Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů – nové jistoty

K významným změnám v novele zákoníku práce (dále ZP) došlo s účinností od 30. července 2020 v přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů. K přechodu může dojít jen podle § 338 odst. 1 ZP, nebo podle zvláštních právních předpisů, např. podle občanského zákoníku nebo podle zákona o obchodních korporacích (např. pacht nebo prodej závodu).

Zůstala zachována základní zásada, že pracovněprávní práva a povinnosti přecházejí v plném rozsahu na přejímajícího zaměstnavatele. Ke změně dojde v charakteristice převodu činnosti zaměstnavatele.

Přechod v plném rozsahu

Podle stavu před 30. 7. 2020 dochází-li k převodu činnosti zaměstnavatele nebo části činnosti zaměstnavatele nebo k převodu úkolů zaměstnavatele nebo jejich části k jinému zaměstnavateli, přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů v plném rozsahu na přejímajícího zaměstnavatele. Práva a povinnosti z kolektivní smlouvy přecházejí na přejímajícího zaměstnavatele na dobu účinnosti kolektivní smlouvy, nejdéle však do konce následujícího kalendářního roku.

Znění novely

Z § 338 odst. 2 ZP se vypouští znění, které umožňuje přechod při převedení úkolů zaměstnavatele. Tato úprava již není nutná, neboť je zahrnuta do obecného pojetí přechodu.

I když se objevily – zejména ze strany odborů a zaměstnanců – názory, že by možnost přechodu z kolektivní smlouvy měla být časově posunuta na období dvou let, nebylo těmto podnětům vyhověno.

Podmínky pro přechod

Ustanovení § 338 odst. 3 ZP charakterizovalo a vymezovalo podmínky pro přechod. Za úkoly nebo činnost zaměstnavatele, které přecházejí, se považovaly zejména úkoly související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobná činnost podle zvláštních právních předpisů, které právnická nebo fyzická osoba provádí v zařízeních pro tyto činnosti nebo na místech obvyklých pro jejich výkon pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost.

Za přejímajícího zaměstnavatele bez ohledu na právní důvod přechodu a na to, zda dochází k převodu vlastnických práv, se považovala právnická nebo fyzická osoba, ...