Promíjení příslušenství daně

Úvod

Každý podnikatel je mimo jiné i daňovým subjektem, k jehož základním povinnostem patří i placení daní do příslušného veřejného rozpočtu podle platných daňových předpisů. Daň nemusí být vždy jen příjmem veřejného rozpočtu, tj. výdajem (nákladem) daňového subjektu, ale v některých případech může být i vratkou z veřejného rozpočtu či jiným nárokem daňového subjektu vůči veřejnému rozpočtu.

Daně jsou předmětem správy daně, která se od roku 2011 řídí zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“ nebo „daňový řád“).

Pro účely tohoto zákona se daní rozumí:

1. peněžité plnění, které zákon označuje jako daň, clo nebo poplatek (poplatkem se zde rozumí zejména poplatky správní, soudní a místní),
2. peněžité plnění, pokud zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje podle daňového řádu (může se jednat např. o odvody za porušení rozpočtové kázně, odvod z elektřiny vyrobené ze slunečního záření),
3. peněžité plnění v rámci dělené správy.

Podle § 2 odst. 4 DŘ pojem daň pro účely tohoto zákona zahrnuje rovněž daňový odpočet (např. nadměrný odpočet u daně z přidané hodnoty), daňovou ztrátu nebo jiný způsob zdanění a příslušenství daně.

Příslušenstvím daně se podle § 2 odst. 5 DŘ rozumějí úroky, penále, pokuty a náklady řízení, jsou-li ukládány nebo vznikají-li podle daňového zákona. Úroky, penále a pokuta za opožděné tvrzení daně sledují osud daně.

V praxi jde o úroky z prodlení při pozdě zaplacené dani, pokuta za pozdě podané daňové přiznání nebo např. penále, které daňovému subjektu vznikne z doměřené daně.

Prominutí daně nebo příslušenství daně

V daňovém řádu je zakotven institut prominutí daně nebo příslušenství daně. Je však třeba upozornit, že prominutí se může vztahovat pouze na dvě příslušenství daně – úrok z prodlení a penále. Prominutí je institutem právním, kterým může dojít ke zmírnění dopadů do majetkové situace poplatníka. Možnost podat žádost podle daňového řádu má poplatník od 1. 1. 2015.