Souhrnné hlášení v praxi

Souhrnné hlášení je další z daňových tvrzení, která jsou plátci nebo identifikované osoby povinni za splnění zákonných podmínek podat.

Povinnost podávání souhrnného hlášení vyplývá se směrnice Rady 2006/112/ES a účelem je zajistit podklady pro kontrolu pohybu zboží a poskytování přeshraničních služeb a uplatnění daně u těchto plnění v rámci Evropské unie. Souhrnné hlášení slouží jednotlivým členským státům Evropské unie ke kontrole, zda bylo poskytnuté plnění v rámci unie zdaněno.

V Evropské unii byl pro účely výměny informací v oblasti DPH zaveden systém VIES (VAT Information Exchange System), v rámci něhož jsou porovnávána data uvedená plátci v souhrnném hlášení a v daňovém přiznání v rámci celé Evropské unie. Ustanovení § 102 ZDPH je implementací článku 262 až 271 směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty.

Povinnost podat souhrnné hlášení se týká zejména plátců, kteří dodávají zboží z tuzemska do jiného členského státu osobě registrované k dani nebo přemístí své zboží z tuzemska do jiného členského státu.

Plátce podává souhrnné hlášení také v případě dodání zboží kupujícímu při zjednodušeném postupu při dodání zboží uvnitř území Evropské unie formou třístranného obchodu, pokud je plátce prostřední osobou v tomto obchodu.

Souhrnné hlášení podává plátce rovněž v případě poskytnutí služby s místem plnění podle § 9 odst. 1 ZDPH (s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně) osobě registrované k dani v jiném členském státě, pokud je povinen přiznat daň příjemce služby nebo pokud před uskutečněním této služby přijal plátce úplatu, byla-li tato služba ke dni přijetí úplaty známa dostatečně určitě.

Plátce je povinen podat souhrnné hlášení, pokud jako prodávající přemístí zboží v režimu skladu z tuzemska do jiného členského státu (režim skladu je vysvětlen v § 18: Dodání a pořízení zboží s použitím přemístění zboží v režimu skladu uvnitř území Evropské unie).

Také identifikované osoby mají povinnost podat souhrnné hlášení, ovšem pouze v případě, kdy uskuteční níže uvedená plnění:

• poskytne služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 ZDPH, s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně, osobě registrované k dani v jiném členském státě, pokud je povinen přiznat daň příjemce služby, nebo
• dodání zboží kupujícímu při zjednodušeném postupu při dodání zboží uvnitř území Evropské unie formou třístranného obchodu, pokud je identifikovaná osoba prostřední osobou v tomto obchodu.

Plátce podává souhrnné hlášení za každý kalendářní měsíc do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. V případě, že plátce neuskutečnil dodání zboží nebo poskytnutí služby do jiného členského státu Evropské unie osobě registrované k dani v jiném členském státě, souhrnné hlášení nepodává.

V případě, kdy plátce poskytuje služby s místem plnění podle § 9 odst. 1 ZDPH osobě registrované k dani v jiném členském státě, podává souhrnné hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

To znamená, že pokud plátce neposkytuje žádná jiná plnění do jiného členského státu podle § 102 ZDPH než poskytnutí uvedených služeb, může podat souhrnné hlášení čtvrtletně, pokud i přiznání k DPH podává čtvrtletně. To je v případě, kdy je jeho zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí a za podmínek splněných v ustanovení § 99a ZDPH.

Přiznání k DPH podává plátce vždy, i když mu v daném zdaňovacím období nevznikla žádná uskutečněná či přijatá zdanitelná plnění.

Identifikovaná osoba podává souhrnné hlášení do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém bylo plnění uskutečněno. Pokud identifikovaná osoba v daném měsíci neuskuteční žádná plnění, souhrnné hlášení nepodává.

Pokud je souhrnné hlášení podáno prostřednictvím datové zprávy vyžadující dodatečné potvrzení, musí být potvrzeno za podmínek uvedených v daňovém řádu ve lhůtě pro podání souhrnného hlášení. Údaje o hodnotě dodaného zboží nebo poskytnuté služby se uvádějí v české měně.

Forma podání souhrnného hlášení

Souhrnné hlášení lze podat pouze elektronicky, a to třemi způsoby:

1. v elektronické podobě formou datové zprávy, která je opatřena uznávaným elektronickým podpisem,
2. nebo formou datové zprávy bez elektronického podpisu (prostřednictvím Daňového ...