Sankce v účetnictví

Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen Vyhláška), uvádí, co obsahuje výsledková položka „F.5. Jiné provozní náklady“. Mimo jiné se zde dozvíme, že tato položka obsahuje smluvní pokuty a úroky z prodlení, ostatní pokuty a penále. Vedle toho položka „III.3. Jiné provozní výnosy“ obsahuje smluvní pokuty a úroky z prodlení – na straně výnosů. Rozdělme podle členění na náklady i výnosy i další náš text.

1. Sankce (postižní částky) na straně nákladů

Český účetní standard pro podnikatele č. 019 – Náklady a výnosy (dále jen ČÚS č. 019) v bodě 3.6.4. uvádí, že na vrub příslušného účtu 54 – Jiné provozní náklady se účtuje o nákladech souvisejících s pokutami a úroky z prodlení; částky dluhů se zaúčtují bez ohledu na to, zda byly zaplaceny, či nikoli. V praxi se obvykle pro účtování využívají syntetické účty:

• 544 – Smluvní pokuty a úroky z prodlení,
• 545 – Ostatní pokuty a penále.

U smluvních pokut a úroků z prodlení vycházíme z ustanovení § 619 až 630 a § 1953 až 1980 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen občanský zákoník), s výjimkou úro­ků z prodlení podle smlouvy o úvěru. Pokud bychom měli uvést nejdůležitější informace z uvedených ustanovení občanského zákoníku, jde zřejmě především o délku promlčecí lhůty. Promlčecí lhůta trvá tři roky. Majetkové právo promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.

Strany si mohou ujednat kratší nebo delší promlčecí lhůtu počítanou ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, než jakou stanoví zákon, nejméně však v trvání jednoho roku a nejdéle v trvání patnácti let. Poznámka: pokud je kratší nebo delší lhůta ujednána v neprospěch slabší strany, nepřihlíží se k ujednání. Nepřihlíží se ani k ujednání kratší promlčecí lhůty, jde-li o právo na plnění vyplývající z újmy na svobodě, životě nebo zdraví nebo o právo vzniklé z úmyslného porušení povinnosti.

Prodlení dlužníka nastává v okamžiku, kdy dlužník svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

Je zřejmé, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení (pokud je dlužník za prodlení odpovědný). Poznámka: výši úroku z prodlení stanoví vláda svým nařízením. Pokud si strany neujednají výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

Podle nařízení vlády 351/2013 Sb., kterým se (mimo jiné) určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky práva – § 2 a § 3, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. A je důležitá ještě jedna skutečnost, která není v praxi ještě dostatečně zažita – uvedené nařízení vlády hovoří o tom, že pokud jde o vzájemný závazek podnikatelů nebo pokud je obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.

Poznámka: pro úplnost uvádíme vývoj repo sazby od února 2018.

Vývoj 2T repo sazby

Prodlení věřitele – věřitel je v prodlení, pokud nepřijal řádně nabídnuté plnění nebo pokud neposkytl dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu.

Odstupné – vychází z ustanovení § 1992 občanského zákoníku. Pokud si strany ujednají, že jedna z nich může závazek zrušit zaplacením odstupného, ruší se závazek zaplacením odstupného obdobně jako při odstoupení od smlouvy. Právo zrušit závazek zaplacením odstupného však nemá strana, která již, byť i jen zčásti, plnění druhé strany přijala nebo druhé straně sama plnila.

Pokud bychom chtěli uvést základní účetní souvztažnosti vztahující se k účtu 544 – Smluvní pokuty a úroky z prodlení, mohli bychom je shrnout do následujícího přehledu:

Použité syntetické účty:

321 – Dluhy z obchodních vztahů

325 – Ostatní dluhy

361 – Dluhy – ovládaná nebo ovládající osoba

362 – Dluhy – podstatný vliv

379 – Jiné dluhy

471 – Dlouhodobé dluhy – ovládaná nebo ovládající osoba

472 – Dlouhodobé dluhy – podstatný vliv

479 – Jiné dlouhodobé dluhy

544 – Smluvní pokuty a úroky z prodlení

Daňově uznatelné jsou však až zaplacené smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné ...