Pozor na nejčastější chyby v daňovém přiznání

Příklad č. 1:

Podnikatel s příjmy z řemeslné živnosti dosáhne za rok 2018 zdanitelné příjmy ve výši 2 250 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje 80% paušální výdaje. Jiné zdanitelné příjmy poplatník nemá, uplatňuje základní slevu na dani na poplatníka. Z roku 2015 má dosud neuplatněnou daňovou ztrátu ve výši 51 000 Kč.

Podnikatel si může uplatnit paušální výdaje maximálně ve výši 800 000 Kč dle § 7 odst. 7 písm. a) ZDP. Jeho základ daně z příjmů za rok 2018 tak bude činit 1 450 000 Kč. Podnikatel si nemůže nejdříve od základu daně odečíst daňovou ztrátu z roku 2015, čímž by základ daně činil 1 399 000 Kč a podnikatel by učinil závěr, že nemusí uplatnit solidární zvýšení daně. Takový postup by byl chybný.

Ustanovení § 16a ZDP stanoví povinnost uhradit solidární zvýšení daně ve výši 7 % z kladného rozdílu mezi dílčím základem daně dle § 7 zákona a 48násobkem průměrné mzdy (v roce 2018 je to 1 438 992 Kč). Podnikatel proto musí vycházet pro účely solidárního zvýšení daně ze základu daně z příjmů 1 450 000 Kč, a proto je povinen uplatnit v daňovém přiznání solidární zvýšení daně ve výši:

• (1 450 000 Kč – 1 438 992 Kč) × 0,07 = 770,56 Kč

Pro výpočet daně sazbou 15 % pak může poplatník od základu daně odečíst daňovou ztrátu z roku 2015, takže základ daně po tomto odpočtu činí 1 399 000 Kč. Jeho výsledná daň tak činí:

• 1 399 000 Kč × 0,15 + 770,56 Kč = 210 620,56 Kč

Po zaokrouhlení a odečtu základní slevy na dani na poplatníka činí daň 185 781 Kč.

Příklad č. 2:

Podnikatel dosáhne za rok 2018 zdanitelné příjmy ve výši 2 150 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje 60% paušální výdaje, a to do výše jejich limitu 600 000 Kč. Jiné zdanitelné příjmy poplatník nemá. V daňovém přiznání uplatňuje následující odpočty od základu daně:

• odpočet na doplňkové penzijní spoření ve výši 24 000 Kč,
• odpočet peněžního daru poskytnutého fotbalovému klubu ve výši 30 000 Kč na základě darovací smlouvy,
• odpočet úroků zaplacených v roce 2018 z úvěru ze stavebního spoření ve výši 30 100 Kč.

Poplatník v daňovém přiznání vypočte daň podle § 16 ZDP ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně. Vyčíslí základ daně ve výši:

• 1 550 000 Kč – (24 000 Kč + 30 000 Kč + 30 100 Kč) = 1 465 900 Kč

Vypočtená daň dle § 16 ZDP ze základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí:

• 1 465 900 Kč × 0,15 = 219 885 Kč

Následně uplatní v daňovém přiznání výši solidárního zvýšení daně vycházející ze základu daně sníženého po všech odpočtech, tedy z částky 1 465 900 Kč a to ve výši:

• (1 465 900 Kč – 1 438 992 Kč) × 0,07 = 1 883,56 Kč

Postup poplatníka je chybný. Při výpočtu výše solidárního zvýšení daně dle § 16a ZDP se vychází vždy z dílčího základu daně dle § 7, tedy před jeho snížením o nezdanitelné části základu daně a položky odčitatelné od základu daně. V našem případě z částky 1 550 000 Kč.

Poplatník musí počítat se solidárním zvýšení daně:

• (1 550 000 Kč – 1 438 992 Kč) × 0,07 = 7 770,56 Kč

Příklad č. 3:

Podnikatel se rozhodnul k 31. 12. 2018 ukončit podnikatelskou činnost. Za zdaňovací období 2018 vyčíslí základ daně dle § 7 ZDP ve výši 1 350 000 Kč. Ke dni ukončení podnikání má dosud neuhrazené pohledávky ve výši 234 000 Kč, zásoby ve výši 65 000 Kč a vytvořenou rezervu na opravu nákladního automobilu ve výši 65 000 Kč. Poplatník vede daňovou evidenci.

Poplatník, který ukončí činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, musí podle § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP zvýšit základ daně za zdaňovací období předcházející dni ukončení samostatné činnosti o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, o hodnotu nespotřebovaných zásob a o hodnotu vytvořených rezerv na opravu hmotného majetku. Tuto úpravu základu daně ze samostatné činnosti uvede na řádku 105 přílohy č. 1 daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Dílčí základ daně z příjmů podle § 7 je uveden na řádku 113 přílohy č. 1 daňového přiznání a odtud se přenese na řádek 37 daňového přiznání. V našem příkladu činí výše základu daně dle § 7 ZDP:

• 1 350 000 Kč + 234 000 Kč + 65 000 Kč + 65 000 Kč = 1 714 000 Kč

Bylo by chybou poplatníka, pokud by pro úvahu, zda musí uplatnit solidární zvýšení daně, vycházel z dosaženého základu daně za rok 2018, aniž by do něho promítl nezbytné úpravy dle § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP v souvislosti s jeho rozhodnutím o ukončení podnikání k 31. 12. 2018. Poplatník musí pro účely solidárního zvýšení daně vycházet ze základu daně, který je zvýšen o jeho úpravy dle § 23 odst. 8 ZDP, a musí v daňovém přiznání za rok 2018 uplatnit solidární zvýšení daně ve výši:

• (1 714 000 – 1 438 992 Kč) × 0,07 = 19 250,56 Kč

Příklad č. 4:

Praktický lékař zakoupil v roce 2018 rentgen do své soukromé ordinace za částku 85 000 Kč. Hodlá uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018 daňové odpisy ze vstupní ceny 85 000 Kč. Přitom použil zčásti k úhradě ceny za rentgen finančních prostředků ve výši 15 000 Kč, které obdržel od pacienta na základě darovací smlouvy, ve které byl finanční dar 15 000 Kč účelově určen na nákup lékařského zařízení.

Postup lékaře je chybný. V darovací smlouvě je účelově vymezeno použití poskytnutého daru na pořízení hmotného majetku. V tomto případě podle znění § 23 odst. 3 písm. a) bod 14 ZDP nebude u lékaře zvýšen základ daně za rok 2018 o poskytnutý dar, ale po zakoupení zařízení financované částečně z darované částky, bude částka poskytnutého daru odečtena ze vstupní ceny pro účely daňového odpisování hmotného majetku ve smyslu znění § 29 odst. 1 ZDP. V našem případě může lékař odpisovat zakoupené lékařské zařízení ze vstupní ceny 70 000 Kč.

Příklad č. 5:

Po úmrtí manželky se manžel z bytu odstěhoval a zakoupil si garsonku a dvoupokojový byt daroval formou darovací smlouvy svému synovi. Syn však se svou rodinou vlastní rodinný domek, a proto od roku 2018 začal darovaný byt pronajímat. Příjmy z nájmu zdaňuje dle § 9 ZDP a uplatňuje k nim skutečné výdaje, do kterých hodlá zahrnout i odpisy tohoto bytu ze vstupní ceny stanovené pro účely darovací smlouvy.

Uplatnění odpisů z pronajímaného bytu v daňovém přiznání je v rozporu se zákonem o daních z příjmů. V daném případě je bezúplatný příjem (dar) osvobozen od daně z příjmů podle znění § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 ZDP, a proto syn nemůže ve smyslu znění § 27 písm. j) ZDP byt daňově odpisovat a nemůže uplatňovat odpisy jako daňový výdaj k příjmům z nájmu zdaňované dle § 9 ZDP. V tomto případě bude pravděpodobně výhodné uplatňovat k příjmům z nájmu paušální výdaje ve výši 30 % dosažených příjmů ...