Srážky z odstupného při skončení pracovního poměru

S účinností od 24. dubna 2020 se prostřednictvím zákona č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu („lex covid“), změnil postup při provádění srážek z odstupného.

Změna nebyla součástí původní vládní předlohy. Do textu se dostala až na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu, a to s odůvodněním, že se může dotknout řady zaměstnanců, kterým skončí v souvislosti se současnou situací pracovní poměr z organizačních důvodů na straně zaměstnavatele. Spočívá v doplnění ustanovení § 299 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen občanský soudní řád), o nový odstavec 4, který zní:

„(4) Nastoupí-li povinný do práce nebo vznikne-li povinnému právo na některý z příjmů uvedených v odstavcích 1 až 3 v době, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, služebního platu nebo odměny, ze kterých byla odvozena výše nebo minimální výše odstupného stanovená jinými právními předpisy (dále jen „doba poskytování odstupného“), považují se jednotlivé násobky průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, služebního platu nebo odměny po dobu poskytování odstupného za měsíční příjem, na který se vztahují ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy.“

V praxi bývá změna označována za „pouze“ legislativní. Výše popsaný přístup k odstupnému pro účely srážek totiž vyplýval ze soudní judikatury (konkrétně z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2016, sp. zn. 21 Cdo 853/2016) stejně jako z vyjádření Veřejného ochránce práv k exekučnímu řízení. Nová úprava je však od dosavadního postupu mírně odlišná. K objasnění praktického postupu provádění srážek z odstupného přispěla svým vyjádřením i Exekutorská komora České republiky.

Minimální výše odstupného stanovená jinými právními předpisy

Z odstupného se aktuálně srážky vypočítávají zvlášť z každého násobku průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, ...