Pořádková pokuta podle daňového řádu

Každý daňový subjekt čelí v důsledku porušení povinností v oblasti daní riziku stanovení sankcí, které jsou v České republice v porovnání s některými jinými státy poměrně vysoké a přísné. Jednou z pokut, kterou může udělit správce daně na základě své diskreční pravomoci, je i pořádková pokuta, kterou má správce daně jako nástroj k tomu, aby určitý subjekt splnil určitou povinnost.

Tento článek se zabývá právě touto sankcí a problematika je také vysvětlena na praktických příkladech.

1. Právní úprava pořádkové pokuty

Tato pokuta je poměrně tradiční institut veřejného práva, kdy se formou hrozby pořádkové pokuty snaží příslušný státní orgán přimět subjekt příslušného řízení ke splnění určité povinnosti, jako je například reakce na výzvu či dostavení se na určité jednání.

Sankce v oblasti daní jsou obecně upraveny v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“), a některá specifika mohou být také upravena v hmotněprávních předpisech.

Základní pravidla pro právní úpravu pořádkové pokuty jsou obsažena v ustanovení § 247 daňového řádu. Pořádkovou pokutu lze uložit nejpozději do 1 roku ode dne, ve kterém došlo k jednání, které je důvodem k jejímu uložení a tuto pokutu lze ukládat i opakovaně, pokud nevedlo dosavadní uložení pokuty k nápravě a protiprávní stav trvá.

V současné době může správce daně uložit pokutu až do výše 50 000 Kč v těchto situacích:

• § 247 odst. 1 daňového řádu – při jednání vedeném správcem daně subjekt závažně ztěžuje správu daní tím, že navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek, neuposlechne pokynu úřední osoby, nebo navzdory předchozímu napomenutí se chová urážlivě k úřední osobě nebo osobě zúčastněné na správě daní,
• § 247 odst. 3 daňového řádu – učinění hrubě urážlivého podání.

Dále může pořádkovou pokutu až do výše 500 000 Kč správce daně uložit tomu, kdo závažně ztěžuje nebo maří správu daní tím, že bez dostatečné omluvy nevyhoví ve stanovené lhůtě výzvě ke splnění procesní povinnosti nepeněžité povahy, která mu byla stanovena zákonem nebo správcem daně.

Pro právní úpravu pořádkové pokuty byla také relevantní novela daňového řádu (zákon č. 283/2020 Sb.), která nabyla účinnosti 1. ledna 2021, jelikož se pozměnila situace s ukládáním pořádkové pokuty. Konkrétně bylo z § 247 odst. 2 daňového řádu zrušeno spojení „nestanoví-li zákon jiný důsledek“. Důvodová zpráva k této změně uvádí, že „z důvodu potřeby větší jednoznačnosti dochází k vypuštění podmínky, podle níž je možné pořádkovou pokutu podle § 247 odst. 2 daňového řádu uložit, pokud zákon nestanoví jiný důsledek. V aplikační praxi panuje nejistota ohledně toho, co všechno lze považovat za jiný důsledek, takže původní smysl dané normy se spíše míjí účinkem. Navíc je tak potlačován smysl pořádkové pokuty, která má primárně vynucovací funkci a její uložení může nastoupit až po marném uplynutí lhůty stanovené ve výzvě, ve prospěch sankcí, které je možné uložit rovnou jako sankci za určité protiprávní jednání. Z hlediska zásady proporcionality tak v řadě případů bude pro dotčené subjekty méně zatěžující, když na nich splnění ...