhuje, aby plátci mzdy nebo jiného příjmu, který v rámci výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy provádí úkony podle občanského soudního řádu (provádí srážky ze mzdy), náležela v souvislosti s těmito úkony náhrada nákladů.

Na základě ustanovení § 177 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, bude institut náhrady nákladů plátce mzdy aplikován i v rámci daňové exekuce. Tyto náklady budou představovat samostatný nárok, který bude v případě daňové exekuce vznikat plátci mzdy přímo na základě občanského soudního řádu, přičemž tyto náklady nebudou ...