Sezonní práce dle zákoníku práce

Sezonní práce jsou, jak název napovídá, práce v sezoně. Sezona je určitá část roku, ve které se něco děje. Některé obory vůbec nepodléhají sezonnosti, některé jsou zase závislé jenom na sezoně. Sezonnost se projevuje například v divadlech, v turismu, ve stavebnictví, v zemědělství a zahradnictví, ve sportu apod. Právě pro sezonu zaměstnavatelé často zaměstnávají zaměstnance navíc, aby tak posílili pracovní sílu během rušného období. Z toho také plyne, že se mnohdy nejedná o klasický pracovní poměr na dobu neurčitou, ale zaměstnavatelé musejí hledat jiné řešení zaměstnávání svých zaměstnanců po dobu sezony. Nabízí se možnost uzavření pracovního poměru na dobu určitou, na kratší pracovní dobu nebo na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Existují ale i určitá specifika sezonní práce a práce v zemědělství, například při zaměstnávání mladistvých nebo při nepřetržitém odpočinku mezi směnami či v týdnu.

Pracovní poměr na dobu určitou v rámci sezónní práce

Jednou z možností sezonních prací je uzavřít se zaměstnancem pracovní poměr na dobu určitou, a to přímo na danou sezónu. Prací na dobu určitou se zákoník práce zabývá v § 39. Důležité je znění odst. 2, které říká, že „doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky a ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být opakována nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba 3 let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami se nepřihlíží.“ Z toho tedy plyne, že pokud zaměstnavatel uzavírá se zaměstnancem pracovní poměr na dobu určitou, a to pouze na jednu sezonu, pak ho může takto zaměstnat ještě dvakrát – tedy dvě další sezony. Poté musí najít jiné řešení, například v podobě nového zaměstnance, vytvoření se stálým zaměstnancem pracovní poměr na dobu neurčitou nebo ho po dobu 3 let ...