3. Plátce z jiných důvodů než překročení obratu

3. PLÁTCE z jiných důvodů než překročení obratu (§ 6a, zrušen k 1. 7. 2017, § 6b, § 6c, § 6d, § 6e, § 6f)

§ 6b Plátce z titulu nabytí majetku

V § 6b jsou vymezena pravidla, za nichž se stává plátcem osoba povinná k dani, která získá majetek na základě rozhodnutí o privatizaci nebo formou nabytí obchodního závodu od plátce, případně při přeměně obchodní korporace, která byla plátcem. Podstatnou podmínkou je nabytí tohoto majetku pro účely ekonomické činnosti. Plátcem se stane také osoba povinná k dani při nabytí obchodního závodu od plátce. Vzhledem k tomu, že uvedené převody majetku nejsou předmětem daně, je tím zajištěno, že nemůže získat majetek bez daně osoba, která není plátcem. Také při převodech majetku uvedených v odstavci 2 je požadováno, aby se nabyvatel majetku stal jako osoba povinná k dani okamžitě plátcem. Podle odstavce 3 nepřestává být plátcem právnická osoba, která při přeměně právní formy na jinou formu nezaniká.

Například dojde ke změně společnosti s ručením omezeným, která je plátcem, na akciovou společnost, akciová společnost zůstává kontinuálně plátcem daně.

§ 6c Plátci – osoby povinné k dani usazené mimo tuzemsko

Ustanovení § 6c upravuje podmínky, za kterých se může stát osoba povinná k dani usazená mimo tuzemsko plátcem daně v České republice.

V § 6c odst. 1 je uvedena povinnost registrovat se k dani také pro osobu povinnou k dani se sídlem sice v České republice, ale zároveň má provozovnu umístěnou mimo území České republiky a tato provozovna poskytuje služby s místem plnění v tuzemsku. Účelem ustanovení je určit osobu, která z uvedených služeb s místem plnění v tuzemsku přizná a zaplatí daň. Bude jím poskytovatel služby (tj. zřizovatel provozovny umístěné v jiném členském státu) a daň přizná podle § 108 odst. 1 písm. a).

Podle § 6c odst. 2 se stává plátcem osoba povinná k dani, která nemá sídlo v tuzemsku a která uskutečňuje v tuzemsku zdanitelná plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby osobě, která nemá povinnost přiznat daň (občanovi, studentovi, veřejnoprávnímu subjektu – osobě nepovinné k dani). Plátcem se stává dnem poskytnutí služby nebo dodání zboží.

Toto pravidlo platí pro všechny osoby povinné k dani neusazené v tuzemsku, tedy jak pro osoby registrované k dani, tak pro osoby povinné k dani neregistrované k dani se sídlem mimo tuzemsko (tj. pro osoby povinné k dani se sídlem v EU, ale i se sídlem ve třetí zemi, mimo EU).

Platí to také pro osoby povinné k dani se sídlem mimo tuzemsko, které jsou v tuzemsku usazeny prostřednictvím provozovny.

Toto ustanovení neplatí v případě, kdy jsou uskutečněná zdanitelná plnění poskytnuta osobě povinné k dani, která je povinna přiznat přijaté plnění v systému reverse chargé. Tuto povinnost má plátce nebo identifikovaná osoba, protože registrace osoby povinné k dani se sídlem mimo tuzemsko by byla naprosto zbytečná.

Osoba neusazená v tuzemsku, která není registrovaná jako plátce, se nestává plátcem v případě, kdy dodá zboží s místem plnění v tuzemsku plátci. Povinnost přiznat daň je v takovém případě na plátci, kupujícím.

Rovněž výjimku tvoří plnění, která jsou od 1. 1. 2015 ve zvláštním režimu jednoho správního místa. (§ 110a – § 110 ze).